Po intervencích čekali analytici větší výkyvy kurzu koruny

Vývoj kurzu koruny po ukončení devizových intervencí letos 6. dubna byl podle analytiků proti očekáváním poměrně klidný. Ekonomové čekali větší výkyvy kurzu koruny, někteří dokonce i výraznější posílení domácí měny. Nicméně do konce roku koruna podle jejich odhadů může překonat hranici 26 korun za euro. Na konci června se přitom obchodovala kolem 26,20 Kč/EUR.

Samotná centrální banka je přitom s vývojem kurzu koruny spokojená. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl v červnu, že kurz koruny se po konci intervencí pohybuje v rozpětí, ve kterém jej ČNB očekávala. „A i ty další klíčové indikátory naší prognózy se slušně naplňují,“ uvedl i po měnovém jednání centrální banky ve čtvrtek 29. června.

„Vývoj kurzu koruny byl po konci kurzového závazku ČNB relativně klidný a na rozdíl od původních očekávání nebyl výrazněji rozkolísaný,“ řekl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj si spekulativní investoři začali být vědomi toho, že svou pozici nebudou moci rychle uzavřít a stali se tak více trpělivými. „Postupný odliv spekulativního kapitálu z tuzemské ekonomiky však bude posilování koruny brzdit, a načasování tohoto vývoje představuje největší nejistotu ohledně dalšího vývoje kurzu koruny v následujících čtvrtletích,“ uvedl. Na konci letošního roku očekává kurz koruny v rozmezí 25,5 až 26 Kč za euro.

„Pointervenční kurzový vývoj pro nás velkým překvapením nebyl. Za očekáváním ale zůstala volatilita (rozkolísanost), předpokládali jsme, že se kurz bude více hýbat,“ sdělil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Podobný charakter kurzového vývoje přitom očekává i v dalších měsících. „Pro druhou polovinu roku očekáváme testování hladiny 26 Kč/EUR, nevylučujeme, že se kurz podívá i pod tuto úroveň,“ dodal.

Celkově podle Vejmělka platí, že česká koruna kvůli velké pozici spekulantů zůstává zranitelná v případě nějakého vnějšího šoku. Na domácí politické události koruna podle něj citlivá není.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Za poslední tři měsíce jsem osobně čekal výraznější a rychlejší posílení koruny, větší volatilitu a také usměrňující intervence ze strany ČNB,“ řekl ČTK analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Větší rozkolísanost kurzu koruny podle něj nastane společně s tím, jak zahraniční investoři začnou vybírat zisky a podávat korunová aktiva.

„Bohužel je velmi obtížné začátek tohoto období časově zařadit. S ohledem na silný růst české ekonomiky si zahraniční investoři mohou počkat na kurz koruny výrazněji pod hladinou 26 Kč za euro, což by znamenalo, že prudší pohyby a oslabení české měny můžeme očekávat spíše až v závěru letošního roku či v roce 2018,“ uvedl.

ČNB ukončila devizové intervence letos 6. dubna. Od jejich spuštění v listopadu 2013 nakoupila eura za více než dva biliony korun. Centrální banka minulý týden uvedla, že jedním z rizik očekávaného vývoje může být i oslabení koruny. K tomu by mohlo dojít ve chvíli, kdy by se finanční investoři rozhodli prodat koruny nakoupené v rámci intervencí a nenašli by protistranu k takovému obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 13 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.