Intervence? Ekonomice pomohly, možná je použijeme znovu

Praha – Bez intervencí by rostla česká ekonomika v loňském roce pouze o 0,4 procenta a inflace by se pohybovala někde kolem mínus dvou procent. Takový by byl podle guvernéra České národní banky (ČNB) Miroslava Singera scénář tuzemské ekonomiky, pokud by ČNB v listopadu 2013 kvůli hrozící deflaci nepřistoupila k oslabení koruny. Řekl to při své dnešní přednášce na Právnické fakultě UK. A viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík dnes na svém blogu zase nevyloučil, že by banka mohla sáhnout po intervencích znovu – v podobném duchu se vyjádřil i Singer.

Loni rostlo české hospodářství o 2 procenta a inflace se pohybovala v průměru okolo 0,4 procenta. „Oslabení koruny bylo jedním z důvodů obratu hospodářského vývoje,“ uvedl dnes Singer s tím, že v roce 2013 ekonomika poklesla o 0,7 procenta. Podle guvernéra ČNB přispěly intervence k loňskému růstu více než jedním procentním bodem. K tomu se navíc přidala ještě rozpočtová politika a vývoj v eurozóně.

Singer také prohlásil, že ekonomika nepotřebovala prostřednictvím oslabení měny získat zpět konkurenceschpnost, ale podpořit domácí poptávku. „Neprováděli jsme politiku ožebračování sousedů,“ uvedl. Oslabení koruny se ukázalo podle něj jako prospěšné a dokonce ještě potřebnější, než se zdálo v listopadu 2013.

Další vývoj české ekonomiky vidí guvernér centrální banky pozitivně. „Letos zažijeme rozumný růst mezi dvěma až třemi procenty. Další rok by ekonomika mohla ještě více zrychlit,“ uvedl. Zároveň upozornil, že klíčové makroekonomické veličiny se na přelomu let 2014 a 2015 vyvíjejí mnohem příznivěji než před listopadem 2013.

Ivan Pilip, bývalý ministr financí:

„Pokud ČNB znovu zasáhne, bude o to těžší situace, až se jednou ten režim rozhodne skončit. Myslím, že dneska příklady, zejména Švýcarska a do jisté míry v posledních dnech Dánska, ukazují, že to, jak z té devalvace vycouvat, je daleko těžší, než ji zahájit.“

ČNB bude podle slov svého šéfa v letošním roce tolerovat pohyb inflace poblíž nuly či mírně pod ní. Singer nicméně připustil, že je banka připravena pomocí měnové politiky reagovat na sekundární dopady prudkého poklesu cen ropy. „Nikdy jsme nevyloučili posun hranice kurzového závazku,“ dodal.

Miroslav Singer
Zdroj: ČT24/ČNB

V podobném duchu se na svém blogu dnes vyjádřil i viceguvernér Tomšík. „Čím blíže budeme k hranici 27 korun za euro, tím větší je pravděpodobnost pro reakci měnové politiky ČNB,“ napsal. Koruna od poloviny letošního ledna vytrvale posiluje, dnes v poledne se obchodovala za 27,26 Kč/EUR, zatímco 12. ledna to bylo 28,32 Kč/EUR.

Kurz české měny k dolaru se dostal na 25,78 Kč/USD, což je nejslabší úroveň za téměř 11 let. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online. Podle analytiků za propadem stojí oslabování eura k dolaru související s tím, že Evropská centrální banka tento týden zahájila rozsáhlé nákupy dluhopisů s cílem podpořit ekonomiku.

Už na začátku února bankovní rada po svém měnovém zasedání potvrdila, že je připravena přistoupit k dalšímu oslabení koruny. Po intervencích by sáhla, pokud by dlouhodobě posílily tlaky směřující k poklesu cen, které by v důsledku vedly k propadu domácí poptávky, a pokud by opět došlo k riziku deflace. V takovém případě by se dosud udržovaný kurz 27 korun za euro znovu posunul. Guvernér Singer tehdy rovněž řekl, že ČNB nebude reagovat na primární dopady poklesu cen ropy.

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře. Centrální banka uvádí, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí roku 2016.

Intervence se ale nelíbí Hradu

Vedení ČNB se, zejména kvůli zavedení intervencí, dostalo do sporu s prezidentem Milošem Zemanem, který minulý týden při návštěvě Plzeňského kraje prohlásil, že za rok jmenuje na pozici guvernéra České národní banky takového kandidáta, který napraví kroky současné rady. „Prezident v podstatě nemůže odvolat bankovní radu, ale po vypršení jejího mandátu může jmenovat nové členy. No, a to bude za rok. Takže ještě rok musíme vydržet. Za rok jmenuji nového guvernéra ČNB místo pana Singera, kterému končí mandát. A jmenuji minimálně dva nové členy bankovní rady,“ prohlásil Zeman. (čtěte více)

Už při své únorové návštěvě Královéhradeckého kraje Zeman prohlásil, že nepočítá s tím, že by do bankovní rady ČNB jmenoval lidi podporující devalvaci koruny. Při diskusi s tamními zastupiteli také avizoval, že v radě chce mít bankéře, kteří jsou pro přijetí eura.

Kteří členové bankovní rady skončí během Zemanova mandátu?

  • červenec 2016: Kamil Janáček a guvernér Miroslav Singer
  • únor 2017: Pavel Řežábek a Lubomír Lízal

Do konce svého mandátu v březnu 2018 obmění Miloš Zeman čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra Miroslava Singera. „Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů,“ prohlásil prezident v Hradci Králové.

Podle nedávného rozhovoru, který Zeman poskytl agentuře Bloomberg, by v čele ČNB rád viděl Jiřího Rusnoka, jehož před rokem jmenoval do bankovní rady. (čtěte více)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 15 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...