Průměrná sazba hypoték v květnu klesla na 2,3 procenta. Trh pociťuje dopady pandemie

„Po úspěšném dubnu se projevil dopad koronavirové krize i na hypoteční trh. V počtu prodaných hypoték je květen 2020 s počtem 6203 kusů nejslabším květnem za posledních deset let existence Fincentrum Hypoindexu. Jen díky rekordní průměrné výši poskytnutých úvěrů 2,66 milionu korun na tom není stejně i v objemu poskytnutých úvěrů,“ uvedl specialista Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Banky tak v květnu poskytly hypotéky za 16,5 miliardy korun, což je ve srovnání s dubnem pokles o 1,34 miliardy korun. Naopak ve srovnání s loňským květnem jde o čtyřprocentní nárůst. Objem hypoték je nicméně druhý nejnižší za posledních pět let.

Sazby by mohly dál klesat

Pokles úrokových sazeb by mohl pokračovat i v následujících měsících. Ceny zdrojů se totiž podle Sýkory stále drží nízko a základní úroková sazba České národní banky je od začátku května na 0,25 procenta.

„Rekordně nízkých úrokových sazeb z konce roku 2016 se zřejmě letos nedočkáme. Hypotéky sice již zlevnili i největší hypoteční hráči, úrokové sazby však stále drží nad dvouprocentní hranicí,“ uvedl. Dodal ale, že ani nižší úrokové sazby hypotečních úvěrů nemusí banky zachránit před dalším propadem objemů.

Pokles úroků se dá očekávat v dalších měsících i podle výkonné ředitelky společnosti Central Group Michaely Tomáškové, i když ne tak výrazný, zlevňovat totiž začaly už i velké banky. Upozorňuje však, že pořízení vlastního bydlení v novostavbě na hypotéku se může brzy prodražit.

„V aktuálním návrhu ministerstva financí se vedle očekávaného zrušení daně z nabytí nemovitosti vyskytuje i návrh na zrušení odpočtů úroků hypoték, a to u všech sjednaných od roku 2022. Pokud by tento návrh prošel, dostupnost nového bydlení by to výrazně omezilo. Budoucí žadatelé by totiž nově přišli na daňových úlevách až o stovky tisíc korun. Například u 30leté hypotéky by se jednalo přibližně o 16 měsíčních splátek, které nyní získají díky možnosti odpočtu zaplacených úroků z daňového základu,“ upozorňuje Tomášková.

ČSOB snížila sazby hypoték až na 2,19 procenta v rámci časově omezené akce, která běží od 18. května do 30. června. U České spořitelny je možné sjednat od konce května hypotéku s fixací na pět a osm let od 2,34 procenta. Na začátku června přistoupila ke snížení sazeb i Komerční banka, která nabízí nejlevněji tříleté a pětileté fixace, a to od 2,29 procenta.

Následně snížila sazby od 15. června Fio banka, která hypotéku s fixací na jeden rok nabízí od 1,58 procenta, s fixací na tři roky od 1,68 procenta a na pět let od 1,78 procenta. Minulý týden také snížila úrokové sazby refinancovaných hypoték Air Bank, a to o 0,2 procentního bodu na 1,99 procenta.

Zlevnění nemovitostí banky nečekají

Zlevnění nemovitostí v Česku letos ani kvůli současné krizi zástupci bank nečekají.  Případný pokles se ale podle nich může týkat luxusních nemovitostí, domů, které jsou delší dobu neprodejné nebo bytů s neodpovídající cenou.

„Pokud by ceny nemovitostí poklesly, týkalo by se to především luxusních nemovitostí, kde se mohou ceny snížit o 5 až 15 procent. Na trhu se také objevila řada delší dobu neprodejných domů a bytů s cenou neodpovídající realitě, i zde může dojít k částečnému poklesu. S plošným poklesem cen ale nepočítáme,“ uvedl nedávno generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Česká ekonomika sice míří do recese, dopad na bydlení podle něj ale nebude zásadní a dlouhodobý.

Podle údajů poradenské společnosti Deloitte ceny bytů v Praze a krajských městech na konci loňského roku meziročně vzrostly v průměru o 10,8 procenta na 63 400 korun za metr čtvereční. Za poslední čtyři roky se zvýšily více než o polovinu. V posledním čtvrtletí loňského roku byla nejdražší Praha, kde metr čtvereční vyšel na 86 200 korun, nejlevnější naopak Ústí nad Labem s 18 100 korun za čtvereční metr.

„Ceny nemovitostí v České republice v posledních letech rostly téměř nejrychleji v Evropě a v pozvolnějším růstu pokračovaly i v prvním čtvrtletí letošního roku. Přesto by ani v této chvíli neměly plošně klesnout,“ doplnil Feix.

Nový byt v Praze přijde zdejšího obyvatele na roční hrubou mzdu za 14,2 roku

Přesto se dostupnost bydlení v Praze za poslední rok mírně zlepšila, jak vyplývá z Indexu dostupnosti bydlení (CG-Indexu), který pravidelně zpracovává společnost Central Group. Ovšem platí i to, že je ve srovnání  s okolními metropolemi stále nejhorší.

Z propočtů Central Group totiž plyne, že na pořízení běžného nového bytu by průměrný obyvatel Prahy musel utratit svou roční hrubou mzdu za 14,2 roku. To je sice méně než před rokem, z okolních metropolí je to ale nejdéle. Například ve Vídni na stejný byt lidé dosáhnou téměř o šest let rychleji. Navíc  ještě před pěti lety stačilo na pořízení stejné nemovitosti jen 10,1 hrubých ročních příjmů.

„Praha nestíhá uspokojovat dlouhodobě vysokou poptávku po novém bydlení, a to zejména kvůli zdlouhavému schvalování jakékoliv nové výstavby. Povolit nový bytový dům v Praze často trvá i deset let. To se odráží na vysokých cenách a není proto divu, že dostupnost je stále výrazně horší než u sousedních zemí,“ říká zakladatel a šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský. 

Ve srovnání podle počtu povolených bytů na tisíc obyvatel je na tom Praha z okolních metropolí dlouhodobě také nejhůře. Zatímco v Praze bylo toto číslo loni na hodnotě 4,9, ve Varšavě 12,5 nebo ve Vídni 10,1.

Za meziroční zlepšení dostupnosti bydlení může podle společnosti růst mezd, který byl rychlejší než meziroční růst cen bytů, a to o 2,8 procentního bodu. „Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze je v současnosti 45 947 korun, cena průměrného nového sedmdesátimetrového bytu v Praze pak vychází na 7 837 538 korun,“ upřesňuje.

A dodává, že loni poprvé po dlouhé době bylo povoleno přes pět tisíc bytů v bytových domech, letos i přes koronavirovou krizi je tempo povolování podobné.