Ideální by bylo podpořit v utrácení domácnosti, které nejvíce čelí poklesu příjmů, říká ekonom Jurajda

Nahrávám video

Ideální by podle ekonoma CERGE-EI a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Štěpána Jurajdy bylo, pokud by se v současné situaci podařilo podpořit domácnosti, které čelí poklesu příjmů tak, aby mohly utrácet. „Protože když dáte dodatečnou korunu někomu, kdo má obavy ze ztráty práce nebo o ni už přišel, tak velkou část té dodatečné koruny utratí. A tím roztočí fiskální multiplikátory domácí poptávky,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Podle druhého hosta, dluhové poradkyně Barbary Halířové, by měly zejména nízkopříjmové domácnosti vydávat prostředky jen na to opravdu nezbytné.

Prezident Miloš Zeman ve středu při projednávání rozpočtu na příští rok ve sněmovně uvedl, že vládě nezbývá v této koronavirové době nic jiného než se zadlužit.

„To, že se vláda agresivně snaží nahradit pokles, ať už exportu, investic firem, které jsou ve velké nejistotě, nebo spotřeby domácností, je určitě v pořádku. Vyplatí se podpora spotřeby, může se nám vrátit i v tom smyslu rozpočtovém, pokud domácnosti budou utrácet, bude menší pokles příjmů státního rozpočtu,“ konstatuje Jurajda.

Dodává však, že záleží na tom, zda výdaje za nárůst dluhu odpovídají buď investicím do budoucí produktivity, anebo fiskálním multiplikátorům, což znamená podpoře příjmu nízkopříjmových domácností nebo domácností, které více trpí ekonomickou krizí. „A z tohohle pohledu třeba návrh zrušení superhrubé mzdy této logice neodpovídá, protože většinu prostředků dodatečně věnuje právě těm, kteří je uspoří,“ vysvětluje Jurajda.

Druhý host pořadu, dluhová poradkyně Institutu prevence a řešení předlužení Barbara Halířová souhlasí s tím, že pokud budou utrácet domácnosti, které zatím práci mají, nebo ti, kteří mají dostatečné příjmy, podpoří tím ekonomiku a s tím i zmíněné nízkopříjmové rodiny. Na druhou stranu ale apeluje i na to, aby v současnosti šetřily zejména domácnosti s nízkým příjmem. „Aby se  snažily svoje výdaje snížit na jenom ty absolutně nezbytné,“ uvedla.

Přesné číslo, kolik lidí se nyní dostalo nově s druhou vlnou pandemie do potíží, přestože tu jarní ještě zvládli, k dispozici nemá. „Ale určitě se míra lidí, kteří se ozývají s tím, že potřebují nějakou radu, pomoc nebo podporu hodně zvýšila. Je to trojnásobný nárůst směrem k našemu institutu,“ upřesnila.

Podle Jurajdy si lze udělat obrázek o situaci například díky šetření Život během pandemie, které ukazuje, jak velká část domácností nebo respondentů výzkumu čelí velkým obavám za ztráty práce, případně jim vypadla část příjmů.

„Podzaměstnaných a těch, kteří o práci nebo stabilní práci přišli, je téměř pětina. A domácností, které mají velké obavy ze ztráty práce, je v tuto chvíli podobné množství, jako tomu bylo na jaře, v dubnu, tedy skoro čtvrtina. Takže situace je vážná,“ doplnil.

Jurajda dodal, že zatím v různých státem přijímaných opatřeních nevidí ta, která by se zaměřovala právě na příjmy domácností, jež ekonomicky trpí nejvíce. „Například rozšíření okruhu domácností, které pobírají přídavky na děti nebo zrušení superhrubé mzdy, které disproporčně dodává dodatečnou korunu nízkopříjmovým domácnostem a motivuje je tak třeba k práci,“ upřesnil ekonom.

Dluhová poradkyně Halířová zdůraznila, že je důležité, aby se lidé alespoň těsně před tím, než se dostanou na úplnou příjmovou nulu, snažili kontaktovat nějakou podpůrnou poradenskou organizaci. „A začali co nejdříve komunikovat se svými věřiteli nebo s těmi subjekty, kterým mají něco hradit,“ říká s tím, že cílem může být si vyjednat například delší dobu splácení, aby se nedostali rovnou do vymáhacího procesu.

„Bohužel řada lidí dnes už v tom vymáhacím procesu je, někteří jsou už i v exekuci. Máme tady jediný nástroj v republice na řešení, což je insolvenční zákon. V současné době a s tím, jak se ještě bude dále vyvíjet ekonomická situace, je ale nezbytně nutné, aby došlo k jeho další úpravě,“ míní Halířová.

Doplňuje, že se v tuto chvíli aktuálně řeší novela insolvenčního zákona a zkrácení doby oddlužení na tři roky pro OSVČ. To je podle ní opravdu nezbytné, protože jen tak lidé, kteří se dostali do dluhové pasti, dostanou šanci na nový restart.

„Aby se právě mohli znovu zapojit do ekonomiky státu a mohli začít znovu utrácet. I když to nebude teď, ale bude to za nějakou dobu, je důležité, aby se doba zkrátila,“ uvedla.

V exekucích se teď někdy zabavují i počítače dětem, to by se dít nemělo, říká Halířová

Současná doba si tak podle ní vybírá tvrdou daň. Uvedla, že na Exekutorskou komoru chodí stížnosti od lidí, u kterých probíhají takzvané mobiliární exekuce. „Ty se neměly při první vlně vůbec konat. A víme o tom, že byly i nějaké excesy, v tuto chvíli se opravdu stává, že se zabavují v některých domácnostech i někdy darované počítače dětem, které je potřebují pro distanční výuku,“ přiblížila.

S novým startem lidem má podle Jurajdy pomáhat také státní aktivní politika zaměstanosti – jenže se tak neděje. „Je to u nás oblast, která je dlouhodobě zanedbávaná, i z důvodu, že jsme měli velmi nízkou nezaměstnanost. Úřady práce třeba loni poskytly jenom deset tisíc rekvalifikačních kurzů,“ konstatuje.

Upozorňuje dále, že chybí i jejich vyhodnocení, takže se neví, které z kurzů opravdu fungují a pomáhají. „A do budoucna nevidím, že by tento typ politik byl dostatečně velkou součástí třeba připravovaného národního plánu obnovy,“ dodal.

Upozornil také na to, že lidé, kteří jsou v dluhové pasti nebo čelí velkému poklesu příjmů a nemají úspory, jsou zároveň těmi, kteří velmi často nebudou dodržovat epidemiologická doporučení. „Takže se vlastně opravdu společnosti vyplatí nejenom ekonomicky, ale i zdravotně, dodatečnou podporu nebo třeba pomoc s oddlužením těmto domácnostem poskytnout,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...