Raději schodek 300 miliard než pád poloviny ekonomiky, míní Rusnok

Nahrávám video

Podpora ekonomiky ze strany státu je nyní tím nejpodstatnějším, i za cenu vysokého schodku státního rozpočtu. Shodli se na tom hosté Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Štěpána Jurajdy musí být v oblasti hospodářství reakce podobná reakci epidemiologů na koronavirus. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula volá po tom, aby stát proplácel pojištění zaměstnanců a zastavil insolvence. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok upozorňuje, že i přes všechna opatření tuzemská ekonomika neprojde krizí beze ztrát a stát nakonec může jen pomoci, ale situaci nevyřeší.

Nejzásadnějšími nástroji na podporu ekonomiky jsou v současnosti ta opatření, která pomáhají udržet tok financí domácností, podniků nebo veřejných institucí, věří guvernér centrální banky. „To je to klíčové – aby nedocházelo k insolvencím, kolapsům, které jsou de facto předčasné, vyvolané pouze nedostatkem likvidity, která je dána pouze vnějšími okolnostmi a jinak jsou ty subjekty v pořádku,“ zdůrazňuje.

„Jakmile nebude hotovost, začne probíhat to, že se subjekty snaží lidi propouštět, protože neví, jestli přežijí další měsíc či dva,“ přidává Středula. Kabinet podle něj musí jednat rychle. Odborový předák upozorňuje také na to, že půjčky nemusí vždy řešit situaci firem či živnostníků.

Ti, kteří museli svou činnost kvůli koronaviru zastavit, si často ani půjčit nemůžou, protože by porušili zákon tím, že si půjčili v době, kdy neměli budoucnost, všímá si Středula. „Dovedeme si představit zastavení půjček, zastavení exekucí, zastavení splácení hypoték, posunutí přibližně o jeden rok,“ navrhuje.

Jurajda má za to, že ekonomická reakce musí být velmi podobná reakci epidemiologů na samotnou pandemii. Je potřeba jednat rychle, jinak se i ekonomické problémy rozšíří. Apeluje na to, aby opatření nebyla zatížena potřebnou byrokracií, aby se peníze dostaly k firmám i lidem co nejrychleji.

„Jestli má nyní nějaké ekonomické opatření největší návratnost, tak je to investice do testování,“ věří ekonom. Perfektní přehled o šíření koronaviru pomůže k tomu, aby se mohla ekonomika rozjet co nejdříve. Zdůrazňuje také, že testovací kapacity musí mít sám stát a nesmí se poléhat na dobrovolnickou aktivitu laboratoří či akademických pracovišť.

Když všichni šetří, neušetří nikdo, připomíná Jurajda

Podle Jurajdy předběžné odhady potvrzují propad hrubého domácího produktu o pět procent. Podotýká ale, že současná recese není běžná. „My jsme lidem řekli, aby nechodili do práce, a do nějaké míry nebudeme schopni uchovat všechny zaměstnanecké vztahy. Nějak jsme to vyvolali a až ekonomiku začneme postupně podporovat, pak se začneme bavit o běžných ekonomických mechanismech podpory poptávky a podobně,“ předesílá.

Česko podle něj může čekat nezaměstnanost v řádu statisíců. Mezi dosavadními opatřeními vlády Jurajdovi chybí odložení sociálních a zdravotních odvodů pro zaměstnavatele. „Jde nám o zachování likvidity, aby firmy fungovaly dál,“ upozorňuje.

Stát si dle ekonoma z Akademie věd může dovolit s odvody pracovat a zemi se takové kroky vyplatí, protože pomohou přežít ekonomickým subjektům. „Opatření pomáhají udržet zaměstnanecké vztahy. Když v ekonomice všichni šetří, nikdo neušetří. Tady je chvíle pro stát, aby byl aktivní,“ je přesvědčen.

Vývoj HDP
Zdroj: ČT24

Podle Středuly by stát měl platbu pojištění za zaměstnance plně převzít. „Pokud ji jen odloží či odpustí, tak se to nebude následně počítat do nároků v souvislosti s důchodovým pojištěním. To nesmíme připustit, musíme být chytřejší a myslet dopředu,“ tvrdí.

Šéf odborů také konstatuje, že proplácení části mezd státem ve formě takzvaného kurzarbeitu by mělo být podmíněno tím, že daná firma nebude propouštět, a volá po uzákonění pravomoci pro centrální banku, aby mohla zakázat vyvádět v době krize prostředky z Česka skrze dividendy.

ČNB je schopna zajistit nevyplácení dividend v bankovním sektoru, přičemž většina finančních institucí se už k tomuto kroku veřejně přihlásila. „Pokud je někdo zodpovědný hospodář, tak nebude teď posílat své minulé zisky mimo firmu,“ podotýká Rusnok.

Odliv dividend
Zdroj: ČT24

S pravomocí centrální banky zasáhnout do jiného než bankovního sektoru kvůli dividendám Rusnok nabádá k opatrnosti. Ve hře je totiž důvěryhodnost tuzemské ekonomiky. „Musí to být něco, co bude v Evropě obecně přijímáno. Díky těmto investorům jsme na ekonomické úrovni. Udělat teď ze sebe izolující se ekonomiku by bylo porušení pravidel volného pohybu kapitálu,“ upozorňuje.

