Počet bankrotů firem byl loni nejnižší od roku 2008. Jejich nárůst brzdila novela insolvenčního zákona

Počet návrhů na firemní bankrot loni klesl meziročně o 100 na 973, počet návrhů na bankrot podnikatelů se snížil o 1257 na 7412.

„Nízký počet firemních bankrotů může v současné ekonomické situaci vypadat paradoxně. Stojí za ním zejména dubnová novela insolvenčního zákona, takzvaný lex Covid, která věřitelům od dubna do srpna fakticky znemožnila podávat na dlužníky insolvenční návrhy a společnostem v problémech zároveň umožnila nepodávat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Počet bankrotů začne zřejmě růst až v letošním prvním čtvrtletí

Ve chvíli, kdy ve čtvrtém čtvrtletí začal počet návrhů na bankrot firem opět růst, omezilo se podle CRIF kvůli zhoršení epidemiologické situace fungování státních úřadů včetně soudů. Počet vyhlášených bankrotů tak zůstal přes nárůst návrhů nízký. V prosinci bylo podáno nejvíce návrhů na bankrot firem za 3,5 roku, počet bankrotů začne růst patrně až v letošním prvním čtvrtletí.

Počet návrhů na bankrot podnikatelů i počet jejich bankrotů byl nejnižší v prosinci, kdy soudy registrovaly 459 návrhů na bankrot podnikatelů (o 78 méně než v listopadu) a vyhlásily 433 bankrotů (o 105 méně než v listopadu).

„Bankroty podnikatelů se od firemních bankrotů v mnohém liší. Hlavním rozdílem je to, že ve většině případů se dějí ve formě oddlužení podnikatele, tedy stejným způsobem jako osobní bankroty. Dynamika bankrotů podnikatelů je proto obdobná jako u osobních bankrotů,“ upozornila Kameníčková. U podnikatelů tak nebyl ve čtvrtém čtvrtletí nárůst počtu insolvenčních návrhů, jako tomu bylo u firem.

Nejvíce firemních bankrotů bylo loni vyhlášeno v Praze (265), dále v Jihomoravském kraji (73) a v Moravskoslezském kraji (45). Naopak nejméně jich bylo vyhlášeno v Kraji Vysočina (12), v Libereckém kraji a v Pardubickém kraji (shodně 14).

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo loni vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (910), v Ústeckém kraji (900) a v Jihomoravském kraji (712). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (227), na Vysočině (272) a ve Zlínském kraji (285).

Nejvíce firemních bankrotů bylo v oblasti obchodu, u podnikatelů ve stavebnictví

Nejvíce bankrotů firem bylo vyhlášeno v obchodu (143), dále ve zpracovatelském průmyslu (112) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (68). Po přepočtu na množství registrovaných společností byla však nejrizikovějším odvětvím doprava a skladování, kde bylo v průměru vyhlášeno 25,8 bankrotu na deset tisíc firem.

Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (1576), v obchodu (1559) a ve zpracovatelském průmyslu (856). Po přepočtu na deset tisíc podnikatelů byla nejrizikovější doprava a skladování se 77,5 bankrotu, následovaly ubytování, stravování a pohostinství se 60,4 bankrotu. Počet bankrotů podnikatelů v hlavních odvětvích meziročně nejvíce vzrostl v dopravě a skladování (o 12 procent) a naopak nejvíce klesl v zemědělství, lesnictví a rybářství (minus 12 procent). 

Klesal i počet osobních bankrotů, může za tím být pandemie koronaviru

Jak dále vyplývá ze statistik CRIF, v Česku bylo v roce 2020 vyhlášeno 17 396 osobních bankrotů, o sedm procent méně než předchozí rok. Zároveň bylo podáno 17 701 návrhů na osobní bankrot, o třináct procent méně než v předchozím roce.

Za meziročním poklesem stojí hlavně nízký počet osobních bankrotů ve druhém pololetí roku 2020, kdy bylo vyhlášeno o 4300 osobních bankrotů méně než ve stejném období roku 2019.

„Epidemie nového typu koronaviru tak téměř vymazala vliv novely insolvenčního zákona z poloviny roku 2019, jejímž cílem bylo umožnit oddlužení vyššímu počtu lidí. Před účinností novely se měsíční počet osobních bankrotů pohyboval kolem 1100, zatímco po účinnosti novely skokově vzrostl přibližně na dvojnásobek. Čísla z posledního čtvrtletí roku 2020 se však už pohybují na hodnotách blízkých době před účinností této novely,“ doplnila analytička CRIF Kameníčková.

Nejméně osobních bankrotů bylo vyhlášeno v prosinci, a to 1046, tedy o 301 méně než v listopadu. V prosinci byl zároveň podaný druhý nejnižší počet návrhů na osobní bankrot, konkrétně 1195, o 116 méně než v listopadu.

Prosincový pokles počtu podaných návrhů na osobní bankrot i počet vyhlášených osobních bankrotů se opakuje každý rok s různou intenzitou. Důvodem je především nižší počet pracovních dní a také dovolené mezi Vánocemi a Novým rokem. Prosinec je proto dlouhodobě měsícem, ve kterém je vyhlašováno nejméně osobních bankrotů, upozornila Kameníčková.

Nejohroženějším regionem byl loni Ústecký kraj

Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2020 vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (2678), v Ústeckém kraji (2039) a ve Středočeském kraji (1918). Nejméně potom na Vysočině (565), v Pardubickém kraji (622) a v Karlovarském kraji (707).

Nejohroženějším regionem byl v uplynulém roce Ústecký kraj, kde bylo vyhlášeno v průměru 24,8 osobního bankrotu na deset tisíc obyvatel. Následoval Karlovarský kraj s 24 osobními bankroty a Moravskoslezský kraj s 22,3 osobního bankrotu. Naopak v Praze a na Vysočině bylo vyhlášeno pouze 11,1 osobního bankrotu a v Pardubickém kraji 11,9. Průměr za celou Českou republiku činil 16,3 bankrotu na deset tisíc obyvatel.

Počet osobních bankrotů se meziročně zvýšil pouze v Praze (o devět procent) a v Jihomoravském kraji, ve zbytku republiky se snížil. Nejrychleji v Ústeckém kraji (o 19 procent), v Královéhradeckém kraji (o 18 procent) a v Pardubickém kraji (o 17 procent).

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky.

V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.