Největší obchodní partner Česka ekonomicky churaví. Německu klesá export, potíže má i průmysl

Nahrávám video

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Tahounem německého hospodářství je tradičně průmysl a export. Podle předběžné zprávy německého statistického úřadu ale loni průmyslová produkce klesla o 1,5 procenta. V prosinci navíc šlo o výrazně větší propad, než jaký předpokládali ekonomové.

Analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING uvedl, že průmyslová výroba se nyní nachází zhruba deset procent pod úrovní z doby před pandemií covidu-19. „Například produkce v chemickém průmyslu byla vloni nejnižší od roku 1995,“ upozornil.

Nedaří se ani vývozu. V prosinci Německo zaznamenalo další pokles exportu i importu, a to v obou případech výraznější, než se čekalo. Za celý loňský rok vývoz z Německa klesl o 1,4 procenta, dovoz do země se snížil dokonce o 9,7 procenta.

„Toto jsou čísla z ekonomiky, která je v recesi. Odpovídají celkově obtížným podmínkám v německé ekonomice,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom společnosti Pantheon Macroeconomics Claus Vistesen.

Nahromaděné zakázky z doby koronavirové pandemie už německé firmy odbavily. Nových je méně – i kvůli inflaci, vyšší úrokové sazbě a dražším úvěrům. Ochota případných zákazníků investovat je totiž menší. Obrat k lepšímu přitom nelze očekávat, Evropská centrální banka totiž stále drží úrokovou sazbu na 4,5 procenta. 

„Evropská centrální banka musí být opatrná. V Německu je recese a v eurozóně máme také nulový růst. V zásadě by neměla zacházet příliš daleko s vysokými úrokovými sazbami,“ popsal burzovní expert Tim Oechsner ze Steubing AG.

Drahé energie

Energie v Německu jsou stále dražší než před válkou na Ukrajině. Energeticky náročná odvětví, jako ocelářství, chemičky nebo papírenství, si stěžují, že kvůli tomu nebudou konkurenceschopná. Průmyslová produkce v prosinci zaznamenala sedmý meziměsíční pokles v řadě.

Spolková vláda na další dotace už nemá peníze. Omezuje tak například podporu v zemědělství, proti čemuž protestují farmáři. Ekonomice nepomáhají ani německé domácnosti, které příliš neutrácejí. Šetří kvůli obavám z budoucnosti, cen energií a inflaci. „Ve státním rozpočtu se teď škrtá a politici musí vyjednávat o tom, jak se tato zátěž rozdělí. Je to politická otázka,“ zdůraznil v lednu ředitel ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest.

Vláda si od škrtů slibuje obrat. „Tím se v Německu opět projeví střednědobý růst na vyšší úrovni. Potenciál k obratu tu zjevně je,“ řekl spolkový ministr financí Christian Lindner.

Pokračující pokles výroby podle ekonomky Franzisky Palmasové ze společnosti Capital Economics potvrzuje, že průmysl v Německu zůstává brzdou hospodářského růstu. „Vysoké náklady na energii a slabá domácí i vnější poptávka povedou k tomu, že průmyslová výroba v Německu se bude v letošním roce dál snižovat,“ míní Palmasová.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden ve svém aktualizovaném globálním výhledu zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky na půl procenta z dříve předpokládaných 0,9 procenta. 

Vliv na Česko

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Podle ČTK je „nedobrý stav německé ekonomiky dalším problémem pro země střední Evropy závislé na exportu“. 

Podle dat zveřejněných v úterý Českým statistickým úřadem (ČSÚ) loňský rok zaznamenalo Česko nejslabší výkon v průmyslu a stavebnictví od roku 2020. Ten byl přitom ovlivněný omezeními kvůli pandemii covidu-19. Tuzemská průmyslová produkce za celý loňský rok meziročně klesla o čtyři desetiny procenta. 

Po pádu komunismu byly pro Česko zásadní právě obchodní vazby s Německem, a to zejména s jeho automobilovým sektorem. Tomu se ale na rozdíl od zbytku německého průmyslu v roce 2023 dařilo. Výroba automobilů v Německu loni vzrostla o 11,5 procenta. 

Také český zahraniční obchod se zbožím vykázal loni přebytek 122,8 miliardy korun, o rok dříve byl v deficitu 204,8 miliardy. Podle expertů k růstu vývozu významně přispěl právě export automobilů a uklidnění energetické krize.

Podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura bude v prvních měsících letošního roku na tuzemský zahraniční obchod nadále doléhat horší situace v průmyslu v důsledku slábnutí německé ekonomiky. Zlepšení situace však očekává ve druhé polovině roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 18 mminutami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 19 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 20 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.