Bývalý premiér úřednické vlády si ale umí představit mimořádné opatření, které by dividendy na několik měsíců zmrazilo. Většina firem se ale podle něj i bez něj bude chovat zodpovědně a česká ekonomika navíc není v pozici, kdy by ji něco takového mělo ohrozit.

Dočasná opatření, která navrhuje Středula, si Jurajda umí představit, legislativu by ale neměnil dlouhodobě. Likvidity v bankovním sektoru je podle něj víc než dostatek.

Rusnok: Schodek 300 miliard je menší zlo než položení půlky ekonomiky

V tuto chvíli není čas na to se zabývat deficitem státního rozpočtu, míní ekonom. Stát podle něj musí být razantní, Česko je na tom navíc dobře a může si relativně levně půjčovat.

S tím souhlasí guvernér ČNB Rusnok, podle jehož slov není čas řešit, kolik stojí roušky. „Fiskální prostor máme obrovský, tím se netrapme. Schodek 300 miliard je rozhodně menší zlo, než abychom kvůli ušetření padesáti miliard položili polovinu ekonomiky,“ zdůrazňuje.

K apelu se přidává i Středula. Společnost je nyní ve fázi záchrany a není důvod diskutovat o tom, kam se vyšplhá dluh. „Jsem rád, že vláda přišla s návrhem na změnu zákona o státním rozpočtu, ale vždycky si musíme položit otázku, co chceme teď zachraňovat – jeden subjekt, nebo celou ekonomiku? Jestli celou ekonomiku, pak se nebavme o těchto věcech,“ míní šéf odborů.

Dvakrát v březnu snižovala Česká národní banka úrokové sazby. Podle Jiřího Rusnoka jsou inflační rizika zapomenuta a bankéři nyní řeší zcela jiný problém. Guvernér připouští, že několik měsíců nyní kvůli setrvačnosti vydrží vyšší úroveň inflace, ale je potřeba se především postarat o vzpamatování ekonomiky.

Obavu z deflace Rusnok nemá. „My máme kam sestupovat, takže se nebojím, že bychom tento problém museli akutně řešit,“ míní a dodává, že inflace se rychle vrátí ke dvěma procentům. Česko navíc patří mezi země, kde došlo k nejrychlejšímu snížení úrokových sazeb.

„To je naše reakce na to, že víme, že za rok, rok a půl, kdy máme horizont měnové politiky, tu bude úplně jiná makroekonomická situace, která vyžaduje úplně jiné úrokové sazby,“ vysvětluje šéf centrální banky.

Vývoj úrokových sazeb
Zdroj: ČT24

ČNB se nedrží při zdi, konstatuje Jurajda. Její hlavní úlohou je nyní dohlížet na stabilitu bankovního sektoru, k čemuž má výborné předpoklady. „Česká republika je na tom, co se týče celkového deficitu, tak situace centrální banky, skutečně výborně. Zároveň platí to, že čím nižší jsou úrokové sazby, tím účinnější jsou fiskální efekty vládních výdajů,“ konstatuje.

Lidé se bojí exekucí, zdůrazňuje Středula

Deflace se nebojí ani Středula, upozorňuje ale na to, že lidé se mnohdy bojí propadu do exekucí. Většina populace totiž nemá zdroje, aby se mohla dlouhodobě udržet nad vodou. Problematické jsou v současné situaci také splátky hypoték a půjček.

Jurajda by tento problém řešil pozastavením insolvenčních řízení, což umožní udržení zaměstnaneckých vztahů. „Není to problém morálního hazardu, že by to někdo zneužíval. Všichni jsme vystaveni šoku, který jsme nečekali,“ věří.

Podle Rusnoka už běží debaty a přípravy moratoria na splátky finančních závazků. Centrální banka už dala své podklady ministerstvu financí. „Asi by to byla situace, která by vedla k tomu, že závazky jako hypotéky či spotřebitelské úvěry se zkrátka zmrazí z hlediska splátek na nějakou dobu,“ předpokládá expremiér.

Přiznává, že jde o hrubé opatření, ovšem postupovat skrze žádosti jednotlivých klientů svým bankám by bylo pro finanční instituce administrativně nezvladatelné. Opatření podle něj musí přijít rychle, zároveň ale musí být napsané pořádně, protože jde o citlivou právnickou práci.

Na rychlost apeluje Středula, podle nějž bude duben naprosto kritickým měsícem, v němž už se projeví dopady koronavirové krize.

Jurajda oceňuje, že signál k řešení přišel brzy. „Není to administrativně triviální záležitost. Může se stát, že i když parlament bude dělat, co může, pár dní příprava zabere,“ upozorňuje.

Rusnok zdůrazňuje, že i přes všechna opatření a mimořádné kroky Česko nepřežije aktuální situaci bez úhony: „Budeme v nové ekonomické realitě, která bude mnohem složitější, než jsme byli v posledních deseti letech zvyklí. Budeme muset řadu věcí přehodnotit a strukturálně se to samozřejmě některých dotkne víc než jiných. Stát je pravdu jen pomocník, který nám má pomoct to překlenout, ale nezvládne situaci za nás,“ varuje guvernér ČNB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.