Poslanci se kvůli zastropování cen energií sejdou v pátek

Vládní energetickou novelu ke stanovení maximálních cen elektřiny a plynu projednají poslanci v pátek od 11:00. Schůzi svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vláda v pondělí oznámila, že stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Předlohu by dolní komora měla projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze, kterou Pekarová Adamová na žádost kabinetu vyhlásila.

Vláda chce stanovit maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh má mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá nejvýše 130 miliard korun. Podle zástupců opozice je cenová hranice energií příliš vysoká, kabinet s ní navíc přišel pozdě. Očekává se však, že sněmovna i díky koaliční většině novelu schválí.

Vyhlášený stav legislativní nouze ještě musí dolní komora potvrdit. Umožní přijetí předlohy za jediný den. Senátoři zastropování cen už podpořili.

Na pátek jsou na žádost opozice svolány i dvě další schůze. V 17:00 se poslanci sejdou z iniciativy ANO a SPD k debatě o sociálních dopadech krize na obyvatele. O půl hodiny později má začít schůze k trojici sociálních předloh hnutí ANO. 

Tyto mimořádné schůze se nakonec ale nemusí vůbec uskutečnit, pokud sněmovna návrhy programu koaliční většinou zamítne. Vládní tábor takovým způsobem postupoval dosud při všech opozičních pokusech o mimořádné schůze. Navzdory tomu se ale ještě před hlasováním o návrhu programu otevře prostor pro debatu, v níž mohou vystoupit jen řečníci s přednostním právem.

Pomoc pro velké firmy

Stát se chystá pomoci nejen domácnostem a malým podnikům, ale i velkým firmám. Kabinet by o tom měl rozhodnout ve středu. Po jednání tripartity to oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pro střední a malé firmy a živnostníky platí podmínky zveřejněné už vládou, potvrdil. 

„Platí už zastropována částka, kterou už jsme oznámili včera (v pondělí). U elektřiny šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu tři koruny za kilowatthodinu. Subjekty, kteří jsou plátci DPH, mají částku poníženou o vratku DPH,“ upřesnil Jurečka.       

Nahrávám video

Odbory kabinet kritizují zejména za to, že jejich zástupce nepřizval k jednání o zastropování cen energií. „Odbory nedostaly a nebyly v žádné fázi přípravy. Považuju to za špatné, beru příslib pana premiéra za daný a že to bude napraveno,“ prohlásil šéf odborů Josef Středula.  

Upozornil zároveň, že se na odbory obrací firmy, které mají problémy a kterým hrozí, že budou propouštět zaměstnance. 

Kabinet sice podle premiéra Petra Fialy (ODS) s podporou velkých firem počítá, ministr průmyslu ale tvrdí, že zastropovat ceny energií pro ně není možné. „U průmyslových podniků strop na elektřinu, tak jak jsme ho zavedli pro domácnosti, podnikatele a malé a střední firmy, podle současného unijního práva není možný,“ konstatoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).   

Nahrávám video

Vláda by jim ale podle ministra mohla odpustit třeba některé zálohy na dani a pro část firem chystá kompenzace. I přesto, že ještě o víkendu ministr financí mluvil o zastropování pro firmy. To by chtěli zástupci zemědělců, kteří k tomu vyzývali na protestním setkání před sídlem vlády. Jako variantu to zmiňovali i zaměstnavatelé. 

„Buď částečné zastropování, dořešení krizového rámce a ta nejjednodušší a je v rukou české vlády je otázka daňová, třeba odpuštění záloh,“ popsal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.  

Tripartita se dohodla mimo jiné na tom, že ministerstvo práce připraví pravidla pro případné spuštění kurzarbeitu. Jurečka upřesnil, že by se zkrácená práce s příspěvkem od státu na mzdy týkala firem, které se kvůli energiím dostaly do mimořádné krizové situace, a také jejich dodavatelů. „Děláme tyto kroky z preventivních důvodů,“ zdůraznil. Dodal, že kurzarbeit jeho úřad nachystá jako zálohu, se spuštěním nyní nepočítá.

Podle Hanáka se do krizové situace dostávají sklářské, keramické, slévárenské či hutní firmy, ale také veřejná doprava.

Rozpočet se podle Jurečky ještě změní

Konkrétní řešení ale ani po tripartitě tak jasné není. Jisté je naopak to, že se kvůli opatřením promění návrh státního rozpočtu. Kabinet by měl podobu rozpočtu začít projednávat ve středu, sněmovně má zákon poslat do konce září. Ministerstvo financí navrhuje schodek 270 miliard korun. 

„Rozhodně se parametry rozpočtu na příjmech i výdajích ještě změní,“ uvedl Jurečka po schůzce s odbory a zaměstnavateli. Dodal, že do výdajů se promítnou opatření na podporu domácností a firem a do příjmů mimořádné dividendy, výnosy z emisních povolenek či zamýšlená daň z neočekávaných zisků.

Odbory mají k navrhovanému rozpočtu také výhrady. Podle Středuly jsou zvlášť sociální výdaje poddimenzované. Žádá zvýšení rodičovské, přídavků na děti či nemocenské. Do konce září chtějí odbory s vládou jednat ještě o navýšení výdělků ve veřejném sektoru pro příští rok. U příjmů jim vadí snížení odvodů u částečných úvazků, zvýšení paušálu pro živnostníky, rušení EET či prodloužení doby odpisů majetku. Výpadek spočítali na padesát miliard korun. „Vyzvali jsme vládu, aby nelpěla na deficitu 270 miliard korun,“ podotkl Středula.

Zaměstnavatelé by chtěli například přesunout víc peníze do fondu dopravní infrastruktury. „Jsem si vědom, že rozpočet 30. září bude úplně jiný, až se započtou dopady energií a další priority resortů,“ dodal Hanák.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 1 hhodinou

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 2 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánovčera v 21:22

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.