Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

Nahrávám video

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.

Americký prezident Trump oznámil, že zavede 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Tyto tarify se budou vztahovat na všechny země a vstoupit v platnost by měly 12. března, oznámil Bílý dům. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové cla nezůstanou bez odezvy a vyvolají tvrdá a přiměřená protiopatření.

Podle Mertlíka ale není jasné, jak se situace nakonec vyvine. „Řada věcí se měnila třeba i během jednoho dne a konečná podoba v této chvíli podle mého soudu známá není,“ míní. Výsledek se podle něho bude odvíjet od toho, jak dopadnou jednání mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

Pokud by k dohodě nedošlo, neměla by podle Mertlíka být evropská reakce „přepálená“. „Měla by ale být zhruba paritní,“ sdělil s dovětkem, že by EU neměla nějak výrazně ustupovat. V případě odvetných opatření je podle ekonoma zapotřebí „zasáhnout Spojené státy na citlivém místě, ale zároveň tam, kde to nejméně ohrozí evropské zájmy“.

Příkladem mohou být třeba sójové boby. Najít se ale dají i další komodity. „Obecně řečeno to, co Evropa ve významné míře dováží ze Spojených států a kde zároveň může najít odpovídající konkurenční nabídku ve zbytku světa,“ vysvětlil Mertlík.

„Ekonomiky jsou vzájemně provázané“

Pozitivně Mertlík hodnotil postup Evropské unie během období prvního Trumpova prezidentství, kdy americká hlava státu činila podobné kroky a kdy Evropa v reakci rozšířila své aktivity jiným směrem a uzavřela dohody o volném obchodu s řadou dalších zemí. Jako příklad ekonom zmínil Vietnam. „Došlo k částečné přeorientaci byznysu směrem ze Spojených států,“ upřesnil bývalý ministr financí, podle něhož v současnosti probíhá intenzivní jednání se zeměmi Latinské Ameriky.

„Evropa ve světě hledá nové trhy a nové spojence a to si myslím, že je naprosto v pořádku,“ sdělil dále Mertlík, podle něhož to ale rozhodně neznamená, že se Evropa může obejít bez Spojených států. „Ale ani Spojené státy se nemohou obejít bez Evropy. Ta vzájemná závislost je velká a totéž můžeme říct k jakékoliv velké ekonomice. Máme spoustu konfliktních témat s Čínou, ale je to významný partner, bez kterého bychom velmi obtížně fungovali,“ vysvětlil s tím, že podobně to platí i z pohledu USA a Číny.

„Ekonomiky jsou vzájemně provázané, a kdyby nastoupila nějaká opravdu radikální deglobalizace, tak negativní dopad do světové ekonomiky by byl obrovský. Možná podstatně větší, než co se dělo ve třicátých letech dvacátého století po hospodářské krizi, kdy se vedly velmi intenzivní celní války napříč celým světem. Výsledkem pak byla obrovská kontrakce světového obchodu,“ připomněl Mertlík události minulého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 38 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.