Evropská komise (EK) ve své nejnovější prognóze potvrdila, že v letošním roce očekává zvýšení hrubého domácího produktu Česka o 2,6 procenta. Současně ale zlepšila údaj za minulý rok a výhled na příští rok, oba o 0,1 procentního bodu – loni ekonomika vzrostla o tři procenta a v roce 2020 má růst zpomalit jen na 2,5 procenta. Ekonomika celé Evropské unie pak letos poroste o 1,4 procenta, v zemích používajících euro to bude 1,2 procenta, uvedla Komise ve své letní makroekonomické předpovědi.
V příštím roce očekává EK pro celou Unii expanzi hospodářství o 1,6 procenta a v eurozóně o 1,4 procenta. Prognóza přitom opět upozorňuje na nebezpečí, které představují vnější faktory, jako je napětí v mezinárodním obchodě či nejistoty související s mezinárodní politikou.
Letní prognóza, kterou představil komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici, mírně snížila výhled pro celou EU i eurozónu na příští rok. Na jaře EK očekávala v celé Unii v roce 2020 růst 1,7 procenta a v zemích používajících euro 1,5 procenta.
„Všechny země EU by měly opět růst, jak v roce 2019, tak v roce 2020, silný pracovní trh podpoří poptávku,“ poznamenal Moscovici. Ale vzhledem k mnoha rizikům, která mohou výhled ohrozit, je podle něj třeba další práce na posilování odolnosti hospodářských systémů členských zemí i eurozóny jako celku.
Napětí na Blízkém východě může zvýšit cenu ropy
Moscovici upozornil na „růst protekcionismu a napětí mezi USA a Čínou“, které mohou mít negativní vliv na mezinárodní obchod. Pokračující nejistota okolo americké obchodní politiky může mít podle Komise vliv na zpomalení obchodu a tím také výroby v různých regionech i sektorech hospodářství. Důsledkem by pak byly i negativní dopady na finanční trhy. Napětí na Blízkém východě by podle prognózy Komise mohlo vést k vyšším cenám ropy.
Pro Unii je také rizikovým faktorem britský odchod, připomněl Moscovici. Podle současného plánu by Británie měla Unii opustit ke konci října, dál ale není jasné, zda se tak stane na základě vzájemné dohody či bez ní.
Z prognózy plyne, že růst v EU je tažený domácí poptávkou, především spotřebou domácností. Hrubý domácí produkt by podle Evropské komise měl letos růst ve všech zemích Evropské unie, ale například ve střední a východní Evropě na Maltě či v Irsku bude expanze výrazně vyšší než v Itálii či Německu, kde by měl být letos jen na úrovni 0,5 procenta a 1,4 procenta v roce příštím. V Itálii Komise letos očekává hospodářský růst 0,1 procenta letos a 0,7 procenta v roce 2020.
V nové předpovědi Komise o 0,1 procenta snížila odhad inflace v eurozóně i celé Unii pro letošek i pro příští rok, především v důsledku nízkých cen ropy a mírně nižšímu hospodářskému výhledu. V eurozóně nyní prognóza uvádí inflaci 1,3 procenta pro letošek i příští rok, pro celou EU je to letos 1,5 procenta a 1,6 procenta v roce 2020.
