Solidární daň v Německu postupně končí. Východu už bude přispívat jen hrstka nejbohatších

Nahrávám video

Zvláštní daň vybíraná ve prospěch východního Německa končí. Od letošního roku už bude takzvanou přirážku ze solidarity platit už jen malá část nejbohatších Němců ze západní části země. Daň, přezdívaná „Soli“, vznikla hned po sjednocení Německa. V posledních letech byla ale stále častěji terčem kritiky.

 „V posledních letech jsem na Soli platila asi třicet eur měsíčně,“ přibližuje učitelka Daphne Wolfová, která skoro celý život žila v Západním Berlíně, a proto také tuto zvláštní daň platit musela – na rozdíl od obyvatel luxusních novostaveb, které od jejího bytu přitom dělí jen železniční trať. Za ní už je bývalý východní Berlín.

Kvetoucí zemi slíbil Němcům kancléř Helmuth Kohl při sjednocení Německa. Do několika let kvetl ale především plevel na opuštěných východoněmeckých továrnách. Kholova vláda proto prosadila takzvanou solidární přirážku.

„Bylo to nutné. Hospodářské rozdíly mezi východem a západem byly propastné,“ vysvětlil rektor ESMT Berlin (Evropská škola managementu a technologie) Jörg Rocholl. Připlatili si všichni, kteří bydleli na západní straně bývalé železné opony. A zpočátku citelně, sazba činila až sedm a půl procenta příjmu.

Ze zanedbaných trosek do nového lesku pomáhala bývalé NDR nejen solidární přirážka. Celková výše všech finančních transferů ze západu na východ se vyšplhala v přepočtu až k hladině půl trilionu korun. Tyto peníze mnohde proměnily bývalou NDR k nepoznání, ne všechny prostředky, vybrané pod hlavičkou Soli, ale zamířily na pomoc zanedbaným východním regionům.

„Využití solidárního příspěvku na budování východního Německa nebylo dané zákonem,“ připomněl rektor Rocholl. Ze Soli Berlín přispěl třeba Spojeným státům na tažení proti Saddámu Husajnovi během první války v Perském zálivu.

Navíc dělící linie mezi východem a západem dnes už automaticky neznamená hranici mezi chudobou a bohatstvím. Třeba Drážďany už v příjmech na hlavu předběhly západoněmecké Brémy. I proto pro učitelku Daphne Wolfovou, stejně jako pro drtivou většinu západních Němců, parlament solidární daň od letoška zrušil.

„Možná by se měla vymyslet nová Soli, pro lidi, kteří při koronakrizi přišli o vše,“ podotýká nyní učitelka. Stejný názor sdílejí i němečtí sociální demokraté. Kvůli koronakrizi navrhují jednorázovou daň z majetku, kterou by měla zaplatit ta nejbohatší část Němců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.