Ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta

Nahrávám video

Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil, že česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících roku stoupl o 0,5 procenta.

Meziroční růst HDP byl nejvýraznější od druhého čtvrtletí 2022, tedy za poslední tři roky. Táhla ho podle dřívějších údajů ČSÚ zejména spotřeba domácností, přispěla i změna stavu zásob. Negativní vliv měla naopak tvorba hrubého fixního kapitálu a meziročně nižší přebytek zahraničního obchodu.

Analytici předpokládají, že za celý letošní rok míří ekonomika k růstu nad dvě procenta, což by znamenalo zrychlení z loňského jednoho procenta. Podobné očekávání má i ministerstvo financí, které ve své srpnové prognóze očekávalo pro letošek růst HDP o 2,1 procenta. Optimističtější je Česká národní banka s prognózou hospodářského růstu 2,6 procenta.

„Ve druhém čtvrtletí se reálné příjmy ze zaměstnání meziročně zvýšily o 4,1 procenta. Míra úspor meziročně poklesla, avšak nadále se drží na úrovni převyšující hodnoty zaznamenané v předchozích letech,“ přiblížil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Vzrostla i reálná spotřeba domácností a průměrný měsíční příjem

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele stoupl ve druhém čtvrtletí proti předchozímu kvartálu o 0,1 procenta. Meziročně se zvýšil o 0,3 procenta.

Reálná spotřeba domácností na obyvatele stoupla mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 2,9 procenta. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl 52 560 korun a proti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 1,4 procenta a meziročně stoupl o 4,1 procenta.

Míra úspor domácností v letošním druhém čtvrtletí činila 18,4 procenta. Bylo to o 0,6 procentního bodu víc než v předchozím čtvrtletí, ale o dva procentní body méně než před rokem.

Míra investic v sektoru domácností mezičtvrtletně klesla o 0,1 procentního bodu na 10,3 procenta. Meziročně klesly investice domácností o půl procentního bodu.

Hospodářský růst táhla spotřeba domácností, míní analytici

„Potvrzená míra růstu HDP je poháněna především nadále rostoucí spotřebou domácností. Ty tím reflektují svou stále se zlepšující situaci, kdy se jejich reálné příjmy zvyšují,“ domnívá se analytik PwC Dominik Kohut. „Negativní stránku tohoto vývoje pociťují firmy, jimž meziročně vzrostly mzdové náklady o víc než osm procent, což kompenzují nižší mírou investic, ale i meziročně nižší ziskovostí,“ dodal.

Analytička Komerční banky Jana Steckerová ale upozornila, že růst spotřeby domácností stále nedosahuje svého potenciálu, mimo jiné kvůli přetrvávající vysoké míře úspor. „Míra úspor domácností zůstává stále výrazně nad svým dlouhodobým průměrem i nad úrovněmi kde se pohybovala před pandemií. Domácnosti tak stále drží naakumulované nadměrné úspory, což se pak odráží v pouze pozvolném oživení spotřeby domácností. Ta tak stále zůstává o více než jedno procento za svou předpandemickou úrovní,“ sdělila Steckerová

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že za zpomalením investic nestojí jen vyšší mzdové náklady. „Nepřekvapivá a zároveň i nepříznivá je nižší míra investic firem. Je vidět, že se jim v nejistých dobách příliš investovat nechce. Je to vlastně už trend, protože navzdory vysokým investicím do různých energetických a ‚zelených‘ projektů podnikové investice v poměru k přidané hodnotě klesají a tím i snižují budoucí potenciál české ekonomiky,“ uvedl.

Za celý letošní rok čekají analytici hospodářský růst kolem dvou procent, když mezičtvrtletní růst HDP ve druhém pololetí podle nich zvolní. „Nejistotou pro letošní rok stále jsou cla ze strany Spojených států, jež pro hospodářský růst v Evropě představují negativní faktor. Evropský růst může naopak profitovat z vyšších výdajů na obranu a infrastrukturu,“ doplnil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Svaz průmyslu odhad reálného růstu HDP snížil

Aktualizovanou predikci reálného růstu HDP v úterý zveřejnil Svaz průmyslu a dopravy. Podle něj by měl být letošní reálný růst HDP Česka kolem 2,1 procenta. Podobně by tomu mělo být i v roce 2026.

„Proti naší loňské predikci, kdy jsme na letošní rok odhadovali růst HDP 2,7 procenta, ovlivnila ekonomiku obchodní politika nové americké administrativy. Zároveň zůstává poměrně nízká zahraniční poptávka a vysoká nejistota, což se projevuje zejména ve velmi slabých investicích. To jsou dva základní faktory snížení původního odhadu pro letošní rok,“ vysvětlil viceprezident svazu Martin Jahn.

Ekonomický analytik svazu Milan Klempíř v letošním roce očekává díky mírně příznivějšímu vývoji evropského průmyslu a relativně pozitivním výsledkům některých sektorů rychlejší růst exportu zhruba o 3,2 procenta. Celkové výsledky bude ale podle něj limitovat stále nepříliš příznivá ekonomická situace v Evropské unii a v Německu a také dopady uvalení cel z USA. Tempo růstu dovozu naopak předstihne tempo růstu vývozu, a to zejména z důvodu sílící domácí poptávky, dodal.

Firmy podle Jahna ukazují nadále schopnost udržet své pozice a tím prostor pro pokračování mírného růstu v letošním roce. Ekonomika však zůstává křehká, pokud jde o případné vnější šoky. „O to více musíme jako zástupci byznysu prosazovat revizi evropské i národní regulace a podpůrné stabilní podmínky pro investice,“ upozornil. V Evropě je podle něj třeba například revidovat emisní cíle pro automobilový průmysl či nastavení emisních povolenek.

Dosavadní trend a výsledky průmyslu a celé ekonomiky naznačují podle Klempíře pokračující oživování. Nenaplnily se tak některá negativnější očekávání z přelomu let 2024 a 2025. Dynamiku tuzemského HDP letos táhne primárně spotřeba domácností a i do příštího roku očekává pokračování růstu spotřeby či vládních výdajů.

„Firmy v našich průzkumech vidí prostor pro zvýšení zakázek, avšak u investiční aktivity letos odhadují spíše stagnaci. Investice by tak mohly přispět k růstu až v příštím roce. Predikce slabého ekonomického růstu na kontinentu či dopady vyhlášení plošného 15procentního cla ze strany USA na dovoz z EU optimismu nepřidávají,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.