Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Nahrávám video

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.

Ve firmě Linet vyrobí každým rokem asi sto tisíc polohovacích lůžek. Skoro desetinu pro nemocnice ve Spojených státech. Trumpovy výroky o clech proto sledují. Pokud by je zavedl, dodávat z Česka na americký trh by se jim mohlo přestat vyplácet.

„Při uvalení těch nejvyšších cel by se jednalo třeba i o to, že bychom některé výrobky a jejich kompletní výrobu převedli do Spojených států,“ přiznává výkonný ředitel společnosti Tomáš Kolář. Pro firmu pracují na celém světě zhruba dva tisíce lidí, z toho asi polovina přímo v tuzemsku.

Kolář doplnil, že objem produkce, který by se přesunul do USA, by se v Evropě zkrátka nevyrobil a ve výrobní části společnosti by v takovém případě přišla o práci zhruba desetina zaměstnanců.

Uvalení cel by podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) byl problém pro celou evropskou ekonomiku. I proto se podle něj Česko musí soustředit také na jiné trhy. „Jsou dva rozměry – co Donald Trump říká a co dělá. Počkejme na to, co bude dělat. Každopádně se sami snažíme rozvíjet naši ekonomickou, průmyslovou spolupráci po celém světě,“ uvedl Vlček.

Prostor pro vyrovnání

Cla by podle předpokladů měla nejvíce dopadnout na automobilový průmysl. Kromě samotných automobilek i na jejich dodavatele. „Evropská unie uvaluje například na osobní vozy z USA vyšší clo než Spojené státy na evropské automobily. Takže prostor pro vyrovnání skutečně je. Myslím, že Trump se o něčem takovém bude chtít s Evropou velmi rychle bavit,“ míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Tuzemské firmy do USA měsíčně vyvezou výrobky v průměru za 12,5 miliardy korun. Přímo klíčovým je tamní trh pro české zbrojovky. Ty na něj zároveň expandují – třeba holding Czechoslovak Group tam loni za více než 53 miliard převzal skupinu Kinetic sdružující výrobce munice. Už předtím Česká zbrojovka koupila firmu Colt.

„Pokud by došlo k uvalení dovozních cel, tak krátkodobě to naší výrobě v USA pomůže. Ale vzhledem k tomu, že jsme globální skupina, tak se můžeme obávat toho, že by situace eskalovala, a pak nevíme, kde jinde se může toto našeho byznysu dotknout i negativně,“ podotýká mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.

Firmy, vláda i opozice se shodují, že Evropa bude muset se Spojenými státy jednat. „Větší výzva je dnes jednoznačně v oblasti energetiky. Jestliže vám Trump nastíní energetickou politiku ve smyslu budeme vrtat, tak je zcela zjevné, že Evropa musí změnit svoji zelenou politiku a energetickou koncepci,“ je přesvědčený první místopředseda ANO Karel Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.