Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Nahrávám video

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.

„Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. V tomto odvětví se mzdy zvýšily meziročně o 2,1 procenta na 87 404 korun.

„Bohatá a chudá odvětví“

Nejvyšší průměrná mzda byla v prvním kvartálu v informačních a komunikačních činnostech, činila 98 776 korun. Následovala sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 89 091 korunami. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, v prvních třech letošních měsících to bylo průměrně 30 688 korun.

Nárůst reálných mezd se v letošním prvním čtvrtletí podle Erhartové dotkl všech odvětví. Výrazně si polepšili například pracovníci v oblasti nemovitostí, kam patří například uklízečky nebo údržbáři, jimž mzdy vzrostly v průměru o 22,1 procenta na 49 165 korun. V administrativě a podpůrných činnostech byl růst o 18,8 procenta na 40 877 a ve stavebnictví o 12,6 procenta na 44 671 korun.

„Růst v těchto odvětvích je dán mimo jiné i růstem minimální mzdy,“ vysvětlila Erhartová s tím, že jde o nízkokvalifikované práce nebo práce, které jsou málo odměňovány.

Další faktory ovlivňující výdělek

O výši platu stále rozhoduje rovněž pohlaví – muži v minulém roce vydělávali v průměru ve všech oblastech více než ženy. Dále má rozhodující vliv vzdělání, přičemž vysokoškoláků a lidí s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním loni přibylo. Šance na lepší plat se dle ČSÚ zaměstnancům také zvyšuje, pokud o něm nevyjednávají sami, ale na základě kolektivní smlouvy. Většina tuzemských zaměstnanců ale není pokryta touto smlouvou, i když směrnice EU doporučuje, aby kolektivní vyjednávání pokrývalo až 80 procent zaměstnanců.

Dalším podstatným faktorem výdělku je region. Nejvyšší průměrnou mzdu ze všech tuzemských krajů pobírali pracovníci v Praze, činila 67 945 korun. V hlavním městě byl také nejvyšší nominální růst, a to o 5151 korun. Naopak nejméně vydělávali lidé v Karlovarském kraji s průměrem 42 391 korun. Nejnižší nominální růst zaznamenal Ústecký kraj, kde činil 2712 korun.

Celkový objem mezd v tuzemsku se meziročně zvýšil o 8,8 procenta. Počet zaměstnanců vzrostl o šest desetin procenta.

Statistici tentokrát nezveřejnili údaje o takzvaném mediánu, tedy střední hodnotě mezd. Důvodem je, že loni skončil datový zdroj, který tyto údaje modeloval, a nový zatím nebyl zprovozněn.

  • Průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem. 
  • Medián je prostřední hodnota. To znamená, že polovina všech hodnot je větší než medián a druhá polovina menší než medián.
  • Například u řady čísel 1, 2, 3, 4, 40 je průměr 10, ale její medián je pouze 3. Z podobných důvodů se může stát, že má většina lidí mzdu nižší, než je mzda průměrná.

Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku roku 2024, před tím kvůli vysoké inflaci přes dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v tuzemsku vytrvale od začátku roku 2014.

Sedmá nejnižší hodinová mzda v EU

Hodinová mzda v Česku byla loni na úrovni 57 procent průměru v EU, a byla tak sedmá nejnižší mezi 27 členskými státy, řekl na tiskové konferenci ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. Od roku 2008, kdy Česko dosáhlo úrovně 42 procent, se hodinová mzda zlepšila o patnáct procentních bodů.

„Za sedmnáct let jsme se přiblížili evropskému průměru. Průměrná hodinová mzda se v přepočtu na eura u nás zvýšila o 122 procent, což je více než v Německu, kde se za stejné období zvýšila jenom o 58 procent,“ popsal Holý. Řecko, kde stoupla hodinová mzda jen o sedm procent, se loni umístilo těsně za Českem.

Ještě rychleji však rostou mzdy v zemích, které byly kdysi za Českem a nyní ho předběhly. „Jde zejména o Litvu, kde se mzdová úroveň dostala z 26 procent na 65 procent průměru EU, nebo Estonsko a Polsko, které se vyhouply na šedesát procent,“ upřesnil Holý.

V Česku pokračuje trend, kdy na pracovním trhu přibývá zaměstnanců ve službách a ubývá jich v zemědělství a průmyslu. Zaměstnanost se také zvyšuje ve zdravotnictví a ve vzdělávání.

Nahrávám video

Inflace v květnu zpomalila

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,1 procenta. Meziroční tempo inflace zpomalilo z dubnových 2,5 procenta, vyplývá z předběžného odhadu ČSÚ. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o jednu desetinu procenta. Konečnou hodnotu květnové inflace zveřejní ČSÚ 10. června, zatím odhad pokaždé potvrdil.

V květnu podle statistiků opět meziročně zlevnily potraviny a nealkoholické nápoje, pokles cen zrychlil na 1,9 procenta z dubnových 1,3 procenta.

Naopak nejvýrazněji v květnu zdražily služby, meziročně o 4,7 procenta. Meziroční růst cen ve službách byl ale o 0,1 procenta nižší než v dubnu. Alkoholické nápoje a tabák zdražily o 3,7 procenta, u nich meziroční inflace zvolnila výrazněji, v dubnu dosáhla 5,2 procenta. Mírněji vzrostly v květnu i ceny zboží, meziročně stouply o 0,6 procenta, v předchozím měsíci to bylo o 1,1 procenta.

Dál v květnu pokračoval meziroční růst cen energií včetně pohonných hmot, kde inflace činila 1,8 procenta. V dubnu růst dosáhl 1,5 procenta.

Loni se meziroční inflace od května držela soustavně až do konce roku nad dvěma procenty, v červnu se dostala až na 2,9 procenta. Letos v prvních třech měsících roku zvolnila a držela se pod dvouprocentním cílem České národní banky. V únoru byla dokonce na nejnižší hodnotě od října 2016. Za zvolněním inflace v prvních měsících roku stálo podle odborníků zejména převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
před 1 hhodinou

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 11 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 13 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 23 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.