Nejvyšší míra nezaměstnanosti od velké hospodářské krize ve 30. letech. V USA zanikly miliony pracovních míst

Ve Spojených státech v dubnu zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta. Jsou to horší čísla nejen než za finanční krize před deseti lety, kdy nezaměstnanost vystoupala nanejvýš na deset procent, ale také od velké hospodářské krize třicátých let minulého století. Vyplývá to z pátečních údajů amerického ministerstva práce, které odrážejí negativní dopady koronaviru na největší ekonomiku světa.

Dubnové údaje jsou nicméně o něco příznivější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters předpovídali zánik 22 milionů pracovních míst a nárůst míry nezaměstnanosti na 16 procent.

Podnikatelskou aktivitu v USA těžce zasáhla opatření proti šíření koronaviru. Dubnová míra nezaměstnanosti výrazně překonala předchozí poválečný rekord 10,8 procenta z listopadu 1982. V době poslední finanční krize vystoupl podíl lidí bez práce nejvýš v říjnu 2010 na deset procent.

Ještě v únoru letošního roku se míra nezaměstnanosti v USA nacházela na 3,5 procenta a byla nejnižší za pět desetiletí.

Míra nezaměstnanosti v USA
Zdroj: data.bls.go

Ekonomové podle Reuters nepředpokládají, že trh práce nyní čeká rychlé oživení. „Vzhledem k předpokládané změně v postojích spotřebitelů odrážejících nejistotu ohledně zdraví, majetku, příjmů a zaměstnanosti neobnoví řada podniků provoz. A pokud ho obnoví, přijmou méně lidí,“ uvedl ekonom Steve Blitz ze společnosti TS Lombard.

„Je to historicky bezprecedentní,“ řekla BBC ekonomka Erica Groshenová, bývalá vedoucí vládního úřadu statistik práce, která nyní vyučuje na Cornell University. „Poslali jsme naši ekonomiku do uměle vyvolaného kómatu, abychom ji vyléčili z pandemie… a to vedlo k vůbec nejnápadnější ztrátě pracovních míst v novodobých datech,“ uvedla. 

Zpráva amerického ministerstva práce dokládá pokles ve všech sektorech ekonomiky. Zejména oblast volného času a pohostinství byly zasaženy obzvláště těžce. Zaměstnavatelé ve školství a zdravotnictví pak omezili 2,5 milionu pozic, zatímco maloobchodníci uvolnili 2,1 milionu, píše BBC.

Ministerstvo práce také ale uvedlo, že velká většina ztrát – 18,1 milionu – byla popsána jako dočasné propouštění. To je podle něj známkou toho, že mnoho společností doufá, že se ekonomika zase vzchopí.

Pohled zpátky: Jak velké krize dopadají na americký trh práce

Výrazné ekonomické propady se ve Spojených státech bolestivě promítají na trhu práce. Bylo tomu tak zejména za velké hospodářské krize třicátých let minulého století (nazývané také velká deprese či světová hospodářská krize), bylo tomu tak při finanční krizi (velké recesi) po roce 2008.

Nejrůznější předpovědi průběhu současné krize pak uvádějí, že bude srovnatelná s těmi nejhoršími propady. Například dubnová prognóza Mezinárodního měnového fondu zmiňuje, že světové hospodářství letos směřuje k nejhlubšímu poklesu právě od 30. let minulého století. 

Ta největší americká hospodářská krize

Symbolem dosud největší americké hospodářské krize je akciový krach na newyorské burze (Wall Streetu) v říjnu 1929. S velkým třeskem odstartovala a rychle se rozšířila také do reálné ekonomiky Spojených států a později i mnoha dalších částí světa.

Ve stejném roce začalo americké ministerstvo práce (The ​U.S. Bureau of Labor Statistics) v zemi sledovat i míru nezaměstnanosti. Pro zajímavost, za první rok 1929 – až do 1947 se udávala jen roční nezaměstnanost – byla 3,2 procenta. V dalších letech však už prudce rostla a historického vrcholu dosáhla v roce 1933, kdy činila 24,9 procenta. Sledování nezaměstnanosti a metodika se sice v něčem liší od současnosti, ale to je spíše otázka pro odborníky a křivku lze sledovat až do dnešních dnů. 

