Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
Příjmy i výdaje státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostly o 5,4 procenta. Bilance příjmů a výdajů na projekty z EU a finančních mechanismů byla kladná. Po očištění od tohoto vlivu činil schodek 212,4 miliardy korun a meziročně vzrostl o 46,4 miliardy korun.
„Po očištění o změnu rozpočtového určení daní a o inkaso z mimořádného zdanění souvisejícího s energetickou krizí vzrostl výběr daní a pojistného pro stát o sedm procent, čímž převýšil tempo růstu běžných výdajů o 2,8 procentního bodu,“ uvedlo MF.
Jak se vyvíjel výběr daní
Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení, vzrostlo letos o 1,1 procenta. Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci července dopad 19,3 miliardy. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků dosáhl růst daňových výnosů 7,5 procenta, tedy 43,2 miliardy korun.
Výběr daně z příjmů právnických osob stoupl o 1,7 procenta, daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pak o 18,3 procenta. To v červenci ovlivnila úhrada vyrovnání daně za rok 2025 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Objem pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostl o 6,3 procenta zejména zásluhou růstu mezd a platů.
Do inkasa daně z přidané hodnoty s růstem o 4,7 procenta se podle MF pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. Inkaso spotřebních a energetických daní se zvýšilo o 1,9 procenta, a to zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, jejíž výběr vzrostl o 4,6 procenta.
Běžné výdaje stouply o čtyři procenta
Pro tempo růstu výdajů byl určující vývoj běžných výdajů. Ty stouply o 4,2 procenta. Táhly je především financování sociálních věcí a politiky zaměstnanosti, dočasně navýšená platba veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce, odvody do rozpočtu EU a neinvestiční část financování obrany státu. Jako pokračující důsledek rozpočtového provizoria vnímá MF doposud nižší neinvestiční část podpory výzkumu, vývoje a inovací s poklesem o 8,3 miliardy.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách se nejvíce podílely výplaty důchodů, které se zvýšily o 3,8 procenta. Do jejich růstu se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 procenta. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské odvislé především od růstu mezd a platů a příspěvek na péči. Naopak klesly ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky.
Kolik stojí obsluha státního dluhu
Obsluha státního dluhu představovala na konci července pro státní rozpočet výdaj 55,6 miliardy koruny, vzrostl o 5,4 procenta.
Kapitálové výdaje (investice) státu dosáhly 126,3 miliardy korun s růstem o 19,4 procenta. Jejich plnění na 48,4 procenta je odrazem tradičně nižších uskutečnění investičních záměrů v první polovině roku. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 57,7 miliardy, zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury a Státnímu fondu podpory investic, uvedlo ministerstvo financí.
Murovou těší vyšší výběr daní, Munzar mluví o varovném vývoji
Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) soudí, že v červenci bývají deficity vždycky vyšší. Vzhledem k plánovanému celoročnímu deficitu 310 miliard považuje současnou situaci za očekávaný vývoj. Těší ji vyšší výběr daní a vyšší výběr u sociálního a zdravotního pojištění.
Místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) se domnívá, že vláda svůj plánovaný deficit „dohnala a předehnala“ už v prvních sedmi měsících. Považuje to za varovný vývoj.
