Spekulanti vyčkávají. Stále doufají, že zbohatnou na intervencích ČNB

Přesně před čtyřmi lety zahájila Česká národní banka režim devizových intervencí a oslabování koruny. Masivními nákupy eur udržovala domácí měnu poblíž hodnoty 27 korun za euro, aby podpořila ochabující ekonomiku. Zásahy ukončila letos v dubnu, na nákupy vydala celkem více než dva biliony korun. Web ČT24 zjišťoval u analytiků, co se od té doby dělo s nakoupenými eury.

Jak uvedl analytik Next Finance Jiří Cihlář, rozpouštění nabobtnalých devizových rezerv jde velice pomalu. Navíc je prý jasné, že po posílení koruny budou tyto rezervy znamenat pro ČNB ztrátu. 

Chování spekulantů, kteří masivně investovali do české měny v naději na budoucí zisky, je nyní jednou z největších nejistot. „Očekávalo se, že spekulativní kapitál rychle odejde z české ekonomiky. Nyní se zdá, že spíše přehodnocuje svůj výhled,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Sama centrální banka podle něho neví, jak dlouho bude koruna zahraničními investory ovlivňována, takže ve svých prognózách očekává, že se to bude týkat ještě několika čtvrtletí.   

Nahrávám video

Analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta si všímá, že úroveň devizových rezerv (viz box) se příliš nemění. Centrální banka k tomu podle něho ani nemá důvod. „Stav rezerv je sice v celosvětovém srovnání vysoký, žádné větší riziko pro českou ekonomiku nepředstavuje,“ uvedl. 

ČNB investuje devizové rezervy především do zahraničních vysoce bonitních dluhopisů a malou část směřuje do akcií, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Zbavovat se devizových rezerv v tuto chvíli nemůže, protože by tím vytvořila další tlak na posilování koruny, dodal. 

„V podstatě je může prodávat třeba ministerstvu financí, které občas potřebuje eura na úhradu úroků státních dluhopisů vydaných v zahraničí nebo na splátky těchto dluhopisů,“ uvedl Dufek. 

Podle něho se nové koruny, které centrální banka vydávala při devizových intervencích, „stále potulují po finančním trhu a do reálné ekonomiky z velké části nesměřují. Za část si zahraniční investoři nicméně nakoupili korunové státní dluhopisy a stali se tak dominantními hráči na tuzemském bondovém trhu“. 

Dopady na korunu

Velké intervence nyní přinášejí velkou nejistotu, uvedl Seidler. Zejména do odhadů, jak se bude vyvíjet česká měna. Na jedné straně je to další působení spekulativního kapitálu, který brání výraznějšímu posilování koruny, na druhé straně centrální banka vytváří velká očekávání, pokud jde o další růst úrokových sazeb

Oslovení analytici očekávají, že koruna se bude koncem letošního roku pohybovat od 25,20 až po 25,40 za euro. V pondělí končila česká měna vůči té evropské na kurzu 25,60. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.