Pokles průmyslu zrychluje. Dolů ho táhnou automobily, jinde výroba roste

Nahrávám video

Meziroční pokles českého průmyslu v říjnu zrychlil na 4,9 procenta ze zářijových čtyř procent. Znovu je důvodem zejména výroba automobilů a jejich dílů. Hodnota nových zakázek v průmyslu klesla o dvě procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová výroba vyšší o 0,9 procenta. Stavebnictví se naopak v říjnu dařilo.

„Říjnové výsledky průmyslu jsou do značné míry podobné těm zářijovým. Ve většině průmyslových odvětví produkce rostla. Problémy s dodávkami komponentů ve výrobě automobilů se však začaly projevovat i v navazujících odvětvích, například výrobě pneumatik,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Výroba automobilů se proti loňskému říjnu snížila o třetinu. Pohoršila si také produkce pryžových a plastových výrobků a o více než čtvrtinu slabší výsledky zaznamenalo rovněž zpracování dřeva. 

Ve srovnání s loňským rokem se naopak dařilo výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, která rostla o více než deset procent. Produkce strojů a zařízení byla vyšší o 6,1 procenta, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení si pak polepšila téměř o čtvrtinu.

Nové zakázky ze zahraničí se v říjnu meziročně snížily o 4,3 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 3,6 procenta. „Druhý měsíc v řadě byl meziročně nižší objem nově nasmlouvaných průmyslových zakázek. I zde byl dominantní vliv autoprůmyslu podpořený vysokou srovnávací základnou v říjnu loňského roku,“ dodala vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Nové zakázky v automobilovém průmyslu klesly o pětinu. Ztrátu zaznamenala také výroba počítačů a elektronických zařízení a rovněž produkce ostatních dopravních prostředků. Více zakázek mělo naopak slévárenství a hutní zpracování kovů, výroba chemických látek a chemických přípravků a produkce strojů a zařízení.

Situace se podle analytiků zlepšuje

Český průmysl sice v říjnu dále klesal kvůli nedostatku komponent v automobilovém průmyslu, nyní se však v tomto ohledu situace mírně zlepšuje, shodli se analytici.

„Když navíc vezmeme v úvahu další zprávy přicházející z oboru, tak i v závěru roku vypadá situace mnohem nadějněji než třeba v létě. Problém s dodávkami komponent se ještě zcela sice nevyřešil, ale výroba je už přece jen plynulejší než v předcházejících měsících,“ podotkl analytik ČSOB Petr Dufek.

„Ve zbývajících měsících roku věříme v mírné zlepšení kondice průmyslu, které by se mohlo promítnout do posunu produkce k plus minus meziroční stagnaci,“ doplnil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Příznivější obrázek podle něj naznačují vyšší hodnoty indexů nálady ve zpracovatelském průmyslu za listopad. Tento mírně pozitivní výhled, související s určitým uvolněním napětí v dodavatelských řetězcích a opětovným rozjezdem výroby v automobilkách, však může narušit další vlna pandemie, poznamenal.

Dokladem zlepšující se situace může být i říjnový silný nárůst průmyslové produkce v sousedním Německu, připomněl analytik Komerční banky Michal Brožka. „Náš celoroční odhad průmyslové výroby činí i nadále 8,5 procenta. Vysoké číslo je důsledkem nízké srovnávací základny minulého roku, kdy se aktivita části průmyslu na určitou dobu zastavila,“ uzavřel.

Stavebnictví se daří

Stavební výroba v říjnu meziročně vzrostla o 3,7 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 0,4 procenta. Růst odvětví táhlo pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, jehož produkce se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 7,1 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, proti tomu v říjnu meziročně klesla o 3,3 procenta.

„Stavební produkce v říjnu meziročně i meziměsíčně vzrostla a tahounem růstu zůstalo pozemní stavitelství, které bylo loni v hlubokém útlumu v obou velikostních segmentech. Inženýrské stavby úroveň října minulého roku nepřekonaly, ale ve srovnání se zářím zaznamenaly po čtyřech měsících poklesů meziměsíční růst,“ vysvětlila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Zahraniční obchod skončil v minusu

Zahraniční obchod Česka vykázal v říjnu schodek 18,2 miliardy korun, meziročně tak byl výsledek o 49,4 miliardy horší. Bilanci negativně ovlivnil zejména větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem.

„Vyšší dovoz táhne celkovou obchodní bilanci za letošní rok stále blíže k červeným číslům. V říjnu, obdobně jako v září, skončila bilance zahraničního obchodu se zbožím v minusu. Dovoz byl nepříznivě ovlivněn zejména meziročním růstem cen fosilních paliv, ale i zvyšováním zásob zemního plynu před zimou,“ konstatoval vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.

Vývoz zboží v říjnu meziročně klesl o 7,5 procenta na 331,6 miliardy korun, zatímco dovoz stoupl o 6,9 procenta na 349,8 miliardy korun. Letošní říjen měl o jeden pracovní den méně než loňský. V meziměsíčním srovnání po sezonním očištění se vývoz zvýšil o 2,7 procenta a dovoz o 2,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 10 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 11 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.