Miliardy z privatizačního účtu pomohly vylepšit rozpočet. Opozice chce vidět kroky proti vysokému schodku

Vláda vylepšila bilanci státního rozpočtu převodem 18 miliard korun z privatizačního účtu, zjistila Česká televize. Schodek rozpočtu tím ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun, zatímco bez rozpuštění peněz z privatizačního účtu by průběžný schodek rozpočtu byl téměř 28 miliard korun.

Transakci umožnila novela zákona o zrušení Fondu národního majetku. Peníze byly původně určené na odstraňování ekologických škod, dopravní infrastrukturu a vyrovnávání schodku v důchodovém systému. Ten byl ale v posledních dvou letech vyrovnaný. Novelou zákona si proto vláda umožnila převést peníze do státního rozpočtu a využít na cokoliv.

Opoziční ODS vyzvala vládu, aby představila plán, jak zabránit vysokému schodku rozpočtu v letošním roce. „Pokud ho do konce dubna nepředloží, budeme iniciovat nejenom jednání rozpočtového výboru, ale i mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny,“ avizoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, který je členem zmiňovaného výboru. 

Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Českého Aeroholdingu.

Schodky rozpočtu
Zdroj: ČT24
Přehled plánované a skutečné bilance státního rozpočtu (v mld. Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Letos nebude problém schodek dodržet, říká Pilný

Možnostem, jak státní finance zlepšit, se věnovali v pořadu Otázky Václava Moravce tři bývalí ministři financí Ivan Pilný (ANO), Pavel Mertlík a Jan Fischer.

Pilný kritizoval různé populační kroky, které jsou podle něho drahé a ještě se nedostane na ty, kteří to potřebují. Uvítal by proto například zrušení slev na jízdném pro studenty a důchodce, zavedených v loňském roce. O dodržení stanoveného maximálního schodku státního rozpočtu 40 miliard korun pro letošní rok se nebojí, ale potíže vidí v příštím roce. I v něm se počítá se stejně vysokým deficitem a to bude podle něj těžké splnit. 

Nahrávám video

Ne škrty, ale efektivita

Všichni tři bývalí ministři se shodli, že cestou není ani varianta plošného (10 procent) škrtání počtů státních úředníků, o které mluví například současná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).  

Podle Pilného nejde o to stát zlevnit, ale zefektivnit. Stát má podle něho spoustu strategií – 136 – což ve výsledku vede k tomu, že nemá žádnou prioritu. Pilný si ani nedovede představit, jak by se propouštění uskutečňovalo, už vzhledem k tomu, že by mohlo jít až o třicet tisíc lidí.

Mertlík by doporučoval udělat do dvou let hloubkový audit výdajů rozpočtu. Podívat se na agendu státu a její naplňování. Nebo ponechat počet úředníků a podstatně zkvalitnit veřejné služby. 

Fischer zdůraznil, že vláda nevyužila minulou dobu, kdy bylo možné šetřit a poslouchat hlasy prognóz. Politika drastického brzdění nyní už nikam nepovede, naopak může být problémem. Podle něj navíc byla každá vláda – v uplynulých třiceti letech – chronicky postižena krátkodobým viděním světa.

Pilný také nesouhlasil s tím, aby se pro řešení rozpočtu zvyšovaly daně. Výjimku z toho vidí jen u alkoholu, tabáku či u hazardu, kde ta možnost podle něho ještě existuje.

Výhrady k sektorové dani

Podobně to viděl i Fischer a v souvislosti s úvahami ČSSD o zavedení sektorové daně (pro banky) řekl, že nesouhlasí se zvyšováním daní, zejména „tak nějak narychlo, bez systémového řešení“. Považuje to za velmi riskantní. 

Odpůrcem této daně je i Mertlík. Pokřivilo by to podle něj trhy a nemělo by to tak velké přínosy. Výjimku vidí ale u digitální daně, o které se v poslední době mluví. Jde o firmy, které jsou podle něho v pozici přirozeného monopolu a mají monopolní zisky.

Pilný s tím příliš nesouhlasil. Je podle něho velmi obtížné definovat v této sféře nabízené služby. Navíc mají tyto celosvětově působící firmy snadnou možnost se tomu bránit. Muselo by to být uděláno globálně a to není jednoduché, dodal Pilný. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 12 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.