Po kolech a autech i letadla. Sdílená ekonomika proniká do dalších oblastí

Nahrávám video

Fenomén sdílení začal s auty nebo koly. V současnosti se už ale sdílená ekonomika nafukuje do dalších oblastí, zahrnuje letadla ale i drobnější věci jako deštníky. Princip se stal součástí ekonomik, v některých případech mění i společenské návyky a státy řeší, jak se k nim vlastně postavit.

Sdílení už doslova dosáhlo nebeských výšin, a to díky aplikaci Wingly, která princip sdílení vnesla do oblasti letectví. „Zkontaktujeme soukromé piloty s pasažéry, ti pak sdílí náklady i vášeň z létání,“ přiblížil spoluzakladatel sharingové společnosti Wingly Bertrand Joab-Cornu.

Služba se už rozmohla v Německu, Británii a Francii. Na Wingly se registrovalo přes 90 tisíc uživatelů. Počet sdílených letů přibývá, průměrně jich je šest set měsíčně. „Myslel jsem si, že sdílení letadel je pro elitu, že je to drahé. Když jsem se ale podíval na web, zjistil jsem, že se dají najít lety od 40 eur,“ podotkl uživatel aplikace Benjamin Joneau.

Pokud se podíváme na potenciál, kam by se mohla sdílená ekonomika rozvíjet, tak je obrovský.
David Marek
hlavní ekonom Deloitte

Formy sdílení se ale dočkaly i ty nejobyčejnější věci jako třeba basketbalové míče nebo deštníky. Příkladem je Čína, kde se výrazně rozšířily platby telefonem. Lidé je v této zemi využívají nejvíc na světě a sdílená ekonomika si s touto technologií dobře rozumí.

Aplikace v chytrých mobilech dokázaly i to, o co se vlády marně snažily několik let. „Sdílení elektrických aut je jako malý minibus, který napomáhá snížení soukromých aut v ulicích,“ prohlásil výkonný ředitel technologické skupiny Kandi Hu Xiaoming.

Nejčastěji ale technologie slouží k půjčování kol, které v Číně získává obří rozměry. Potvrzuje to i spoluzakladatel pekingské firmy Mobike Technology Xia Yiping. „Rychle expandujeme po celém světě do různých měst,“ uvedl.

Bikesharing si našel své zájemce také v České republice. Jedním z průkopníků jsou pražská Rekola, která pomáhají s budováním cyklistické infrastruktury v českém hlavním městě. Před čtyřmi roky začínali jen se starými koly, která přebarvovali na růžovo. „Posunuli jsme se z volnočasové aktivity do spolehlivé služby a je to vidět i na těch číslech. V letošním roce máme přes 35 tisíc uživatelů,“ přiblížil spoluzakladatel Vítek Ježek.

Stinné stránky sdílení. Kritika padá na sdílení bytů nebo službu Uber

Sharing, to ale nejsou jen startupy a ekologie, ale i globální byznys. S velkými zisky i nechtěnými vedlejšími efekty. V Barceloně kvůli sdílení bytů v rámci Airbnb rapidně vzrostly ceny nájmů. Místní se bouří.

„Jestli z normálních bytů uděláme byty pro turisty, bez pravidel, bez kontrol, tak potom lidé zůstanou bez bytů. Budou nuceni byty opustit, protože na pronájmu turistům jednoznačně vyděláte víc než na klasickém nájmu. A tomu se snažíme říct ne,“ sdělila šéfka městského plánování z barcelonské radnice Janet Sanzová.

S regulací služby už začali v Berlíně. V německé metropoli může člověk sdílet jen pokoj, nikoliv celý byt.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je zbytečné se snažit něco zakazovat. „Sdílená ekonomika se stejně prosadí. Je lepší, aby spíš veřejné instituce a firmy spolupracovaly a našly rozumnou koncepci,“ míní.

Nejasný a nejednotný postoj ke sdílené ekonomice se nicméně odráží i v přístupu k mezinárodní společnosti Uber, která vytváří alternativu taxi službám. Kvůli nerovným podmínkám kritizují populární službu vlády, taxikáři i sami řidiči, kteří pro aplikaci jezdí. Státy jako Dánsko nebo Bulharsko ji už zakázaly. Například v Česku ale funguje dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 54 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.