Raději schodek 300 miliard než pád poloviny ekonomiky, míní Rusnok

Nahrávám video

Podpora ekonomiky ze strany státu je nyní tím nejpodstatnějším, i za cenu vysokého schodku státního rozpočtu. Shodli se na tom hosté Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Štěpána Jurajdy musí být v oblasti hospodářství reakce podobná reakci epidemiologů na koronavirus. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula volá po tom, aby stát proplácel pojištění zaměstnanců a zastavil insolvence. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok upozorňuje, že i přes všechna opatření tuzemská ekonomika neprojde krizí beze ztrát a stát nakonec může jen pomoci, ale situaci nevyřeší.

Nejzásadnějšími nástroji na podporu ekonomiky jsou v současnosti ta opatření, která pomáhají udržet tok financí domácností, podniků nebo veřejných institucí, věří guvernér centrální banky. „To je to klíčové – aby nedocházelo k insolvencím, kolapsům, které jsou de facto předčasné, vyvolané pouze nedostatkem likvidity, která je dána pouze vnějšími okolnostmi a jinak jsou ty subjekty v pořádku,“ zdůrazňuje.

„Jakmile nebude hotovost, začne probíhat to, že se subjekty snaží lidi propouštět, protože neví, jestli přežijí další měsíc či dva,“ přidává Středula. Kabinet podle něj musí jednat rychle. Odborový předák upozorňuje také na to, že půjčky nemusí vždy řešit situaci firem či živnostníků.

Ti, kteří museli svou činnost kvůli koronaviru zastavit, si často ani půjčit nemůžou, protože by porušili zákon tím, že si půjčili v době, kdy neměli budoucnost, všímá si Středula. „Dovedeme si představit zastavení půjček, zastavení exekucí, zastavení splácení hypoték, posunutí přibližně o jeden rok,“ navrhuje.

Jurajda má za to, že ekonomická reakce musí být velmi podobná reakci epidemiologů na samotnou pandemii. Je potřeba jednat rychle, jinak se i ekonomické problémy rozšíří. Apeluje na to, aby opatření nebyla zatížena potřebnou byrokracií, aby se peníze dostaly k firmám i lidem co nejrychleji.

„Jestli má nyní nějaké ekonomické opatření největší návratnost, tak je to investice do testování,“ věří ekonom. Perfektní přehled o šíření koronaviru pomůže k tomu, aby se mohla ekonomika rozjet co nejdříve. Zdůrazňuje také, že testovací kapacity musí mít sám stát a nesmí se poléhat na dobrovolnickou aktivitu laboratoří či akademických pracovišť.

Když všichni šetří, neušetří nikdo, připomíná Jurajda

Podle Jurajdy předběžné odhady potvrzují propad hrubého domácího produktu o pět procent. Podotýká ale, že současná recese není běžná. „My jsme lidem řekli, aby nechodili do práce, a do nějaké míry nebudeme schopni uchovat všechny zaměstnanecké vztahy. Nějak jsme to vyvolali a až ekonomiku začneme postupně podporovat, pak se začneme bavit o běžných ekonomických mechanismech podpory poptávky a podobně,“ předesílá.

Česko podle něj může čekat nezaměstnanost v řádu statisíců. Mezi dosavadními opatřeními vlády Jurajdovi chybí odložení sociálních a zdravotních odvodů pro zaměstnavatele. „Jde nám o zachování likvidity, aby firmy fungovaly dál,“ upozorňuje.

Stát si dle ekonoma z Akademie věd může dovolit s odvody pracovat a zemi se takové kroky vyplatí, protože pomohou přežít ekonomickým subjektům. „Opatření pomáhají udržet zaměstnanecké vztahy. Když v ekonomice všichni šetří, nikdo neušetří. Tady je chvíle pro stát, aby byl aktivní,“ je přesvědčen.

Vývoj HDP
Zdroj: ČT24

Podle Středuly by stát měl platbu pojištění za zaměstnance plně převzít. „Pokud ji jen odloží či odpustí, tak se to nebude následně počítat do nároků v souvislosti s důchodovým pojištěním. To nesmíme připustit, musíme být chytřejší a myslet dopředu,“ tvrdí.

Šéf odborů také konstatuje, že proplácení části mezd státem ve formě takzvaného kurzarbeitu by mělo být podmíněno tím, že daná firma nebude propouštět, a volá po uzákonění pravomoci pro centrální banku, aby mohla zakázat vyvádět v době krize prostředky z Česka skrze dividendy.

ČNB je schopna zajistit nevyplácení dividend v bankovním sektoru, přičemž většina finančních institucí se už k tomuto kroku veřejně přihlásila. „Pokud je někdo zodpovědný hospodář, tak nebude teď posílat své minulé zisky mimo firmu,“ podotýká Rusnok.

Odliv dividend
Zdroj: ČT24

S pravomocí centrální banky zasáhnout do jiného než bankovního sektoru kvůli dividendám Rusnok nabádá k opatrnosti. Ve hře je totiž důvěryhodnost tuzemské ekonomiky. „Musí to být něco, co bude v Evropě obecně přijímáno. Díky těmto investorům jsme na ekonomické úrovni. Udělat teď ze sebe izolující se ekonomiku by bylo porušení pravidel volného pohybu kapitálu,“ upozorňuje.

