Jiří Rusnok se stal evropským guvernérem roku. Dokázal hladce přistát s devizovými intervencemi

Za ukončení devizových intervencí bez tržních otřesů  získal guvernér České národní banky Jiří Rusnok od měsíčníku The Banker cenu evropský Guvernér roku. Rozhodnutí držet devizový kurz poblíž 27 korun za euro přijala ČNB v listopadu 2013 (krok je dodnes hodnocen ekonomy velmi rozdílně), loni v dubnu ho ukončila.

Jako další důvod pro ocenění označili hodnotitelé následný návrat ke konvenční měnové politice, který spolu s přísnějšími opatřeními pomohl předejít vzniku bubliny na trhu nemovitostí.

V letech 2016 a 2017 ČNB také zpřísnila svá doporučení bankám týkající se poskytování hypotečních úvěrů. V rámci svého zákonného mandátu udržovat finanční stabilitu tím reagovala na vznikající spirálu mezi rostoucími cenami nemovitostí a zvyšující se poptávkou po hypotečních úvěrech. 

„Hladké ukončení kurzového závazku je pro mě odrazem týmového a odvážného ducha bankovní rady, skvělého odborného zázemí ČNB a výtečné spolupráce všech zúčastněných útvarů. Ocenění je pro mě potvrzením, že se nám podařilo ukončení měnového závazku pečlivě promyslet a připravit,“ uvedl podle tiskové zprávy centrální banky Jiří Rusnok. 

Mezinárodní magazín The Banker, který patří stejnému vydavatelství jako známý ekonomický deník The Financial Times, se již od roku 1926 zaměřuje na informace ze světového bankovnictví a finančnictví. O ceně rozhoduje redakce a odborná porota, která je složená z renomovaných ekonomů a bankéřů. Bývalý guvernér Miroslav Singer získal totéž ocenění pro rok 2014.

V říjnu loňského roku získal Rusnok rovněž za hladké ukončení intervencí ocenění Guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu pro rok 2017, a to od magazínu GlobalMarkets.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že ocenění, které Rusnok získal, je úspěchem nejen pro guvernéra samotného, ale také a zejména pro ČNB jakožto instituci. Jde o další potvrzení toho, že podstatná část mezinárodní expertní komunity považuje ukončení intervenčního režimu ČNB a bezprostřední vývoj po něm za úspěšný, dodal analytik. 

„Podobná ocenění však neradno přeceňovat. Cenu v zásadě udílejí ti sami lidé, z jejichž učebnic pracovníci ČNB v rámci svého postupu ve věci umělého oslabování koruny vycházeli. ,Učitel‘ tedy dle předpokladu chválí svého ,žáka‘ za dobře zvládnutý manévr,“ podotkl Kovanda. Podle něho se navíc v mezinárodní ekonomické obci teprve vede debata, zda má pravdu zrovna tento „učitel“. 

Kovanda navíc dodal, že  mezinárodní investoři, kteří spekulovali na posílení koruny po ukončení závazku, jsou v korunových aktivech stále „zainvestováni“. Může tedy stále nastat jejich hromadný „úprk“ z korunových aktiv, který by českou měnu silně rozkolísal. Nadále také dochází ke kumulaci ztráty České národní banky, kterou tato instituce bude umazávat dlouhé roky, ne-li desetiletí. „V tomto světle se udělení ceny jeví jako poněkud unáhlené,“ dodal ekonom. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 35 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.