Zemědělství

Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.

Kvůli suchu má velká část zemědělců problém s krmením dobytka. Pícnin sklidili o třetinu až polovinu méně než obvykle. Narychlo tak mění plány pro příští rok – místo řepky budou sít jetel nebo žito, aby si krmivo zajistili. Někde také kvůli šetření museli poslat část stáda masného skotu na jatka přibližně o tři měsíce dříve. Podle hydrologů se vláha do půdy během zimy vrátí. Aby to ale rostlinám stačilo, musí být začátek jara chladnější a hlavně alespoň průměrně deštivý.

Ve Spojených státech vrcholí kampaň před volbami do Kongresu, v nichž se čeká těsný souboj o Senát. Jedním z klíčových států bude Iowa. Demokraté tam v průzkumech dotáhli republikány – a podle tamních voličů si lépe vedou v klíčové oblasti zdravotnictví.

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.

Novelu o financování a profesionalizaci asistentů pedagoga schválila na pondělním jednání jednomyslně vláda. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) zruší neefektivní prvky inkluze. Kvůli výhradám koaličních partnerů projednávání novely před dvěma týdny kabinet přerušil, minulý týden se jím zabývala pracovní skupina. Plaga nyní řekl, že novela zruší neefektivní prvky inkluze, hlavně plošné přidělování asistentů jednotlivým žákům.

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.

U Eufratského jezera na severozápadě Sýrie selhala stará čerpací stanice. Ze tří soustrojí funguje jediné. To dodává asi třicet procent potřebné vody. Lidé ji proto musejí kupovat od překupníků. Je jí málo a není vhodná k pití, protože pochází z neupravených zdrojů. Potrubí, čerpadla i elektrické rozvody poškodila válka a roky bez údržby. Podobně je na tom infrastruktura po celé Sýrii. Výpadky dodávek ochromují hlavně zemědělství.

Ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri) napsalo protikorupční organizaci Transparency International (TI) v reakci na její květnový podnět, že český premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů a jím přijatá opatření ho dostatečně neřeší. Babiš, který v únoru vložil akcie holdingu Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, to označil za nesmysl. Řekl, že udělal víc, než musel. EK v září kvůli jeho potenciálnímu střetu zájmů na půl roku přerušila lhůtu pro vyplacení podpory Agrofertu.

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?

Někteří chovatelé se nyní rozhodují krávy místo nákupu pronajímat. Ve francouzském departementu Orne si Benjamin Pelleray pronajímá téměř dvě třetiny svého stáda. Díky tomu může šetřit finanční prostředky a zároveň investovat do modernizace své farmy.

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.

Farmáři, lesníci, rybáři, myslivci a ochránci přírody chtějí předvídatelnější podmínky pro hospodaření i ochranu přírody a lepší spolupráci mezi státem, samosprávami a lidmi z praxe. Výzvou S úctou k české krajině reagují také na úsporná opatření ministerstva životního prostředí.

Maximální prodejní cena nafty u čerpacích stanic v pátek klesne o 14 haléřů na 48,58 koruny za litr. Cena benzinu se sníží o 22 haléřů na 45,92 koruny za litr, určilo ministerstvo financí. Vláda ceny pohonných hmot reguluje od čtvrtka, opatření má zatím platit do konce října. Kabinet k němu přistoupil v reakci na prudké zdražování paliv v posledních týdnech.

Počet obyvatel Moldavska se za posledních deset let snížil o třináct procent. Vylidňování je obzvlášť výrazné ve venkovských oblastech. Různé evropské programy však nabízejí možnosti, které mohou lidem usnadnit návrat do menších obcí. Lidé doufají, že zahájení věcných přístupových jednání mezi Moldavskem a Evropskou unií, která začala v červnu, přinese ještě více příležitostí pro rozvoj venkova.

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.

Maďarsko hlásí záchyt nebezpečného invazního hmyzu Lycorma delicatula. Napadá desítky druhů rostlin, snadno a rychle se šíří a způsobuje obrovské škody na zemědělských plodinách.

Na pokusné farmě ve Valečově na Vysočině pěstují netradiční plodiny, jako jsou jakon, batáty nebo topinambury. Rostliny dobře snášejí sucho, teplo i mráz a mohou sloužit jako alternativa k bramborám. Pocházejí přitom z teplejších oblastí, než je Česko. Výzkumný ústav bramborářský chce zjistit, zda by je bylo možné v budoucnu pěstovat na Vysočině ve větším měřítku.

Na trhu se zemědělskými vstupy, jako jsou osiva, stroje a chemikálie, má disproporčně velký podíl jen několik společností. To omezuje hospodářskou soutěž a zvyšuje ceny v rámci celého dodavatelského řetězce.

Ceny pohonných hmot stále rostou. Podle údajů společnosti CCS je litr benzinu oproti stejnému období v loňském roce dražší o deset korun, nafta pak téměř o patnáct. Průměrná cena benzinu Natural 95 v celém Česku je 44,29 koruny za litr, u nafty 48,25 koruny za litr. Štáby ČT při projíždění republikou však našly i částky přes padesát korun. Analytici zároveň odhadují, že paliva budou dál zdražovat. Vzhůru je tlačí i rostoucí marže rafinerií.