Důvěra v ekonomiku klesla i v říjnu, obavy mají hlavně spotřebitelé

Nahrávám video

Důvěra v českou ekonomiku klesla v říjnu na 89,8 bodu, uvedl Český statistický úřad. V září byla o tři desetiny výše, tedy ještě nad 90 body. Pod tuto hranici se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Klesá již pět měsíců v řadě, i když pokles důvěry výrazně zpomalil.

V říjnu se snížila důvěra v ekonomiku mezi podnikateli i spotřebiteli. Spotřebitelská důvěra tedy zůstala nejníže od začátku měření v roce 2003, respektive ještě prohloubila dosavadní minimální hodnotu. Je na 71,9 bodu, což je o 0,8 bodu níže než v září.

„Nejvyšší v historii jsou obavy domácností ze zhoršení jejich vlastní finanční situace. Velké obavy také panují z vývoje celkové hospodářské situace a ze zvyšování nezaměstnanosti. Naopak pozitivně lze vnímat klesající obavy z dalšího růstu cen,“ ozřejmila, co číslo znamená, Silvie Vyplašilová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Nedostatek materiálu, vysoké ceny a válka

Důvěra podnikatelů v říjnu klesla o 0,2 bodu na 93,4 bodu. Pomohlo tomu zvýšení důvěry podnikatelů v obchodě o 6,6 bodu a ve službách o necelý bod na 92,9 bodu. Celkově důvěru podnikatelského sektoru ale srazil postoj podnikatelů v průmyslu, kde se snížila o více než dva body na 91,4 bodu, a ve stavebnictví o více než bod na 110,2 bodu. Podnikatelé v průmyslu mají v ekonomiku nejnižší důvěru od loňského října, stavebníci od letošního ledna.

„Velká nejistota ohledně budoucího vývoje, nedostatek materiálu, zhoršující se poptávka a vysoké ceny. To jsou v posledních měsících čtyři základní faktory zásadně ovlivňující vývoj důvěry podnikatelů v průmyslu,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. 

V meziročním srovnání je důvěra v českou ekonomiku v letošním říjnu nižší ve všech kategoriích s výjimkou podnikatelů v průmyslu. U nich byla před rokem pod 88 body. Naopak nejvýraznější pokles – téměř 30 bodů – je ve srovnání s loňským říjnem ve spotřebitelské důvěře. Celkový indikátor důvěry se meziročně snížil o 6,2 bodu.

„Důvěra mezi podnikateli a domácnostmi se dále snižuje, což však není vzhledem k ekonomickým nejistotám příliš velké překvapení. U domácností se pak patrně ve slabší důvěře zohlednila další eskalace války na Ukrajině,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.

Očekávání firem ohledně růstu prodejních cen se opět zvýšily. To podle něj naznačuje, že inflační tlaky ještě budou přicházet a inflace zůstane vyšší proti očekávání i začátkem příštího roku. Úrokové sazby ČNB tak zůstanou na vyšší úrovni po delší dobu, dodal.

Nejen na základě průzkumů spotřebitelské a podnikatelské důvěry lze čekat slabší výkon české ekonomiky v letošním druhém pololetí, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Česká ekonomika může vykázat mezikvartální pokles HDP ve třetím i čtvrtém čtvrtletí, což by podle něj znamenalo technickou recesi.

Lidé šetří i na jídle

I když se obavy domácností z dalšího růstu cen zmírnily, lidé v poslední době šetří na zboží, které nutně nepotřebují, týká se to i některých potravin. Často je nakupují v akcích, snaží se také méně plýtvat.

Některé řetězce dokonce nabízejí i jídlo, které by se jinak muselo vyřadit z prodeje. „Odprodej je opravdu velký, a je na to také velmi dobrá zpětná vazba. My jsme si spočítali, že tímto způsobem ročně ušetříme 3800 tun ovoce a zeleniny,“ řekl k akčním balíčkům mluvčí řetězce Lidl Tomáš Myler.  

Velký zájem je také o zboží, kterému se blíží datum spotřeby. Regály s takto zlevněnými potravinami nabízí čím dál víc supermarketů. „V posledních týdnech sledujeme zvýšení zájmu o tyto mimořádné slevové akce. Stává se nám velmi často, že zboží se vyprodá, takže do potravinových bank se potom toho zboží vozí méně,“ uvedla za společnost Tesco Lucie Loučková.  

Jenže právě kvůli tomu, že Češí více šetří, mají potravinové banky menší nabídku. „Začalo to samozřejmě během pandemie covidu-19, nicméně ten trend stále pokračuje. Je to také válkou na Ukrajině a ekonomickou situací, která je dána tím, že je (vysoká) inflace, zdražují se potraviny i energie,“ sdělil manažer České federace potravinových bank Rostislav Ráček.  

Češi se snaží levněji i vařit. Například organizace Zachraň jídlo na svých webových strankách zaznamenala vyšší návštěvnost. „Dělala jsem si takový vlastní výpočet. Vyšlo mi, že průměrná domácnost, pokud by se vůbec nevyhazovalo jídlo, může ušetřit až osm tisíc korun ročně,“ řekla expertka na potravinový odpad z organizace Zachraň jídlo Anna Strejcová.  

Tím, že lidé momentálně více šetří, však trpí například restaurace. Přispěly k tomu i rostoucí ceny na jídelních lístcích. Například za oběd lidé zaplatili v září v průměru 172 korun, což je o patnáct korun víc než v lednu. Právě obědy výrazně zdražují už od loňského podzimu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.