Odborníci a historické prameny se různí v tom, jak dlouho vlastně a odkdy dokdy Velká deprese trvala.

Například The National Bureau of Ecomic Research (NBER), jakýsi arbitr amerických recesí a ekonomických cyklů, zmiňuje už srpen 1929 jako vrchol hospodářské aktivity v zemi. Dno pak vidí v březnu 1933. Právě tato dvě data proto používá pro označení délky trvání této největší z největších amerických hospodářských krizí.  

NBER však zároveň dodává, že druhý vrchol nastal v květnu 1937 a druhé dno v červnu 1938. Zjednodušeně lze tedy hovořit o recesi ve tvaru W.

A aby to ztížil, úřad připomíná, že na běžnou úroveň se hospodářství vrátilo ještě později. Podle některých ekonomů někdy v roce 1940 či 1941.  

Ať už se odborníci přou o délku Velké deprese, příčiny a důsledky, jisté je, že měla na běžné lidi tvrdý dopad. Masová chudoba, stěhování za náznaky práce, živoření, hladovění, masové protesty, beznaděj. 

„Do roku 1932 bylo dvanáct milionů lidí v USA nezaměstnaných. Přibližně jedna ze všech čtyř amerických rodin již neměla příjem,“ uvádí například Ohio History Central. Spojené státy tehdy měly kolem 121 milionů obyvatel. 

To ukazuje i míra nezaměstnanosti. Až v roce 1941 se dostala těsně pod deset procent. Teprvé válečná výroba a poválečná světová hegemonie USA znamenaly velmi výrazné impulsy pro americký trh práce. Například za rok 1944 tak činila oficiální míra nezaměstnanosti jen 1,2 procenta. Od roku 1948 začala americká statistika sledovat i měsíční míru nezaměstnanosti.

Těžkosti osmdesátých let i pádu bank

Ze zpětného ohledu je možné vedle „běžných“ recesí (například po roce 1957 či v polovině 70. let) zaznamenat ty, které se do statistik nezaměstnanosti promítly ještě výrazněji. 

Nejviditelnější je právě již zmíněný počátek 80. let, kdy nezaměstnanost od září 1982 do června 1983 přesáhla deset procent. Nejhorší situace byla v listopadu a prosinci 1982, kdy dosáhla na 10,8 procenta, nejvíce od druhé světové války. Celkem devatenáct měsíců se pak pohybovala přes devět procent.

Tak tvrdě – alespoň podle oficiálních statistik – se na trhu práce neprojevila ani finanční krize. Velká recese je stále v živé paměti, protože se opět přelila do reálné ekonomiky a do většiny světa.

NBER ji zařazuje do období prosinec 2007 až červen 2009. Na americkém trhu práce se projevila se zpožděním, což bývá typické.

V dubnu 2009 – tedy dost dlouho po problémech kolabujícího bankovního světa a burzovních akciových indexů a po startu různých záchranných programů – měsíční míra nezaměstnanosti přesáhla devět procent. Pod tuto hranici se pak nezaměstnanost dostala až po dvou letech, v říjnu 2011. 

Nejhorší číslo přišlo za říjen 2009: po revizi přesně deset procent. Tehdejší zpráva ministerstva práce uvádí, že bez práce bylo 13,5 milionu lidí. Spojené státy tehdy měly kolem 304 milionů obyvatel.

Míra nezaměstnanosti v USA v posledních letech
Zdroj: data.bls.gov

Někteří ekonomové také upozorňují, že tato oficiální, nejčastěji zveřejněnovaná a hodnocená míra nezaměstnanosti některé skupiny nezahrnuje (například ty, kteří jsou odrazeni od hledání zaměstnání). Reálnější číslo je pak podle nich o několik procentních bodů  horší. 

Jak se bude vyvíjet americká nezaměstnanost – v zemi je jednodušší přijít o práci než v Evropě – lze nyní těžko odhadovat. Záležet bude i na podobě ekonomického cyklu a rychlosti oživení. Zatím převažuje optimistický názor, že po koronavirové době příjde už v příštím roce rychlý růst. Tedy cyklus v podobě V. Ale ve hře jsou podle ekonomů i jiná písmena: W, L či třeba J.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...