Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta, vyplývá z předběžného odhadu zveřejněného Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Analytici růst HDP očekávali.
„Meziroční růst ekonomiky o dvě procenta byl výhradně podpořen domácí poptávkou, zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ ujasnil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Mezičtvrtletní růst HDP byl také ovlivněn především nadále rostoucími výdaji na konečnou spotřebu domácností. Mírně pozitivní vliv měly rovněž výdaje na tvorbu hrubého kapitálu i zahraniční poptávka.
Ve většině odvětví rostla meziročně i mezičtvrtletně také hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci. Zvýšila se ve stavebnictví, obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství i v ostatních službách. Pokles ale nastal ve zpracovatelském průmyslu.
Zaměstnanost se podle statistiků ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšila o 0,5 procenta. Meziročně byla vyšší o 0,9 procenta.
Analytici: Růst HDP mohou ohrozit americká cla
Analytik PwC Dominik Kohut předpokládá, že snížení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) ze současných 3,75 procenta by mohlo přispět k rychlejšímu oživení ekonomiky. „V dalších čtvrtletích roku mohou na ekonomický růst pozitivně působit nižší úrokové sazby, pokud se bankovní rada ČNB už za týden rozhodne pokračovat ve snižování na 3,5 procenta. Nadále ale budou převládat také obrovské nejistoty spojené s hrozbou akcelerace celní války EU s USA, které by mohly tlačit tempo růstu Česka i celé Evropy směrem dolů,“ upozornil.
Riziko celních válek pro české hospodářství vnímá i hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil. „Bezprostřední negativní dopad tohoto kroku lze očekávat jak přes další ochlazení průmyslové poptávky z Německa, pro které je americký trh poměrně důležitý, tak přes snížení investiční aktivity, které nepomáhá nejistota ohledně budoucího nastavení obchodních vztahů,“ poznamenal.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že česká ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí dostala 2,6 procenta nad svůj vrchol dosažený v posledním čtvrtletí 2019 před pandemií covidu-19. „Ve srovnání s ostatními zeměmi by HDP na obyvatele v paritě kupní síly měl nyní v Česku dosahovat 91,7 procenta průměru EU,“ uzavřel.
Růst ekonomiky EU zpomalil
Hrubý domácí produkt Evropské unie dle statistického úřadu Eurostat v prvním čtvrtletí vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Zpomalil tak z tempa 0,4 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Růst v eurozóně naopak zrychlil, dosáhl 0,4 procenta. Ve srovnáním se stejným čtvrtletím loni se HDP eurozóny zvýšil o 1,2 procenta. Ekonomika celé sedmadvacítky pak meziročně vzrostla o 1,4 procenta. V obou případech je to stejné tempo jako na konci loňského roku.
Z členských zemí, za které už jsou data k dispozici, vykázalo nejvýraznější mezičtvrtletní růst Irsko, ekonomika tam vzrostla o 3,2 procenta. Španělsko a Litva zaznamenaly shodně růst o 0,6 procenta. Maďarsko bylo naopak jediným členským státem EU, z kterých už jsou data k dispozici, kde ekonomika zaznamenala pokles. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se tam HDP snížil o 0,2 procenta.
Rostla také německá ekonomika, hrubý domácí produkt se tam proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,2 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku se HDP o 0,2 procenta snížil. Hospodářské vyhlídky země nyní navzdory oživení v prvním čtvrtletí zastiňuje zmíněná razantní celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Německé ekonomice tak hrozí, že letos vykáže třetí celoroční pokles za sebou, uvedla agentura DPA.
Vývoj v sousední zemi je pro českou ekonomiku důležitý, protože je na německé hospodářství úzce navázaná. Agentura ČTK už dříve upozornila, že „nedobrý stav německé ekonomiky je dalším problémem pro země střední Evropy závislé na exportu“.
