Důvěra v českou ekonomiku se snížila i v srpnu, spotřebitelé ale pookřáli

Důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla, a to třetí měsíc v řadě, uvedl Český statistický úřad. Z jeho konjunkturálního průzkumu ovšem vyplývá, že je to důsledek poklesu důvěry mezi podnikateli. U spotřebitelů je situace jiná, poprvé po pěti měsících jejich důvěra v ekonomiku ve srovnání poněkud vzrostla. Stále je ale na nejnižších hodnotách za posledních dvacet let.

Důvěra v ekonomiku se oproti červenci snížila o 1,6 bodu na 94,1. Klesá od června, zastavil se ale pokles důvěry spotřebitelů. Ta se zvýšila z červencových 73,6 na 77,1, což je nejvyšší hodnota od dubna, ale zároveň mají spotřebitelé stále nejmenší ekonomiku ze všech odvětví, kterými se statistici zabývají, a zároveň jsou i přes aktuální zlepšení nynější hodnoty nejnižší od poloviny roku 2012.

„Srpnový meziměsíční růst důvěry mezi spotřebiteli lze chápat jako určitou korekci předešlého nepřetržitého pětiměsíčního poklesu. Většina sledovaných ukazatelů sice zaznamenala mírné zlepšení, nicméně všechny stále vyznívají hůře ve srovnání s dlouhodobými průměry,“ poznamenala Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podnikatelé jsou čím dál méně optimističtí, očekávají pokles počtu zaměstnanců

V podnikatelském sektoru důvěra klesla, a to ve všech odvětvích, které statistici zohledňují. „Zatímco průmysl, obchod a služby zaznamenaly mírnější pokles důvěry, který byl zejména v průmyslu a obchodě potvrzením vývoje z předešlých měsíců, stavebnictví doznalo výraznější propad,“ poukázal vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Podle něj je jedním z důvodů fakt, že po více než roce a čtvrt poprvé převážil, byť mírně, podíl podnikatelů očekávajících pro období následujících tří měsíců pokles počtu zaměstnanců. Je otázkou, jestli se jedná pouze o jednorázový výkyv, nebo o změnu trendu sentimentu ve stavebnictví, dodal.

V průmyslu se snížila důvěra v ekonomiku o dva body na 96,9, ve stavebnictví více než o osm bodů na 110,2, v obchodu o 2,4 bodu na 95,2 a ve vybraných službách o 2,7 bodu na 97,3.

Ve srovnání se sousedními státy je důvěra v ekonomiku v Česku nejnižší. S výjimkou Rakouska se ale výsledky v posledním měsíci zhoršily i u všech sousedů a důvěra klesá i v Evropské unii jako celku. Zatím ale zůstává nad hodnotami z jara 2020, kdy se v evropské ekonomice naplno projevila opatření zavedená v souvislosti s šířením covidu-19, a z přelomu let 2020 a 2021, kdy Evropu zasáhla další silná vlna pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.