Inflace bude brzy jednociferná, věří Matějů z ČNB. Další odborníci však mají obavy, co dál

Nahrávám video

Tendence poklesu je jasná a očekáváme, že v nejbližších měsících, možná už v červnu nebo červenci, by inflace měla dosáhnout jednociferných hodnot, uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů v souvislosti s nejnovějším údajem o spotřebitelských cenách v Česku. Růst cen v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek podotkl, že očekával rychlejší pokles, ale jde o dobrou zprávu. Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle něhož je také otázkou, jaký vliv budou mít vládní úsporná opatření.

„Pokles, který teď vidíme, je ve všech sledovaných skupinách, včetně jádrové inflace, což je ta očištěná o často se měnící položky typu pohonných hmot. Jádrová inflace se po dlouhé době dostala do jednociferných hodnot –⁠ 8,6 procenta. Ale klesají i ostatní složky inflace, například ceny potravin,“ uvedl Matějů. Zmínil, že loni byla situace složitá i kvůli ruské invazi na Ukrajinu, kdy byly pozastaveny dodávky pšenice a dalších komodit. Nyní podle něj není důvod, aby ceny potravin dále rostly. 

Riziko, že by se inflace zastavila na čtyřech či pěti procentech vnímá podle něj centrální banka velmi vážně. „I při nastavování měnové politiky je tohle velmi vážný argument.“ Zmínil, že jsou důležité další aspekty, například mzdový vývoj. „Ale pokud opravdu ekonomika nezakotví vysokou pozorovanou inflaci ve svých očekáváních, tak by ke snížení ke dvěma procentům mělo dojít,“ uvedl.  

Nahrávám video

Rusnok: Je otázkou, jak rychle klesne

Inflace bude v dalších měsících klesat i podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Není ale jasné, jak rychle. Červnová inflace by podle něj mohla být velmi blízko deseti procent. Ohledně předpovědí, že ve druhém čtvrtletí roku 2024 bude inflace kolem dvou procent, je mírně skeptický.

„Určitě ta inflace může klesnout až na dvojku, otázka je, jestli se tam bude dlouhodobě držet,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 s tím, že stejně tak může inflace setrvávat mezi třemi či čtyřmi procenty. „Nejistota je velká a neznámých je mnoho. Důvodem toho nebudou jen domácí nedokonalosti měnové a fiskální politiky, ale určité globální trendy – jsme malá a otevřená ekonomika a velmi to na nás působí,“ dodal.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek zmínil, že byl překvapen optimismem České národní banky. „To je správně, protože ČNB ovlivňuje očekávání v Česku,“ zmínil s tím, že byl však mírně zklamaný, protože očekával, že inflace bude klesat rychleji. „Máme silnější korunu – za euro se platí o korunu méně než loni, o tři koruny méně než v době covidu,“ podotkl s tím, že je i levnější mezinárodní doprava a poklesly ceny komodit, včetně energií.

„Nic z toho v inflaci nebylo vidět. Může to být tím, že český zákazník je hodný a tolerantní při nakupování a příliš nevybírá a neporovnává. A tak dochází třeba k tomu, že v Česku z nějakého zvláštního důvodu rostou nejrychleji ceny oblečení a obuvi už několik roků.“

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se podniky musí stále s inflací vypořádávat. „Pravděpodobně budeme dále muset i v některých případech zvyšovat ceny, protože pokud některé náklady dále půjdou nahoru, tak je musíme zvyšovat.“ Zmínil však, že pondělní údaj je dobrou zprávou. „Směřuje k tomu, co se očekávalo. Může to být opravdu opět stimulem k tomu, aby se ekonomika začala hýbat, aby reálné mzdy zase mohly růst,“ uvedl.

Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podle něhož nejde o tak dobrou zprávu, jak se centrální banka snaží prezentovat. „Rostou nám ceny o 11,1 procenta. To, že to bylo v minulém měsíci meziročně o něco více, tak to tempo je strašně malé,“ podotkl s tím, že na konci zprávy ČSÚ je informace, že za dvanáct měsíců proti průměru předchozích dvanácti měsíců jde o nárůst o 15,8 procenta.

„Pokud to tempo bude podobné, tak se na konci roku nedostaneme pod třináct procent, tedy v celém roku se rozhodně nedostaneme na jedenáct procent, ale na vyšší hodnotu. A to je ještě otázkou, jaké cenové vlivy přijdou s vládním úsporným balíčkem,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 17 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.