Kůrovec nahlodává Lesy ČR. Zisk se jim propadl ze tří miliard na 70 milionů

Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) loni propadl čistý zisk na 70 milionů korun ze 3,08 miliardy korun v roce 2017. Důvodem byl výrazný pokles cen dřeva způsobený kůrovcovou kalamitou. Nízké ceny dřeva se odrazily v poklesu tržeb, ačkoli těžba dřeva vzrostla, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.

Podniku patří téměř polovina lesů v zemi. Mezi lety 2010 až 2017 se roční zisky Lesů ČR pohybovaly v řádech miliard korun, předtím byly většinou ve stovkách milionů korun.

„Vzhledem k nezbytné těžbě kůrovcového dříví a k loňskému zákazu úmyslné těžby smrku a borovice podnik těží a obchoduje převážně kůrovcové dříví s nižším zpeněžením,“ uvedla mluvčí k loňskému hospodaření. Dodala, že propad cen dřeva se pohyboval v desítkách procent.

Tržby podniku loni klesly o 25 procent na 7,6 miliardy korun z předloňských 10,16 miliardy korun. Těžba dřeva loni vzrostla o třetinu na 10,7 milionu metrů krychlových po 8,05 milionu metrů krychlových v roce 2018. V růstu se projevily velké kalamitní těžby, kdy se lesníci snaží dřevo napadené kůrovcem dostat z lesa co nejrychleji.

  • Kalamita trvá už čtvrtým rokem a nedaří se ji zastavit.
  • V roce 2018 se vytěžilo 11,9 milionu kubíků napadeného dříví. Dalších nejméně šest kubíků zůstalo ležet v lesích, jak odhadovali odborníci. A to přesto, že se oproti předchozímu roku kácelo loni dvojnásobně – a mnohem více než při známé kalamitě na Šumavě v roce 2007.
  • Nejvíce zasaženou lokalitou je okres Bruntál. Jen tam evidují lesníci přes milion kubíků dřeva s kůrovcem. Šíří se ale hlavně jihozápadním směrem a čím dál víc škodí na jižní Moravě, jihu Čech i v Plzeňském kraji.
  • Kalamita zasáhla nejen smrky, i když ty převažují. Kvůli dlouhodobému suchu i vinou častých vichřic, působením hub a hmyzu už chřadnou i některé porosty borovic, modřínů a jedlí.
  • Zdroj: ČT24

Přes loňský pokles zisku podnik na konci roku 2018 odvedl do státního rozpočtu 2,5 miliardy korun, jak loni v říjnu schválila vláda. Od roku 2013, kdy tak podnik učinil poprvé, státu z Lesů ČR odešlo 31,87 miliardy korun.

Lesy ČR již dříve nevyloučily, že by kvůli poklesu výnosů mohly pro své financování využít i úvěr, což dosud nebylo. „Podnik má u bank vyjednánu možnost čerpání kontokorentních úvěrů až do souhrnné výše 1,5 miliardy korun. Dosud čerpání úvěru nevyužil,“ uvedla Jouklová.

Hlavním dílem se na loňském zvýšení těžby podílelo dříví napadené kůrovcem, jehož těžba loni vzrostla dvojnásobně na šest milionů metrů krychlových. Dalších 3,2 milionu metrů krychlových tvořila nahodilá těžba z větrných a jiných živelních kalamit. Letos podnik očekává další nárůst těžby dřeva k úrovni 12 milionů metrů krychlových.

Nejvíce lesy pod náporem sucha a hmyzích škůdců podle Lesů ČR chřadnou na severní Moravě, Vysočině, Znojemsku, Domažlicku či Vodňansku. Kůrovcové těžby rostou i letos. Za první tři měsíce letošního roku bylo v lesích Lesů ČR vytěženo 1,4 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví, meziročně zhruba třikrát více.

„Ke zpracování kalamitního dříví využíváme v současné době všechny dělníky na našich lesních závodech, tedy asi 750 osob. Na kalamitních lesních správách, tedy například na severní Moravě a na Vysočině, zapojujeme aktuálně do ochrany lesa více než 350 vlastních zaměstnanců dělnických profesí,“ uvedla mluvčí. Hlavní část těžby však leží na firmách, které si podnik vybírá prostřednictvím tendrů.

Lesům ČR patří 1198 tisíc hektarů lesů, což je 45 procent všech lesů v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.