Spotřebitelská důvěra v Británii prudce klesla, němečtí vývozci automobilů jsou pesimističtí

„Spotřebitelská důvěra se v posledních dvou týdnech března zřítila z útesu,“ okomentoval Joe Staton z GfK fakt, že index důvěry se ve Spojeném království podle mimořádného průzkumu propadl na minus 34 bodů z minus devíti bodů, jak ukázala pravidelná březnová anketa GfK. 

Výrazný pokles vykázala ochota spotřebitelů k nákupům dražšího zboží, a to navzdory růstu poptávky po mrazácích či televizorech. Tento růst odráží připravenost spotřebitelů trávit kvůli koronaviru většinu času doma, uvedla agentura Reuters.

Evropská komise (EK) už mezitím schválila rozsáhlý záchranný balík, kterým chce britská vláda podpořit firmy strádající kvůli koronavirové pandemii. Brusel v pondělí oznámil, že v rámci uvolněných pravidel pro státní pomoc Londýnu povolil poskytnout velkým korporacím stejně jako malým a středním podnikům finanční pomoc 50 miliard liber (asi 1,57 bilionu korun).

Británie sice formálně Evropskou unii opustila na přelomu ledna a února, avšak během přechodného období pro ni do konce letošního roku platí stejná rozpočtová pravidla a omezení pro státní pomoc jako pro 27 unijních zemí. Londýn proto musel Komisi požádat o schválení balíku, který britská vláda naplánovala pro firmy z odvětví nejvíce zasažených hospodářským výpadkem nebo pro zdravotnictví a výzkum vakcín.

Pomoc bude mít širokou škálu podob, od přímých vládních grantů přes daňové úlevy po zvýhodněné úvěry.

Komise pravidla pro státní pomoc v rámci série koronavirových opatření uvolnila 19. března a od té doby schválila žádosti řady zemí, které plánují masivní podporu pro zasažené firmy. 

Němečtí autoexportéři jsou nejvíce pesimističtí od roku 2009

Kvůli koronoviru vzhlíží s obavami na další měsíce také němečtí vývozci aut. „Vyhlídky německého automobilového průmyslu se kvůli koronavirové krizi výrazně zhoršily,“ píše ve své v pondělí zveřejněné zprávě Ifo.

Březnový index očekávání obchodního vývoje na další měsíce v sektoru klesl na minus 33,7 z únorových minus 19,7 bodu. Očekávání ohledně vývoje samotného vývozu se pak propadla na minus 42,7 z minus 17,3 bodu v únoru - to je nejhorší hodnota od března 2009.

V německém automobilovém průmyslu hrozí kvůli koronavirové krizi zánik více než sto tisíc pracovních míst, uvedl podle agentury DPA odborník na automobilový průmysl Ferdinand Dudenhöffer. Výroba automobilů a automobilových součástek v Německu nyní zaměstnává zhruba 830 tisíc idí, připomíná agentura.

List Financial Times (FT) s odkazem na propočty majitele společnosti AutoAnalysis Iana Henryho zase uvedl, že pokud zůstanou továrny po obou stranách Atlantiku zavřené do konce dubna, evropští a američtí výrobci aut by mohli na tržbách přijít až o 100 miliard dolarů (2,6 bilionu korun).

V Evropě by se ztráty mohly vyšplhat na 66 miliard eur (1,8 bilionu korun), pokud by se neprodalo 2,6 milionu aut. Ve Spojených státech by mohly činit 52 miliard dolarů, když by se dotkly dvou milionů vozů.

Podle Henryho se výrobní ztráty odvětví každý týden, kdy evropské továrny na výrobu aut zůstanou zavřené, zvětší o osm miliard eur. Zavřené americké továrny podle něj generují každý týden ztrátu kolem 7,5 miliardy dolarů. Velcí výrobci aut zprvu očekávali, že se výrobny znovu otevřou koncem března nebo v dubnu. Teď ale mnohé z nich včetně Nissanu, Fordu a General Motors říkají, že zůstanou zavřené na neurčito. „Návrat k normálu vidím nejdříve v květnu,“ řekl Henry. 

Víra v účinky kurzarbeitu

Využívání zkrácené pracovní doby označované jako kurzarbeit by ale mohl zmírnit propad německé ekonomiky způsobený koronavirovou krizí téměř o polovinu. Ukazují to výsledky studie, kterou vypracovala společnost IW Consult pro sdružení bavorského průmyslu.

