Slovenskou energetiku by rády ovládly dvě české společnosti

Bratislava – O slovenskou energetiku mají podle Hospodářských novin zájem hned dvě české firmy. Kromě skupiny ČEZ o koupi podílu jedná také Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. Společnost Slovenské elektrárne v zemi vyrábí osmdesát procent veškeré elektřiny. Z třetiny ji vlastní stát a ze dvou třetin italská firma Enel. Ta chce svůj většinový podíl kvůli zadlužení prodat do konce roku, nabídky tak očekává v průběhu září.

Nahrávám video

Italský energetický gigant Enel dluží víc než jeden bilion korun. Svou situaci chce vylepšit prodejem podílů v zahraniční. Kromě Španělska a Bulharska se stáhne i ze Slovenska. Tam vlastní 66 procent ve Slovenských elektrárnách. 

Kromě polostátní společnosti ČEZ, která oznámila zájem o většinový podíl ve firmě Slovenské elektrárne minulý týden, by ho ráda získala i dvojka na českém trhu, a to Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. Ten má na Slovensku už silnou pozici. Loni zde za 67 miliard koupil 49procentní podíl ve Slovenskom plynárenskom priemyslu a stejný podíl má i ve Stredoslovenské energetice. Naopak ČEZ zatím na Slovensku působí jen jako obchodník s elektřinou a plynem. 

Kromě dvou uhelných elektráren vlastní Slovenské elektrárne na tři desítky vodních zdrojů, součástí jsou i jaderné bloky v Jaslovských Bohunicích a Mochovcích. Celkový výkon těchto elektráren je podobný jako v JE Temelín. 

Slovenské elektrárne , a.s.
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Právě jaderné elektrárny mohou pro Křetínského představovat problém. „Neumím si představit, že by se slovenské vládě líbilo, aby jejich jaderné elektrárny vlastnila firma zadlužená, jako je EPH,“ citují Hospodářské noviny energetického analytika Michala Šnobra. Holding se v poslední době zadlužil jak kvůli investici do slovenského plynárenství, tak na vyplacení Petra Kellnera, jehož PPF v holdingu držela 40procentní podíl. Dluh se odhaduje na tři miliardy eur. Samy Slovenské elektrárne jsou podle Šnobra rovněž silně zadlužené. Kdyby uspěl ČEZ, mohl by vytvořit jeden velký česko-slovenský trh. 

ČEZ by si na podobnou investici také musel půjčit. „ČEZ je v situaci, kdy by si takovou akvizici mohl dovolit, samozřejmě část by platil formou volné hotovosti a na část by si půjčil,“ uvedl Šnobr.

„Ceny energií by případná akvizice ČEZu ovlivnit neměla. Ty se totiž stanovuje na německé burze a obchod energetického gigantu by na ni neměl mít žádný vliv. Podle analytiků by neměli mít strach ani akcionáři, poněvadž další výplatní termín dividend je v srpnu 2015,“ uvedla redaktorka ČT Barbora Kladivová.

Riziko spojené s dostavbou reaktorů může cenu snížit

Na první pohled se zdá, že to je lákavá nabídka, na kterou by zájemci mohli stát frontu, jenže opak je pravdou, už kvůli ceně o které se pořád spekuluje. Největší riziko představuje pro kupující probíhající dostavba dvou jaderných bloků v Mochovcích zahájená v roce 2008. Náklady se z původních 2,8 miliardy eur vyšplhaly na 3,8 miliardy a reaktory, které měly už letos vyrábět elektřinu, mají být spuštěny až v roce 2016. Navíc se mluví o tom, že ani tento rozpočet a datum nemusejí být konečné. Právě Mochovce proto budou hrát stěžejní roli v otázce ceny celé transakce.

Ceny elektřiny na Slovensku přitom pořád klesají. Za posledních šest let spadly o dvě třetiny na současných 35 eur za megawatthodinu. Ten, kdo Slovenské elektrárne koupí, tak bude muset splácet drahou jadernou elektrárnu, přičemž příjmy z prodeje energie budou výrazně nižší, než se původně očekávalo. 

Vedle dvou českých firem má zájem čínský konglomerát CNNC. Ze hry je naopak ruský Rosatom. Podle agentury Bloomberg ho Enel po tlaku Evropské unie kvůli rusko-ukrajinské krizi ze seznamu uchazečů vyškrtl. Podle informací ČT má ČEZ mezi uchazeči největší šanci. Pro českou společnost je výhodou i fakt, že energetické sítě v Česku a na Slovensku vznikaly současně a přenosové soustavy mají propojené. O navýšení svého 34procentního podílu prý uvažuje i slovenská vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 12 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.