Inflace v Evropské unii vystoupla na 5,3 procenta. ECB optimistický výhled nezmění

V listopadu byla míra inflace v eurozóně na 4,9 procenta a v celé Unii na 5,2 procenta. O rok dříve, tedy v prosinci 2020, byla eurozóna ještě v deflaci, která činila minus 0,3 procenta. Míra inflace v EU před rokem činila 0,3 procenta. Proti listopadu se ceny v eurozóně zvýšily o 0,4 procenta. V EU pak meziměsíční růst činí 0,5 procenta.

„Příspěvek růstu cen energií k celkovému meziročnímu růstu cen v eurozóně se v průběhu roku zvýšil o tři procentní body, a vysvětluje tak velkou část zrychlení inflace v minulém roce,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Upozornil také, že po očištění o vliv cen energií byla inflace v české ekonomice mezi nejrychleji rostoucími v zemích EU.

„Z pohledu vývoje cen bez energií byla inflace v České republice třetí až čtvrtá nejvyšší v zemích EU, hned za Litvou a Maďarskem, a na stejné úrovni jako v Polsku,“ uvedl Seidler. Odeznění odpuštěné DPH u energií a propis vyšších cen energií začátkem letošního roku v lednu podle něj posune celkovou inflaci v Česku podle metodiky Eurostatu výrazněji nad průměr celé EU.

Nejnižší míru inflace měla v prosinci Malta, kde činila 2,6 procenta, dále Portugalsko (2,8 procenta) a Finsko (3,2 procenta). Naopak nejvyšší byla míra inflace v Estonsku (12,0 procenta), v Litvě (10,7 procenta) a v Polsku (8,0 procenta). Ve srovnání s listopadem se roční míra inflace snížila v sedmi členských státech, ve dvou zůstala beze změn a v osmnácti se zvýšila.

Nejvíce v prosinci k růstu míry inflace přispěly v eurozóně ceny energií, jejichž podíl na růstu činil 2,46 procentního bodu. Následovaly služby (plus 1,02 bodu), neenergetické průmyslové zboží (plus 0,78 bodu) a kategorie potraviny, alkohol a tabák (plus 0,71 bodu).

Šéfka ECB čeká snížení, svůj postoj nemění

Prezidentka ECB Christine Lagardeová ve čtvrtek zopakovala svůj názor na inflaci – ta podle ní v letošním roce postupně klesne, protože poleví hlavní důvody, které k růstu cen přispívají, tedy drahé energie a problémy v dodavatelských řetězcích, řekla v rozhovoru na rozhlasové stanici France Inter.

Spojené státy jsou podle Lagardeové v jiné situaci, a proto je tam chystané zpřísňování měnové politiky namístě. „Cyklus hospodářského oživení v USA je o něco dál, než je tomu v Evropě. My proto máme pádné důvody k tomu, abychom nejednali tak rychle a tak rázně, jako to můžeme teď očekávat od Fedu,“ domnívá se prezidentka ECB.

Upozornila také, že i míra inflace je v USA vyšší než v Evropě. V USA v prosinci vystoupila na sedm procent, což je maximum za téměř čtyři dekády. V eurozóně byla v listopadu na pěti procentech, což byla nejvyšší hodnota za dvacet let, respektive od zavedení eura. „Ale my jsme na to začali reagovat a pochopitelně jsme připraveni na to reagovat i s pomocí opatření měnové politiky, jestliže to budou vyžadovat čísla, data a fakta,“ avizuje.

Vyjádřila se i k růstu výnosů dluhopisů z poslední doby. Například klíčový dluhopis německé vlády se splatností deset let, považovaný za hlavní indikátor vývoje tržních sazeb v eurozóně, poprvé od roku 2019 vystoupil nad nulu. Výnosy se pohybují opačně k cenám, růst výnosů je tedy výsledkem cenového poklesu. „Pokud se výnosy opět zvýší, tak to znamená, že základní ukazatele ekonomiky se zlepšují,“ poznamenala šéfka ECB.

„Zvyšování cen v celé Evropě nechává bankéře z Evropské centrální banky (na rozdíl od těch z ČNB) úplně klidné. Základní úroková sazba v eurozóně pravděpodobně ještě dlouho zůstane na nule. V porovnání se zeměmi mimo eurozónu se tak vytváří dvourychlostní Evropa, kde Česko bohužel jede v pomalejším pruhu. Očekávám další zvyšování úrokového diferenciálu, a tím i posilování koruny,“ řekla ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.