Průmyslová výroba vzrostla v červenci meziročně o 1,8 procenta po červnovém zvýšení o 0,2 procenta, informoval v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici však upozorňují, že z dlouhodobého hlediska průmysl stagnuje. Stavební výroba v červenci meziročně vzrostla o 10,1 procenta, po červnovém růstu o 15,2 procenta. Zahraniční obchod pak letos poprvé skončil se schodkem.
Průmyslová výroba stoupla pošesté po sobě. Meziroční růst táhl automobilový a gumárenský průmysl. Proti červnu se průmyslová výroba v Česku zvýšila o 0,8 procenta.
„Růst nových zakázek v průmyslu nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel. Jejich hodnota se v tomto odvětví vlivem nízké srovnávací základny meziročně zvýšila o 15 procent. Významné dlouhodobé zakázky uzavřely podniky vyrábějící ostatní dopravní prostředky a zařízení,“ uvedla Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Hodnota nových zakázek meziročně klesla ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství nebo výrobě strojů a zařízení.
Analytici hovoří o stagnaci
Z dlouhodobého hlediska průmysl stagnuje, i kvůli slabému výkonu německé ekonomiky, shodli se analytici oslovení agenturou ČTK. Upozornili také na pokračující propouštění v průmyslu.
„Průmysl zůstává slabším místem české ekonomiky. Zatímco služby těží z oživení domácí poptávky a stavebnictví se vzpamatovává z loňského poklesu, průmysl se opírá zejména o zahraniční poptávku, která stále roste pomalu,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila český průmysl dlouhodobě přešlapuje na místě. „Průmyslová aktivita aktuálně dosahuje zhruba stejné intenzity jako už v létě roku 2024, na jaře roku 2023, ale také v květnu roku 2018. Průmyslový sektor tedy v souhrnu již dlouhá léta stagnuje, ovšem při pohledu na sousední Německo, kde naopak setrvale klesá, se vlastně jedná spíše o úspěch,“ podotkl Hradil.
Analytik Raiffeisenbank Martin Kron upozornil na to, že červencový růst průmyslové výroby táhl zejména automobilový sektor, což může mít stále souvislost se zaváděním amerických cel. „Zvyšující se produkce mohla být ovlivněna snahou vyrobit a exportovat co nejvíce aut před hrozícím clem ve výši 25 procent na dovoz aut do USA,“ uvedl. Spojené státy nakonec dovozní clo na automobily z Evropské unie uvalily ve výši 15 procent, účinné je od počátku srpna.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek připomněl, že v průmyslu pokračuje propouštění, počet zaměstnanců se meziročně snížil o 1,9 procenta. „Nic se zatím nemění na trendu propouštění v průmyslu. Nejde už jen o cyklický jev, ale o strukturální změny, které přinášejí nižší potřebu pracovníků i do budoucna,“ doplnil Dufek.
Stavební výroba zpomalila tempo růstu
Stavební výroba zaznamenala podeváté v řadě meziroční růst. Tempo růstu zpomalilo, v červnu to bylo po revizi o 15,2 procenta. Produkce v pozemním stavitelství meziročně stoupla o 9,2 procenta a v inženýrském o 11,5 procenta. Meziměsíčně byla stavební výroba vyšší o jedno procento.
Dvouciferný meziroční růst evidují statistici potřetí v řadě, v květnu to bylo o 13,6 procenta.
„Stavebnictví těží z loňské extrémně nízké srovnávací základny, zrychlených povolovacích řízení a nastartovaných vládních investic zejména do dopravní infrastruktury,“ řekl k výsledkům stavební výroby partner PwC pro restrukturalizace Petr Smutný. Orientační hodnota staveb, na které bylo v červenci vydáno stavební povolení, dosáhla 54,2 miliardy korun, což bylo meziročně o 37,9 procenta více.
Vládní investice považuje za hlavní důvod růstu stavební produkce i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Stavebnictví se daří především díky infrastrukturním projektům. Takže dokud bude za co stavět, bude mít před sebou pozitivní perspektivu. Zbývá jen nalézt peníze na financování výstavby pro rok 2026,“ uvedl.
Zahraniční obchod letos poprvé se schodkem
Zahraniční obchod letos poprvé skončil v červenci schodkem 1,7 miliardy korun, meziročně byl o 5,5 miliardy nižší. Vývoj negativně ovlivnila především bilance kovodělných výrobků. Příznivý vliv měl přebytek obchodu s motorovými vozidly.
„Stejně jako loni skončila i letos obchodní bilance poprvé se záporným výsledkem v červenci. Letošní červencová bilance byla ovšem příznivější, zejména díky meziročně vyššímu vývozu motorových vozidel, který vzrostl o více než dvanáct miliard korun,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. „Ani odstávky výroby kvůli celozávodním dovoleným neměly vliv na meziroční srovnatelnost výsledku, jelikož převážně spadaly do stejného letního měsíce,“ doplnila.
Meziročně vzrostl vývoz o 4,7 procenta na 375,2 miliardy korun a dovoz se zvýšil o 3,1 procenta na 376,9 miliardy korun. Červenec 2025 měl o jeden pracovní den více než červenec 2024.
Asociace exportérů uvedla, že negativní bilance v červenci není nic neobvyklého. Podle místopředsedy asociace Otty Daňka se jedná o klasický vývoj v kalendářním roce, kdy se na začátku léta bilance dostává do záporných hodnot. Za riziko pro tuzemské exportéry označila asociace americká cla. Zhoršit konkurenceschopnost domácích exportérů pak může i kurz koruny vůči euru, dodal Daněk.
