Po deseti letech klesl letový provoz nad Českem. Kvůli kapacitním problémům v okolních zemích

Letový provoz nad Českem loni poprvé po deseti letech poklesl. Počet vzletů, přistání a přeletů se v roce 2019 proti předchozímu roku snížil o 0,6 procenta na 906 666. Důvodem poklesu jsou kapacitní problémy v okolních zemích, kvůli kterým byla řada letů přesměrována mimo Česko. Snížila se naopak míra zpoždění, uvedl generální ředitel Řízení letového provozu (ŘLP) Jan Klas. Zisk společnosti bude podle jeho odhadu vyšší než původně očekávaných 100 milionů korun.

Naposledy ŘLP zaznamenalo pokles v roce 2009, kdy se na leteckém provozu projevila tehdejší hospodářská recese.

Mírně se snížil i počet vzletů a přistání na Letiště Václava Havla v Praze, a to meziročně o 0,5 procenta na 154 485. Celkový provoz na všech letištích, na kterých ŘLP poskytuje dispečerské služby, bylo 230 458 vzletů a přistání, meziročně o jedno procento méně. Jde o letiště v Praze, Brně, Ostravě a Karlových Varech.

Podle Klase byly největší problémy s kapacitou zejména v Rakousku a Maďarsku. Spoje, které běžně létaly přes tyto země a pokračovaly i přes Česko, nyní byly přesměrovány například přes balkánské země a pokračovaly do Polska.

ŘLP tím podle Klase ubývá provoz lukrativních letů, ubyly například spoje operované letounem Airbus A380. Do Česka naopak byly přesměrovány lety z Německa, kde jsou také přetížené kapacity.

Zanedbatelně se naopak podle Klase na provozu projevily problémy s odstavenými letadly Boeing 737 MAX, případně potíže zkrachovalé firmy Thomas Cook. „To byly problémy spíš pro dopravce,“ podotkl.

Bezmála sto tisíc letů v červenci

Míra zpoždění na jeden spoj loni činila 0,27 minuty, což bylo meziročně o 44 procent méně. Dispečeři tak zajistili požadavky všech dopravců.

Provoz byl tradičně nejsilnější v červenci, kdy čeští dispečeři odbavili celkem 95 206 letů. Podle statistik letadla v českém vzdušném prostoru nalétala přes 208 milionů kilometrů.

Na letecký provoz v Česku dohlíží v ŘLP 237 dispečerů. Největším zákazníkem podniku je německá Lufthansa, dále společnosti Wizz Air a Ryanair. V roce 2018 zvýšil státní podnik obrat o pět procent na rekordních 4,32 miliardy korun. Hrubý zisk naopak klesl o zhruba 115 milionů korun na 369 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 6 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.