Některé jednorázové plasty by od července 2021 neměly jít na trh

Od července 2021 by měl v Česku platit zákaz uvádění plastových vatových tyčinek, příborů, talířů nebo brček na trh. Doprodej zásob bude možný, úplný zákaz uvádění do oběhu by měl začít platit nejpozději o rok později. Týká se vybraných jednorázových plastových výrobků včetně těch z bioplastu a též všech výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Nový zákon o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí představil ve středu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Předpis chce dát do meziresortního připomínkového řízení tento týden.

Zákon převádí do české legislativy evropskou směrnici. Kromě zmíněných výrobků nebudou moci být uváděny na trh nádoby na potraviny a nápoje a kelímky z expandovaného polystyrenu. Oxo-rozložitelné plasty obsahují přísady, které prostřednictvím oxidace rozkládají plast na mikroplasty. Ne však beze zbytku, a mikročásti se pak stávají součástí potravinového řetězce živočichů.

Podle odhadů ministerstva se v Česku ročně prodá zhruba 300 milionů plastových brček, 20 milionů talířů, 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo a 40 milionů kelímků z expandovaného polystyrenu.

Další povinnosti pro výrobce

Zákon zavádí i další povinnosti a požadavky pro výrobce. Od července 2024 budou muset u nádob na nápoje z plastu či kompozitních materiálů do objemu tří litrů připevnit uzávěr nebo víčko k nádobě. Týká se to i tetrapakových obalů na mléko nebo džusy.

Zároveň se členské státy EU dříve dohodly, že do roku 2029 by mělo být recyklováno devět desetin plastových lahví. Do roku 2025 se budou muset takové lahve vyrábět alespoň se čtvrtinovým použitím recyklovaného plastu, do roku 2030 by měl tento podíl vzrůst na 30 procent.

V druhé polovině příštího roku by měla podle návrhu začít platit povinnost informovat spotřebitele, že výrobek je z plastu a jak s ním zacházet ve chvíli, kdy se stane odpadem. Značení nebude vyžadováno u obalů s povrchem menším než deset centimetrů čtverečních. Týkat se bude hygienických vložek, tamponů a jejich aplikátorů, vlhčených ubrousků, tabákových výrobků s filtry či nápojových kelímků. Evropská komise podle Brabce vydá pokyny pro jednotnou podobu značení, dosud se tak ale nestalo.

Výrobci budou také povinni působit na změnu chování uživatelů, snížit spotřeba by se měla u nádob na potraviny či nápojových kelímků. Cíle zatím Evropská komise nestanovila, od roku 2023 budou ale členské státy muset reportovat množství spotřebovaných výrobků.

Zákon zavádí povinnost výrobců podílet se na úklidu odpadů

Zákon dále zavádí povinnost výrobcům finančně se podílet na úklidu odpadů prostřednictvím smluv s obcemi a také podílet se na jejich nákladech na úklid odpadu odloženého mimo určená místa. Pro producenty tabákových výrobků bude povinnost platit od roku 2023, vlhčených ubrousků nebo balonků se to bude týkat o rok později. Už nyní se rozšířená odpovědnost výrobce vztahuje třeba na nádoby na potraviny nebo nápoje do tří litrů, nápojové kelímky či lehké plastové tašky.

Výrobci budou muset od července 2021 také informovat spotřebitele o dostupnosti alternativ a recyklaci výrobků a o tom, jak správně nakládat s odpady. Týkat se to bude nádob na potraviny a nápoje do tří litrů, sáčků a obalů na potraviny k okamžité spotřebě, nápojových kelímků, plastových tašek, vlhčených ubrousků, tabákových výrobků s filtry nebo hygienických vložek a tamponů.

Kontrolovat dodržování povinností daných zákonem by podle návrhu ministerstva měly Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, krajské hygienické stanice či Česká inspekce životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 17 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.