Důvěra v ekonomiku opět klesla, nejvíce u podnikatelů ve službách

Důvěra v českou ekonomiku klesla v listopadu ve srovnání s říjnem o 4,4 bodu na 82 bodů. Níže byla naposledy v červnu. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Nejvýraznější pokles zaznamenali statistici u podnikatelů ve vybraných službách a obchodě, kterých se přímo dotkla protiepidemická opatření, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Indikátor důvěry podnikatelů klesl v listopadu o 4,8 bodu na 81,7 bodu, v případě spotřebitelů se důvěra snížila o 2,9 bodu na 83,1 bodu. „Aktuální situace v lidech stále vyvolává velké obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Strmě též stoupá počet spotřebitelů, kteří se obávají růstu nezaměstnanosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera se celkově důvěra mezi domácnostmi nachází jen nepatrně nad minimální úrovní z dubna letošního roku. „U domácnosti se oproti říjnu příliš nezměnil výhled na budoucí ekonomický vývoj či jejich vlastní finanční situaci, ale poklesla jejich ochota spořit a dále se zvýšily jejich obavy z růstu nezaměstnanosti,“ uvedl také Seidler. Ty jsou tak nyní vyšší než v dubnu a na obdobné úrovni jako byly během globální finanční krize, upozornil.

Obavy z růstu nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Otázkou ovšem podle něho je, jak do spotřeby v příštím roce promluví plánované snížení daně z příjmu. „To zcela jistě zvýší spotřebu domácností, otázkou jen je, jak efektivně vzhledem k vynaloženým nákladům, respektive k propadu státních příjmů, jelikož část spotřeby bude realizována nákupem zboží ze zahraničí, což tuzemské ekonomice nepomůže a část může být uspořena. To bude však záviset na finálních parametrech daňového balíčku,“ dodal Seidler.

Připomněl, že Česká národní banka ve své poslední Zprávě o inflaci představila alternativní scénář fiskálního uvolnění, který vede k mírně vyššímu růstu HDP, vyšší inflaci, a rychlejšímu růstu základních sazeb ve srovnání se scénářem základním.

Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli poklesla ve všech odvětvích. V obchodu to bylo o 5,7 bodu, ve službách dokonce o šest bodů. Přibylo podnikatelů, kteří negativně hodnotí současnou poptávku, pesimističtější jsou i ve výhledu na další tři měsíce a obchodníkům rostou zásoby ve skladech.

Vývoj indikátorů důvěry (sezonně očištěno)
Zdroj: ING/ČSÚ

Mezi podnikateli v průmyslu klesl indikátor důvěry o 3,6 bodu. „Pokles důvěry způsobuje především nižší poptávka a s ní spojené očekávané snížení tempa růstu výrobní činnosti v nejbližších měsících,“ sdělil Obst.

Letos předpokládají podnikatelé pokles investic přibližně o deset procent. Pro rok 2021 odhadují meziroční mírný růst přibližně o dvě procenta. Investovat budou hlavně do obnovy stávajících výrobních zařízení, méně pak do pořizování nových technologií či rozšiřování výrobních kapacit.

Ve stavebnictví klesla důvěra v ekonomiku o 1,9 bodu. Proti říjnu se nezměnil počet těch, kteří hodnotí současnou poptávku jako nedostatečnou. Podnikatelé ale odhadují, že v příštích třech měsících sníží počet zaměstnanců.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka zhoršení nálady v české ekonomice není v dané fázi překvapivé.

„Jde sice jen o měkká data, nicméně i ta naznačují, že útlum v tomto čtvrtletí nebude zdaleka tak dramatický jako na jaře. Navíc to vypadá, že i ,uzávěra‘ ekonomiky nebude tak dlouhá, a proto se situace může začít normalizovat už v prosinci. Velkou neznámou však zůstává, jak moc budou firmy v závěru roku tlačit na propouštění, které se následně promítne do nálady spotřebitelů a jejich finanční situace,“ dodal.

Také podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by s ohledem na postupné zlepšení pandemické situace a částečné rozvolnění od prosince mohlo dojít k mírnému zlepšení indikátorů důvěry v Česku. „Nicméně otevírání ekonomiky by tentokrát nemělo být tak rychlé jako na jaře, a tudíž i zlepšení ekonomiky bude pozvolnější. Navíc předstihové indikátory sousedních zemí zaznamenávají pokles,“ uvedl.

Průzkum se uskutečnil od 1. do 18. listopadu. Sběr dat k průzkumu o investicích ve zpracovatelském průmyslu se konal od 1. října do 9. listopadu.Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat. V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 7 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.