Ekonom Pavel Kysilka se stal členem dozorčí rady Českých drah

Ekonom Pavel Kysilka se stal členem dozorčí rady Českých drah. Bývalý viceguvernér České národní banky a někdejší generální ředitel České spořitelny nahradil dosavadního předsedu Karla Pospíšila, který kandiduje do představenstva firmy a z rady byl proto odvolán. Rozhodl o tom řídicí výbor společnosti, který zastupuje ministerstvo dopravy.

„Jako zkušený makroekonom ví, jaké kroky udělat k udržení a dalšímu zlepšování ratingu ČD a jak přistoupit k liberalizaci trhu na železnici,“ vysvětloval už minulý týden ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), proč na tento post doporučuje právě Kysilku.

Řídicí výbor ČD, který při řízení firmy zastupuje ministerstvo dopravy, tento návrh teď potvrdil. Dozorčí rada se zpravidla návrhem výboru při volbě předsedy řídí.

Kysilka v minulosti působil jako člen bankovní rady a později i viceguvernér České národní banky. Od prosince 1997 do července 1998 byl navíc pověřen zastupováním guvernéra. Později, v letech 2012 až 2015, byl generálním ředitelem České spořitelny.

Funkci šéfa dozorčí rady ČD zastával od konce letošního dubna Karel Pospíšil, tehdy nahradil Petra Moose, který odstoupil ze zdravotních důvodů. Pospíšil se nyní uchází o členství v představenstvu společnosti, kvůli čemuž také v čele dozorčí rady končí. 

Absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. Po studiích zůstal na VŠE jako vědecký aspirant, později pedagog; v roce 1986 nastoupil jako vědecký pracovník do Ekonomického ústavu Československé akademie věd, kde tři roky působil v týmu Josefa Zieleniece.

V letech 1990 až 1991 pracoval jako hlavní ekonomický poradce ministra pro ekonomickou politiku; po volbách 1992 byl ekonomickým poradcem ministra hospodářství Karla Dyby a na přelomu let 1992 až 1993 byl pověřen přípravou a řízením měnové odluky se Slovenskem a zavedením české měny.

V letech 1992 až 1993 byl zástupcem viceguvernéra Státní banky československé (SBČS), od roku 1992 byl členem bankovní rady SBČS, později České národní banky (ČNB), v letech 1993 až 1999 působil ve funkci viceguvernéra ČNB, v době, kdy byl Josef Tošovský premiérem, byl pověřen vedením ČNB.

Následně pracoval jako výkonný ředitel v Erste Bank Sparkassen a v roce 2000 začal pracovat pro Českou spořitelnu (ČS) jako hlavní ekonom a člen širšího vedení banky. Členem představenstva ČS byl zvolen v říjnu 2004, v letech 2011 až 2015 byl jejím generálním ředitelem.

V dubnu 2016 byl zvolen do dozorčí rady České exportní banky, o měsíc později se stal jejím předsedou, obě funkce opustil v listopadu 2016. Ve stejné době působil také jako místopředseda dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky. Poslední tři roky se věnoval zejména poradenství.

Odcházející generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Státní dopravce v současnosti hledá dva členy představenstva, včetně jeho předsedy. Do výběrového řízení se přihlásilo přes 30 zájemců. Výběrová komise jejich seznam zúžila na několik kandidátů, z nichž bude na svém jednání v září vybírat dozorčí rada. Její jednání se mělo původně uskutečnit 12. září, na žádost ministra dopravy, který se ho chce osobně zúčastnit, však byl zatím termín odložen na neurčito.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo, dále také například Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Vlaky státního dopravce v pololetí cestovalo 91,6 milionu lidí, meziročně o 2,5 procenta více. Společnost v pololetí vykázala zisk 441 milionů korun, což je meziročně o 179 milionů korun více. Skupina zaměstnává přes 23 500 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 20 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 21 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.