Slovensko začalo dodávat plyn na Ukrajinu

Bratislava – Slovensko dnes začalo dodávat zemní plyn na Ukrajinu. Mezi oběma zeměmi byl uveden do provozu modernizovaný plynovod, kterým bude moci Kyjev dovážet plyn ze západu. Tímto způsobem Ukrajina sníží svou energetickou závislost na Rusku. Zahájení komerčního provozu tzv. reverzního plynovodu se zúčastnili slovenský premiér Robert Fico a jeho ukrajinský kolega Arsenij Jaceňuk. Ročně by plynovodem mohlo být přepraveno až deset miliard krychlových metrů – což odpovídá asi pětině potřeb Ukrajiny. Dohoda o dodávkách plynu má platit do konce roku 2019. Zato Česká republika má suroviny dostatek. Zásoby by měly stačit na čtyři měsíce běžné spotřeby. „Kdyby přes Ukrajinu netekl vůbec žádný plyn, tak se v České republice v podstatě nestane vůbec nic,“ komentoval výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml.

Slovensko vždy sloužilo jako tranzitní země plynu z východu na západ, teď se ale situace obrací. Pro Ukrajinu to ale zatím znamená spíše symbolickou pomoc. Firma RWE již od května dodává zpětným chodem na Ukrajinu také plyn z Polska a Maďarska. Ani tyto dodávky nepokryjí celkové potřeby Ukrajiny, ale aspoň zamezí katastrofální situaci bez plynu.

„Kapacita by se mohla postupně zvyšovat a plyn z Ruska by tyto plynovody nahradit mohly, nicméně to není realizovatelné již tuto zimu,“ uvedl Jiří Gavor, analytik poradenské společnosti ENA. Ukrajina ročně spotřebuje 55 miliard metrů krychlových plynu, z toho více než polovinu dostávala z Ruska. 

Rusko loni snížilo cenu plynu pro Ukrajinu na 268,5 dolaru za tisíc metrů krychlových poté, co se tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč rozhodl odstoupit od podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Po svržení Janukovyče ale Rusko zvýšilo svou nabídku na 485 dolarů, což Kyjev odmítá. Byl by ochoten akceptovat cenu kolem 300 dolarů. Od června ale žádný plyn na Ukrajinu neteče. 

Reverzní režim na slovenském plynovodu
Zdroj: ČT24

Na Ukrajinu poteče i nadále ruský plyn, ovšem od západních dodavatelů

„Ze slovenských Vojan poteče na Ukrajinu plyn, který si z Ruska koupí západní firmy. Ty si mohou s Moskvou dohodnout nižší cenu než v současné době Kyjev a hned za slovenskými hranicemi, resp. za hranicemi Evropské unie, se plyn pošle do záložního plynovodu. Kvůli smlouvám s Gazpromem totiž surovina musí fyzicky projít do Evropské unie a až pak může proudit na Ukrajinu,“ popsal proces zpravodaj ČT David Miřejovský.

Zájemců, kteří by chtěli plyn ze západu na východ dodávat, je poměrně dost. Nejčastěji se mluví o německé RWE nebo francouzské Gaz de France. Bude záležet na konkrétních nabídkách a ceně, kterou bude Ukrajina ochotna akceptovat. 

Od začátku jsou dodávky ze Slovenska vnímány jako pomoc, Slovensko by na reverzním toku ale mělo i něco vydělat díky tranzitním poplatkům. „Bude je vybírat jen na pár kilometrech, ale investice by se měla brzy vrátit,“ myslí si Miřejovský. Možné reakce Ruska se samozřejmě ve slovenských médiích rozebíraly, ale Slovensko smlouvy s Gazpromem neporuší. „Pro samotné Rusko to taky může být výhodné, protože případná platební neschopnost Kyjeva bude problémem západních společností, které jí budou plyn přeprodávat,“ dodal Miřejovský.

Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem proběhne opět 6. září, kdy by se mělo hledat další možné řešení plynové krize.

Česko má plynu dostatek

Česká republika má plynu dostatek. Zásoby by měly stačit na zhruba 4 měsíce běžné spotřeby. Podle Českého plynárenského svazu bude osm podzemních zásobníků zcela naplněných během následujících několika dní. Tato rezerva má sloužit mimo jiné i v případě vyhrocení konfliktu na Ukrajině. „Kdyby přes Ukrajinu netekl vůbec žádný plyn, tak se v České republice v podstatě nestane vůbec nic, protože plyn bude dopravován ze západu. Dokonce bychom byli schopni dodávat plyn i na východ přes slovenské hranice třeba až do Maďarska,“ uvedl Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu. 

Česká republika se objemem svých zásob plynu v poměru k roční spotřebě řadí mezi evropskou špičku. „Na začátku září je takový stav v zásobnících neobvyklý, oproti minulému roku máme náskok zhruba jednoho měsíce. Zásobníky budou zcela plné v řádu několika týdnů,“ uvedl Lubor Veleba, člen Rady Českého plynárenského svazu.

Zásoby ale letos nepodceňuje žádná ze zemí osmadvacítky. „Pochopitelně že ten neklid na Ukrajině způsobil, že se tomu věnuje větší pozornost. Vliv mělo v tom směru i to, že zima v letošním roce nebyla tak silná, a proto se mohlo začít s tím stláčením už dřív,“ uvedl odborník na zemní plyn Milan Kajtman. 

Podle odborníků by se katastrofický scénář přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu dotkl spíše zemí jihovýchodně od Česka. Regulace by v tom případě hrozily zřejmě Rumunsku nebo Maďarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 14 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 15 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.