Bývalý premiér úřednické vlády si ale umí představit mimořádné opatření, které by dividendy na několik měsíců zmrazilo. Většina firem se ale podle něj i bez něj bude chovat zodpovědně a česká ekonomika navíc není v pozici, kdy by ji něco takového mělo ohrozit.

Dočasná opatření, která navrhuje Středula, si Jurajda umí představit, legislativu by ale neměnil dlouhodobě. Likvidity v bankovním sektoru je podle něj víc než dostatek.

Rusnok: Schodek 300 miliard je menší zlo než položení půlky ekonomiky

V tuto chvíli není čas na to se zabývat deficitem státního rozpočtu, míní ekonom. Stát podle něj musí být razantní, Česko je na tom navíc dobře a může si relativně levně půjčovat.

S tím souhlasí guvernér ČNB Rusnok, podle jehož slov není čas řešit, kolik stojí roušky. „Fiskální prostor máme obrovský, tím se netrapme. Schodek 300 miliard je rozhodně menší zlo, než abychom kvůli ušetření padesáti miliard položili polovinu ekonomiky,“ zdůrazňuje.

K apelu se přidává i Středula. Společnost je nyní ve fázi záchrany a není důvod diskutovat o tom, kam se vyšplhá dluh. „Jsem rád, že vláda přišla s návrhem na změnu zákona o státním rozpočtu, ale vždycky si musíme položit otázku, co chceme teď zachraňovat – jeden subjekt, nebo celou ekonomiku? Jestli celou ekonomiku, pak se nebavme o těchto věcech,“ míní šéf odborů.

Dvakrát v březnu snižovala Česká národní banka úrokové sazby. Podle Jiřího Rusnoka jsou inflační rizika zapomenuta a bankéři nyní řeší zcela jiný problém. Guvernér připouští, že několik měsíců nyní kvůli setrvačnosti vydrží vyšší úroveň inflace, ale je potřeba se především postarat o vzpamatování ekonomiky.

Obavu z deflace Rusnok nemá. „My máme kam sestupovat, takže se nebojím, že bychom tento problém museli akutně řešit,“ míní a dodává, že inflace se rychle vrátí ke dvěma procentům. Česko navíc patří mezi země, kde došlo k nejrychlejšímu snížení úrokových sazeb.

„To je naše reakce na to, že víme, že za rok, rok a půl, kdy máme horizont měnové politiky, tu bude úplně jiná makroekonomická situace, která vyžaduje úplně jiné úrokové sazby,“ vysvětluje šéf centrální banky.

Vývoj úrokových sazeb
Zdroj: ČT24

ČNB se nedrží při zdi, konstatuje Jurajda. Její hlavní úlohou je nyní dohlížet na stabilitu bankovního sektoru, k čemuž má výborné předpoklady. „Česká republika je na tom, co se týče celkového deficitu, tak situace centrální banky, skutečně výborně. Zároveň platí to, že čím nižší jsou úrokové sazby, tím účinnější jsou fiskální efekty vládních výdajů,“ konstatuje.

Lidé se bojí exekucí, zdůrazňuje Středula

Deflace se nebojí ani Středula, upozorňuje ale na to, že lidé se mnohdy bojí propadu do exekucí. Většina populace totiž nemá zdroje, aby se mohla dlouhodobě udržet nad vodou. Problematické jsou v současné situaci také splátky hypoték a půjček.

Jurajda by tento problém řešil pozastavením insolvenčních řízení, což umožní udržení zaměstnaneckých vztahů. „Není to problém morálního hazardu, že by to někdo zneužíval. Všichni jsme vystaveni šoku, který jsme nečekali,“ věří.

Podle Rusnoka už běží debaty a přípravy moratoria na splátky finančních závazků. Centrální banka už dala své podklady ministerstvu financí. „Asi by to byla situace, která by vedla k tomu, že závazky jako hypotéky či spotřebitelské úvěry se zkrátka zmrazí z hlediska splátek na nějakou dobu,“ předpokládá expremiér.

Přiznává, že jde o hrubé opatření, ovšem postupovat skrze žádosti jednotlivých klientů svým bankám by bylo pro finanční instituce administrativně nezvladatelné. Opatření podle něj musí přijít rychle, zároveň ale musí být napsané pořádně, protože jde o citlivou právnickou práci.

Na rychlost apeluje Středula, podle nějž bude duben naprosto kritickým měsícem, v němž už se projeví dopady koronavirové krize.

Jurajda oceňuje, že signál k řešení přišel brzy. „Není to administrativně triviální záležitost. Může se stát, že i když parlament bude dělat, co může, pár dní příprava zabere,“ upozorňuje.

Rusnok zdůrazňuje, že i přes všechna opatření a mimořádné kroky Česko nepřežije aktuální situaci bez úhony: „Budeme v nové ekonomické realitě, která bude mnohem složitější, než jsme byli v posledních deseti letech zvyklí. Budeme muset řadu věcí přehodnotit a strukturálně se to samozřejmě některých dotkne víc než jiných. Stát je pravdu jen pomocník, který nám má pomoct to překlenout, ale nezvládne situaci za nás,“ varuje guvernér ČNB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 15 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...