Obavy z obchodní války USA a Číny dopadly na asijské burzy rozdílně

Nahrávám video

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.

Japonský index Nikkei ztratil 2,96 procenta a uzavřel na 33 585 bodech. Hongkongský Hang Seng přidal 1,36 procent na 20 968 bodů, šanghajský SSE Composite index získal 0,45 procenta na 3238 bodů a šanghajský CSI 300 vzrostl o 0,41 procenta na 3750 bodů. Indický BSE Index přidal dvě procenta procenta na 75 326 bodů. Australský S&P/ASX 200 pak ztratil 0,82 procenta na 7646 bodů. Jihokorejský index KOSPI klesl o 0,50 procenta na 2432 bodů.

Evropa snižuje své ztráty

Zpráva z Pekingu o zvýšení odvetných cel vůči USA znovu zvýraznila obavy z obchodní války mezi dvěma světovými velmocemi a evropské burzy začaly klesat do záporných hodnot. Po druhé hodině odpolední se však začaly „vzpamatovávat“ a opět se postupně přibližovaly k nule. Francouzský index CAC 40 nakonec lehce odepsal 0,3 procenta, panevropský Stoxx 600 ztratil 0,1 procenta. Italský FTSE MIB klesl zhruba o 0,7 procenta. DAX odepsal necelé jedno procento. Britský FTSE 100 posílil zhruba o 0,6 procenta.

Poklesem o 0,81 procenta uzavřela týden pražská burza. Po jednodenním návratu nad hranici dvou tisíc bodů klesl v pátek PX index na 1986,53 bodu. V uplynulém týdnu ale pražská burza při rozkolísaném obchodování posílila. Oproti předchozímu týdnu přidal index PX 1,8 procenta.

Poměrně úspěšný týden má za sebou i česká koruna. Ta v pátek výrazně posílila k dolaru. Od čtvrtečního podvečera do pátečních sedmnácti hodin si vůči americké měně polepšila o 44 haléřů na 22,10 koruny za dolar. Naposledy uzavřela vůči dolaru pevnější koncem listopadu 2023. Americká měna se v pátek ke švýcarskému franku se dostala na nejnižší úroveň za posledních deset let a k euru se prodává nejlevněji za tři roky.

Nahrávám video

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová k vývoji na burzách uvedla, že finanční trhy v eurozóně navzdory globálním turbulencím fungují dobře. Dodala, že v případě potřeby je banka připravena zasáhnout.

Americko-čínský souboj

Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil změnu celních sazeb a na devadesát dní odložil platnost většiny cel, které on sám označuje za reciproční. Web byznysové televize CNBC k tomu však v pátek napsal, že „prodloužení lhůty nezmírňuje nejistotu. Panuje skepse ohledně výsledku obchodních jednání, a to bude nadále zatěžovat investice, a tím i výhled růstu.“

Navíc souhrnná americká sazba na dovoz čínských výrobků nyní činí 145 procent, jak ve čtvrtek potvrdil Bílý dům televizi CNBC. Z příslušného exekutivního příkazu vyplývá, že Trump navýšil na 125 procent clo, které označuje jako reciproční, jež do té doby činilo 84 procent. Čína ale kromě toho čelí také dvacetiprocentnímu plošnému clu, které na ni americký prezident uvalil v souvislosti s fentanylovou krizí.

Čína následně v pátek oznámila, že od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent.

Akcie v USA posílily

Akcie ve Spojených státech v závěru turbulentního týdne posílily i navzdory vysokým clům ze strany Číny. Pomohlo jim mimo jiné ujištění americké centrální banky (Fed), že je připravena udržet finanční trhy v chodu.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, přidal 1,6 procenta a zakončil obchodování na 40 212,71 bodu. Širší index S&P 500 stoupl o 1,8 procenta na 5363,36 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 2,1 procenta na 16 724,46 bodu. Za celý týden posílil Dow Jones o 4,95 procenta, S&P 500 o 5,7 procenta a Nasdaq o 7,3 procenta. Pro Nasdaq to byl největší týdenní procentní zisk od listopadu 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.