Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.

Meziroční růst byl podpořen výhradně domácí poptávkou. „Zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Mezičtvrtletní vývoj pozitivně ovlivnila především rostoucí tvorba hrubého kapitálu. Také v tomto případě mělo negativní vliv saldo zahraničního obchodu.

K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejvíce přispěl především průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. „Vývoj hrubé přidané hodnoty v mezičtvrtletním srovnání pozitivně ovlivnila většina odvětví služeb. Negativní vliv měl především průmysl,“ informoval ČSÚ.

Zaměstnanost se podle statistiků ve srovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila – meziročně byla vyšší o 0,7 procenta.

Nahrávám video

Analytici: Růst zaostal za očekáváním

„Aktuální data nelze hodnotit jinak než jako zklamání. Mezičtvrtletní tempo růstu bylo nejpomalejší od prvního čtvrtletí roku 2024, to meziroční pak od závěru stejného roku,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. „Letošní první kvartál byl navíc jen velmi omezeně ovlivněn válkou na Blízkém východě a s ní spojenými narušeními dodavatelských řetězců. Tyto faktory zřejmě silněji negativně promluví do nadcházejícího období, kdy budou tlumit spotřebitelské výdaje a ochotu firem realizovat investice,“ dodal.

„Domácí poptávka zůstává silná, problém je stále slabá zahraniční poptávka,“ hodnotí výsledky ekonomiky v prvním čtvrtletí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Na straně domácí poptávky je podle něj tahounem hlavně spotřeba domácností, kterou podporují růst mezd a nízká nezaměstnanost. „Potvrzuje se také očekávání, že se k tomu letos přidá i vyšší investiční aktivita firem,“ podotkl Marek.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že v dalších čtvrtletích se budou v české ekonomice silněji projevovat dopady konfliktu v Íránu. „Českou ekonomiku bude letos i nadále zatěžovat konflikt v Zálivu, který s sebou přináší vyšší ceny energií a, jak se zdá, i možnou zhoršenou dostupnost některých komodit. Pokud se situace v Zálivu brzy nevyřeší, bude velkým úspěchem dosáhnout alespoň dvouprocentního růstu,“ uvedl.

Hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák varoval, že problém pro české hospodářství může představovat i vývoj v Evropě. „Oslabuje i vnější prostředí, a to primárně Německo, kde byl růst HDP pro letošek tamními ekonomickými instituty snížen výrazně pod jedno procento,“ upozornil.

Nahrávám video

Růst ekonomiky EU zpomalil na 0,1 procenta

Růst ekonomiky Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně upravených údajů zpomalil na 0,1 procenta z tempa 0,2 procenta ve čtvrtém čtvrtletí, oznámil v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat.

Růst v eurozóně zpomalil stejně jako v celé EU také na 0,1 procenta z 0,2 procenta ve čtvrtém kvartálu. V meziročním srovnání růst ekonomiky EU zvolnil na 1,0 procenta z tempa 1,4 procenta ve čtvrtém čtvrtletí, růst eurozóny pak zpomalil na 0,8 procenta z 1,3 procenta.

Tyto předběžné bleskové odhady vývoje HDP vycházejí ze zdrojů dat, které jsou neúplné a mohou být ještě dál zpřesňovány.

Ze zemí, za které už jsou údaje dostupné, dosáhlo nejvyššího růstu Finsko, kde se hrubý domácí produkt mezičtvrtletně zvýšil o 0,9 procenta. Následuje Maďarsko, kde ekonomika vykázala růst o 0,8 procenta a Estonsko a Španělsko, kde ekonomika vykázala v obou případech růst o 0,6 procenta.

Naopak nejhůře si vedlo Irsko, jehož ekonomika klesla o dvě procenta. Záporné číslo vykázala také Litva (minus 0,4 procenta) a Švédsko (minus 0,2 procenta). Meziroční tempo růstu bylo kladné ve čtrnácti zemích a záporné v jedné zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.