Sehnat čtvrtého operátora? Trh, kde lidé platí hodně peněz za málo dat, je atraktivní, říká expert

Nahrávám video

Česko bude v druhé polovině roku v aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G opět usilovat o vstup čtvrtého mobilního operátora. Návrh podmínek schválila vláda. Od příchodu čtvrtého operátora si kabinet slibuje pokles cen – zejména za mobilní data. Expert na telekomunikaci a digitalizaci a bývalý člen rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Ondřej Malý ve Studiu 6 uvedl, že zdejší trh je zralý na to, aby přivítal nějakého dravého hráče, ale bude záležet i na konkrétních podmínkách aukce.

Co může Česko čtvrtému operátorovi nabídnout?
Může mu nabídnout trh, který je poměrně zamrzlý, lidé tady dostávají poměrně málo dat za docela hodně peněz, což je pro vstup dalšího hráče atraktivní prostředí. Zvláště v případě těch domácností, na které se bude nový operátor zaměřovat. Trh je zralý na to, aby ho někdo narušil, aby sem přišel nějaký dravý hráč.

Je to svým způsobem atraktivní nabídka?
To bude záležet na podmínkách aukce. Případný nový hráč to nebude mít jednoduché, stávající tři operátoři mají dost frekvencí, postavené sítě, své zákaznické kmeny, je tu 140 SIM karet na sto zákazníků, což je značná penetrace. Takže vlastně neexistuje žádný způsob, jak někoho přesvědčit, aby si koupil svůj mobilní telefon. Nový operátor může jen přetahovat zákazníky od konkurence. Na druhou stranu je trh zamrzlý a operátoři si především v segmentu domácností nijak zásadně nekonkurují, což ostatně ukázala i analýza Českého telekomunikačního úřadu.

Vláda už schválila, že bude „lákat“ čtvrtého operátora. Jaké jsou další kroky, které musejí logicky následovat?
To lákání je poměrně důležité. Myslím si, že je velmi rozumné to, co nyní dělá ministerstvo průmyslu a obchodu. Příslušný náměstek objíždí svět a snaží se vysvětlit výhodnost českého trhu různým zahraničním hráčům. Česko může nabídnout jednak nepříliš pružný trh, ale potom taky naši expertizu v oblasti kyberbezpečnosti nebo poměrně zajímavé projekty v oblasti smart cities nebo právě se snaží nabízet trh jako strategickou investici pro některé zahraniční hráče.

Jak by tedy aukce měla vypadat a za jakých podmínek by se měla konat?
Pokud chce stát opravdu přilákat nového infrastrukturního hráče, tedy čtvrtého operátora, je nezbytností to udělat tak, jak to chce ČTÚ. Kroky, které úřad dělá, jsou podle mého názoru dobré. Je tam zčásti vyhrazení jedné části spektra, tedy jednu třetinu celého spektra by měl dostat jeden hráč, a o ni nebudou mít možnost bojovat stávající operátoři. Tím se vyrovnají podmínky, protože oni mají už spektra poměrně hodně, ale ten nový nemá nic.

Dále je povinnost takzvaného národního roamingu, což znamená, pokud nový hráč vydraží nějaké spektrum, bude mít právo vstoupit do sítí některého z ostatních operátorů po určitou dobu. To je poměrně důležité, protože bude schopný od prvního dne konkurovat v plné šíři všech nabídek, to znamená v hlasu, SMS zprávách i datech, což je také důležité. A samozřejmě velká otázka bude i vyvolávací cena a vůbec detailnější podmínky aukce, ale to už je dost technické.

Dá se odhadovat, kolik by aukce mohla vynést? Když se dražily frekvence na LTE, tak to bylo osm miliard korun v roce 2012.
Odhad je obtížný, protože ceny frekvencí lítají nahoru a dolů i v různých ostatních státech Unie. Teď třeba můžeme sledovat aukci v Německu (pro 5G sítě – pozn. redakce), kde to dosáhlo asi pěti miliard eur, což je neuvěřitelná cena. A mimochodem se také aukce účastní potenciální čtvrtý hráč, společnost Drillisch místního miliardáře.

Otázka je, co bude stát chtít. Pokud chce jen vydělat na aukci frekvencí, tak se to teď dost vylučuje s cílem přilákat případného čtvrtého operátora. Pokud mu nebude vadit, že tolik nevydělá – a takové příklady v EU jsou – může přilákat čtvrtého hráče. Protože vždy musí potenciální investor vážit, jestli má víc zaplatit za frekvence bez nějakých zásadních podmínek, nebo jestli naopak se mu vyplatí kmitočty, se kterými jsou spojené určité podmínky týkající se pokrytí, rychlostí a jiných parametrů.

V souvislosti s příchodem čtvrtého hráče se mluví o tlaku na snižování cen. A také o sítích 5G, co to je, zda je to revoluce, evoluce, nebo jen další síť s vyšším číslem…
Podle mého názoru je to jen další G. Není to žádná dramatická revoluce, rozhodně si nemyslím, že to je revoluce v těch pásmech, která teď nabídne ČTÚ. Zvláště v pásmu 700 MHz, které je uvolněné po přechodu na efektivnější digitální televizní vysílání, kdy televizní stanice zčásti uvolní toto pásmo pro potřeby mobilního internetu. Pásmo je sice označené EU jako kandidátské pásmo pro 5G, což znamená, že je velmi pravděpodobné, že někdy v tomhle pásmu poběží sítě páté generace, ale zatím ani operátoři nedělají příliš mnoho zkoušek pro tohle pásmo. Ideální pásma jsou spíš ta vyšší pásma, která nabízejí vyšší kapacitu, efektivitu a vyšší rychlost a nižší latenci – tedy nižší dobu odezvy, což umožní právě ty další nové aplikace, o kterých dnes jen slyšíme a nevidíme je, a což by mělo být to hlavní lákadlo 5G.

Pokud vydražíme tyto frekvence, zbude ještě Česku něco dalšího, co bude moci v budoucnu nabídnout, třeba pátému hráči?
Nemyslím si, že případnému pátému hráči – to asi už nebude mít smysl. Ale na evropské úrovni se plánují koordinace dalších pásem, která by mohla sloužit pro mobilní internet. A myslím, že časem dojde k nějaké další aukci, ale tohle pásmo a ta aukce, o které nyní mluvíme, je na hodně dlouhou dobu poslední, kdy lze na český trh přivést nějakého zásadního infrastrukturálního hráče. Sada frekvencí, která se nabízí, je vhodná k tomu, aby operátor pokryl území a v určitých místech, kde je hodně lidí nebo kde jsou větší požadavky na kvalitní připojení, tak aby tam posílil svou kapacitu. To znamená, že může vybudovat celou svou síť tak, aby byl konkurenceschopný na trhu. Případné další aukce už budou na doplňková pásma, už tam na nich nepostavíte nějakého celoplošného plnohodnotného hráče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.