Studie podle agentury DPA tvrdí, že při využití kurzarbeitu bude propad výkonu německé ekonomiky asi o 45 procent mírnější než v případě scénáře bez kurzarbeitu. To podle šéfa sdružení Bertrama Brossardta „působivě dokládá účinnost kurzarbeitu“.

Brossard uvedl, že systém kurzarbeitu se osvědčil už během globální finanční krize a že se osvědčí i během krize koronavirové. Dodal, že rozhodujícím pozitivním efektem kurzarbeitu bude rychlejší obnovení produkce po skončení krize. Podniky si totiž zachovají své zaměstnance, zatímco v zemích bez tohoto opatření je budou muset znovu přijímat.

„To stojí nejen čas, ale i mnoho peněz,“ upozornil Brossard. Kurzarbeit podle něj rovněž podporuje likviditu podniků a snižuje riziko insolvence a je nezbytný pro zabezpečení zaměstnanosti.

Na německém automobilovém průmyslu je závislá i řada českých podniků. Nicméně, německý automobilový koncern Volkswagen minulý týden prodloužil odstávku výroby v německých továrnách své hlavní značky VW kvůli koronaviru o dalších deset dnů, tedy až do 19. dubna. Česká dcera VW - automobilka Škoda Auto - ze stejného důvodu prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech nejméně do 20. dubna.

V pondělí ohlásil prodloužení odstávky v Evropě také Ford, a to až do 4. května. „Plány Fordu na obnovení produkce jsou silně závislé na vývoji pandemie nemoci COVID-19 v příštích týdnech, státních restriktivních opatřeních, problémech v dodavatelském řetězci a provozuschopnosti sítě našich prodejců,“ píše se ve zprávě automobilky.

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) tento týden uvedlo, že dočasné uzavírky továren kvůli koronaviru se již dotkly více než 1,1 milionu Evropanů pracujících ve výrobě automobilů, včetně minimálně 45 tisíc pracovníků v České republice. 

Prodej aut klesl v březnu i v Británii, meziročně o 44,4 procenta na 254 684 vozů. To představuje nejhorší březnový výsledek od konce 90. let minulého století, oznámil to britský Svaz výrobců a prodejců automobilů (SMMT). Zároveň předpověděl, že v celém letošním roce prodej klesne zhruba o 25 procent na 1,73 milionu vozů. Výrazně tak zhoršil svou lednovou prognózu, podle které pokles odhadoval na 2,5 procenta, což by znamenalo 2,25 milionu prodaných vozů.  

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny je na minimu

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v dubnu zatím propadla nejníže od začátku sledování, jak ukázal průzkum, jehož výsledky v pondělí zveřejnila společnost Sentix a který byl mezi 1173 investory proveden ve dnech 2. a 4. dubna. Sentix uvádí, že hospodářství je kvůli koronaviru v hluboké recesi a že pandemie ekonomiku dusí.

Index důvěry investorů se propadl na minus 42,9 z březnových minus 17,1 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že index klesne pouze na minus 30,3 bodu.

Podle šéfa Sentixu Patricka Hussyho jsou dopady recese v dubnu mnohem silnější než v březnu. „Situace je… mnohem horší než v roce 2009,“ řekl Hussy. „Dosavadní hospodářské prognózy proces slábnutí podceňují. Recese bude mnohem hlubší a potrvá déle,“ pokračoval. „Hodnocení současné situace se během měsíce ještě nikdy nepropadlo tak hluboko ve všech světových regionech,“ dodal Hussy.

Přímo v Německu se index důvěry snížil na minus 36,0 z březnových minus 16,9 bodu. Je tak nejníže od března 2009. Dopady koronavirové krize na mnoho pracovníků tlumí podle Hussyho v největší evropské ekonomice německá síť sociálního zabezpečení. „To ale bude mít jen krátkodobý účinek,“ upozornil Hussy a dodal, že jasný obrat zatím není na dohled.

Francii letos čeká nejhorší recese od roku 1945, říká tamní ministr financí

Francouzské hospodářství letos čeká nejhorší recese od skončení druhé světové války, odhaduje francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Propad hrubého domácího produktu (HDP) by mohl přesáhnout 2,2 procenta, řekl v pondělí ministr na slyšení v komisi pro ekonomické záležitosti francouzského Senátu.

„Nejhorší růst od roku 1945 vykázala Francie v roce 2009 po velké finanční krizi z roku 2008, a to minus 2,2 procenta. Letos se pravděpodobně dostaneme hluboko pod minus 2,2 procenta,“ uvedl Le Maire, kterého citovala agentura AFP.