Školní obědy budou moci zdražit o dvacet procent, svačiny o třicet

Školní jídelny budou moci od 1. února zdražit cenu hlavního jídla o dvacet procent proti nynějším cenám. Poplatky za přesnídávky a odpolední svačiny budou moci jídelny zvýšit až o třicet procent. Umožní jim to novelizovaná vyhláška o školním stravování, kterou připravilo ministerstvo školství a která vyjde ve Sbírce zákonů. Cílem je podle úřadu novými limity reagovat na růst cen potravin a umožnit jídelnám dál nakupovat kvalitní suroviny. Nyní je podle resortu průměrná cena obědu ve školní jídelně 34 korun.

Ceny za dopolední a odpolední svačiny, které obvykle zahrnují ovoce, zeleninu nebo mléčné produkty, budou moci stravovací zařízení zdražit více. Důvodem je podle ministerstva to, že tyto potraviny patří k sortimentu, který v poslední době zdražil nejvýrazněji.

Svačiny se podávají dětem v mateřských školách a ubytovaným na internátech či v domovech mládeže. Tato zařízení mají zákonnou povinnost zabezpečit dětem celodenní stravování.

Finanční limity na nákup potravin se ve vyhlášce o školním stravování naposledy zvýšily v září 2021, a to o dvacet procent. Předtím platily od ledna 2012. Nové navýšení limitů je podle úřadu nezbytné pro to, aby zařízení školního stravování mohla nadále dodržovat výživové požadavky na kvalitu jídla pro děti.

Aktuální limity stanovují strop na oběd pro strávníka staršího patnácti let na 45 korun, od 1. února to bude 54 korun. Maximální cena oběda pro žáky ve věku od sedmi do deseti let bude proti stávajícím 39 korunám o osm korun vyšší. Děti od jedenácti do čtrnácti let budou namísto nynější ceny 41 korun za oběd platit nejvýše padesát korun a děti do šesti let 36 korun, tedy o šest korun více než nyní.

Od února budou předškoláci za celodenní stravu ve školkách platit 57 až 114 korun. Dítě od sedmi do deseti let bude za snídani, svačiny, oběd a večeři platit dohromady nejvýše 141 korun za den a dítě od jedenácti do čtrnácti let nejvýše 153 korun za den. Celodenní strava pro starší patnácti let bude moci stát až 169 korun.

Proti dnešním cenám tak jídelny mohou platbu za denní stravu navýšit o 23 až 33 korun v závislosti na věku strávníka. Ještě více by mohli platit žáci ze tříd se sportovním zaměřením a studenti konzervatoří, kteří studují tanec.

Například v Praze se ceny za obědy v jídelnách pohybují většinou mezi třiceti a čtyřiceti korunami. Většina jídelen, které oslovila ČTK, se od února zdražovat nechystá. Důvodem je to, že k úpravě cen přistoupily už loni. Naopak s tím, že si připlatí, musí počítat rodiče školáků, stravujících se třeba v jídelně při Základní a mateřské škole Kořenského v Praze 5.

Ministerstvo uvedlo, že se navýšením cen za stravování může zvednout finanční zátěž pro rodiče. Chudým může pomoci třeba navýšení přídavků na dítě či projekt Obědy do škol, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Resort rovněž posílil o čtyřicet milionů korun svůj dotační program na obědy. Pro letošní rok si budou moci neziskové organizace, které stravu školákům poskytují, rozdělit sto milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 6 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.