Nejvíc jsou v obchodních centrech slyšet a vidět party přátel. Ze všech zákazníků však utrácejí nejméně

Nahrávám video

Muži chodí do obchodních center stejně často jako ženy, alespoň jednou ročně velké nákupní prostory navštíví 87 procent populace. Vyplývá to z dat studie o chování a typologii zákazníků, kterou zpracovala společnost CPI Property Group. Upozorňuje i na to, že ti nejhlasitější návštěvníci – skupinky přátel – zdaleka neutratí mnoho.

Každý provozovatel obchodního centra potřebuje vědět, jaké typy zákazníků jeho objekt navštěvují, co chtějí, kolik času v centru stráví a kolik utratí. Nakupující nyní kategorizuje průzkum společnosti CPI Property Group, který zákazníky rozděluje na čtyři hlavní skupiny podle typu jejich chování. Kdo je tedy k zastižení mezi regály?

První skupina: Zážitky s partou

Průzkum obchodu
Zdroj: ČT24

Do skupiny Zážitky s partou řadí studie přibližně 1,2 milionu lidí (tedy 16 procent Čechů), převažují v ní ženy v poměru 52 ku 48 procentům mužů. Tuto skupinu je v nákupním centru nejvíc vidět a slyšet, obchodníky to ovšem příliš netěší, protože zde zároveň utratí ze všech nejméně.

Většina ze zástupců této kategorie se v chrámech konzumu zdrží více než hodinu a velkou část z utracené tisícikoruny padne na jídlo nebo pití. Za zbytek vybírá oblečení nebo boty. Většinou s přáteli, vesele, uvolněně a beze spěchu. 

Druhá skupina: Rodinný relax

Obchod průzkum
Zdroj: ČT24

Procházet se volným krokem mezi obchody a dívat se na věci, které by možná jednou chtěli mít – tak se chovají příslušníci druhé skupiny nazvané Rodinný relax. Těchto zhruba 19 procent Čechů (1,4 milionu lidí) uvádí, že bloumání po obchodním centru považují za formu odpočinku.

Přestože tato skupina lidí považuje návštěvu hlavně za společnou rodinnou aktivitu, pro ženy to bývá zároveň alibi k nákupům. Ostatně ženy v této kategorii převažují ještě výrazněji než v první skupině (57 ku 43 procentům). Průměrná útrata činí 1412 korun.

„Často se stává, že žena, která jde do obchodu primárně za nákupem, návštěvu odůvodňuje nejen sama sobě, ale třeba svým známým, že vlastně šla s dětmi za zábavou. Že byli v kině, pak v ovocném baru. A mimochodem, když už tam byla, tak si něco koupila,“ všiml si odborník na reklamu a marketing Eda Kauba. 

Třetí skupina: Praktický zákazník

Průzkum obchodu
Zdroj: ČT24

Ve skupině Praktický zákazník je více mužů než žen (poměr 52 ku 48 procentům). Zároveň jde o nejpočetnější díl nákupní skládanky, protože dohromady se sem řadí zhruba 2,7 milionu lidí v Česku. Průměrně utratí 1254 korun, převážně za potraviny a drogerii. A společné mají i to, že bezmála dvě třetiny z nich do šedesáti minut nákupní centrum jenom opustí.

I na ty, kteří by obchodním centrem či obchodním domem nejraději jen prolétli, mají však obchodníci triky, jak je v areálu co nejvíce zdržet. „Lákadlo musí být vidět. Musí být zdůrazněné, ale mělo by být co nejdál, aby lidé obchodním centrem prošli celým,“ radí obchodníkům Kauba.

Čtvrtá skupina: Nákup pro náročné

Průzkum obchodů
Zdroj: ČT24

Skupina nazvaná Nákup pro náročné utrácí – jak už název naznačuje – nejvíce. V průměru 1737 korun. Podle studie jde většinou o středoškoláky, kteří mají měsíční příjem domácnosti mezi třiceti a padesáti tisíci korunami.

Do této kategorie spadají dva miliony lidí (28 procent Čechů), kteří se za nákupy mnohdy vypraví s představou jednoho konkrétního zboží, například dražšího oblečení nebo lepších bot. Větší část tvoří muži (51 ku 49 procentům). Také tato skupina bývá s nákupem rychle hotova a zmizí z obchodu do jedné hodiny. 

Rozkvět obchodních center ještě nekončí

 V Česku v současnosti funguje osmadevadesát obchodních center, která nakupujícím nabízejí dohromady víc než 2,3 milionu metrů čtverečních ploch. A letos k nim přibude dalších 29 tisíc metrů čtverečních. V Brně se rozšíří jedno z nejstarších obchodních center v Česku, v Praze 7 pak vznikne nové.

Největší rozšiřování ale přijde až po roce 2020. Plánuje se výstavba nebo rozšíření velkých nákupních domů o víc než 230 tisíc metrů čtverečních. Nejvýznamnější projekty vzniknou v Praze, v Brně, v Plzni a ve Zlíně. Většina nákupních center v Česku vznikala v letech 2004 až 2009 a je tedy starší deseti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.