Křetínského EPH bude jediným vlastníkem německé hnědouhelné elektrárny Schkopau

Společnost EP Power Europe (EPPE) z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského se stane jediným vlastníkem německé hnědouhelné elektrárny Schkopau, sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. EPPE prostřednictvím své dceřiné společnosti Saale Energie podepsala dohodu o odkupu přibližně 58procentního podílu v elektrárně od společnosti Uniper a celou elektrárnu převezme s účinností od října 2021. Německo využívání hnědého uhlí postupně opouští, výroba elektřiny z něj má být ukončena do roku 2038.

Dosud měla Saale Energie v elektrárně podíl asi 42 procent. Hnědouhelná elektrárna Schkopau leží ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko a disponuje čistým instalovaným výkonem přibližně 900 megawattů (MW). Pro porovnání, hnědouhelná elektrárna Počerady, která patří k největším uhelným elektrárnám v ČR, má instalovaný výkon pět krát 200 MW.

„Zavázali jsme se plnit roli spolehlivého zaměstnavatele s cílem nabídnout perspektivu 150 vysoce kvalifikovaným zaměstnancům a zajistit jim ve spolupráci s Uniperem bezproblémový přechod k naší společnosti. Zároveň přebíráme odpovědnost za zajištění dodávek elektřiny a vodní páry do přilehlé průmyslové oblasti, stejně jako dodávek trakční energie železničnímu dopravci Deutsche Bahn,“ sdělil generální ředitel EPPE Jan Špringl.

Častvaj uvedl, že dokončení transakce podléhá schválení německým antimonopolním úřadem. Podotkl, že společnost EPPE je zároveň vlastníkem těžební společnosti Mibrag, provozující povrchový důl Profen. „Přímo se tak propojuje těžba uhlí s výrobou elektřiny a zajišťují se stabilní a spolehlivé dodávky energie,“ dodal.

Německá vláda se v polovině ledna dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion korun).

Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala zapadá oznámená investice do dlouhodobé strategie EPH. „Tato elektrárna má podle Berlína být v provozu do roku 2034, nicméně německá politika je schopna být jednak razantní, jednak svůj názor změnit. Je tedy dost možné, že elektrárna bude odstavena dříve i později,“ uvedl.

Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů – EP Infrastructure (EPIF) a EP Power Europe. EP Infrastructure sdružuje firmy EPH zabývající se přepravou, distribucí a skladováním zemního plynu, distribucí elektrické energie a produkcí tepla. Do EP Power Europe patří především zahraniční výrobci elektrické energie a těžební společnosti.

Podnikatel je podle loňského žebříčku časopisu Forbes pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 66 miliard korun. V současnosti EPH zahrnuje sedm desítek firem v Česku, na Slovensku, v Polsku, Německu, Maďarsku, Británii, Irsku, Itálii a Francii. Například v Polsku EPH ovládá společnost PG Silesia provozující černouhelný důl.

Loni na podzim polský tisk informoval o zájmu EPH koupit prostřednictvím PG Silesia polský uhelný důl Janina. V Británii patří EPH například černouhelná elektrárna Eggborough u Leedsu. Holding také dokončuje přestavbu uhelné elektrárny Lynemouth na spalování biomasy.

Křetínský je mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha. Společnost Czech Media Invest (CMI), kterou Křetínský spoluvlastní a řídí, je od předloňska majitelem několika francouzských tiskových periodik. Jsou mezi nimi tituly jako Marianne, Elle, Télé 7 Jours, Ici Paris a France Dimanche. CMI koupil i podíl v prestižním deníku Le Monde.

V Česku vydává CMI čtyři deníky, několik desítek časopisů, vydává a distribuuje knihy, vlastní dvě tiskárny a rovněž je vlastníkem rozhlasových stanic v České republice a v Rumunsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.