Spotřebitelské ceny rostly pomaleji. V květnu meziročně stouply o 2,9 procenta

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,9 procenta, v porovnání s předcházejícím měsícem pak o 0,2 procenta, podepsalo se na tom hlavně zdražování pohonných hmot, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Benzin byl podle statistiků nejdražší od října 2019, nafta od loňského února. Růst je o něco nižší, než se předpokládalo, analytici předvídali zrychlení meziroční inflace v úrovni 3,2 procenta. Analytici v dalších měsících očekávají inflaci kolem tří procent.

„Na meziměsíční vývoj měl největší vliv růst cen pohonných hmot a olejů. Průměrná cena benzinu Natural 95 byla 31,99 koruny za litr, což je nejvíce od října 2019. Průměrná cena motorové nafty 29,96 koruny za litr pak byla nejvyšší od února 2020,“ uvedla Pavla Šedivá z ČSÚ. V meziročním srovnání pohonné hmoty a oleje zdražily o 22 procent, ceny automobilů stouply o 6,9 procenta.

Potraviny a nealkoholické nápoje byly v květnu o 1,3 procenta levnější než před rokem, v dubnu zlevnily meziročně o desetinu procenta. Například cena vepřového masa v květnu klesla meziročně o desetinu, v dubnu o 7,2 procenta. V květnu byla levnější i vejce o 8,9 procenta, ovoce o čtyři procenta a zelenina o 7,4 procenta. Cukr přestal být meziročně dražší a zlevnil o 1,9 procenta.

Meziroční růst cen podle vybraných položek v květnu
Zdroj: ČSÚ

U alkoholických nápojů se zmírnil meziroční růst cen piva na 4,1 procenta z dubnových 8,5 procenta a lihovin na 2,2 procenta z 5,1 procenta. Také ceny tabákových výrobků zpomalily meziroční růst, a to na 15,4 procenta z dubnových 19,5 procenta.

Zdražování naopak zrychlilo u vodného a stočného na 5,5 procenta. Nájemné z bytu proti loňsku stouplo o 1,8 procenta. Elektřina a plyn byly ale levnější o 3,4 procenta, respektive 4,7 procenta.  

Meziměsíčně se ceny pohonných hmot a olejů zvedly o 1,3 procenta. Z potravin proti dubnu zdražilo ovoce o 4,5 procenta, brambory o 6,4 procenta a drůbež o dvě procenta. Naopak zelenina zlevnila o 5,4 procenta, nižší cenu v obchodech statistici zaznamenali také u nealko nápojů, vepřového masa, uzenin, vajec, cukru a másla. Ceny zboží zůstaly na dubnové úrovni, ale ceny služeb vzrostly o půl procenta.

Obchod a služby byly v květnu ještě částečně omezovány opatřeními proti šíření covidu. Od 10. května mohou být otevřeny všechny maloobchodní prodejny a řada provozoven služeb. Od 17. května pak mohly po více než sedmi měsících otevřít zahrádky restaurací, ovšem za splnění několika podmínek.

Analytici: V dalších měsících lze očekávat inflaci kolem 3 procent

Analytici počítali s tím, že inflace kvůli nízké srovnávací základně z loňska dosáhla v květnu vrcholu. Nicméně i nadále by se pak měla držet kolem tří procent. Nejistá je reakce obchodníků na rozvolňování opatření, což by mohlo být spojeno se zvyšováním cen. Od podzimu by pak měla inflace podle ekonomů postupně klesat.

Květnová data jsou podle odborníků překvapivá hlavně kvůli vývoji cen potravin, analytici totiž většinou čekali nárůst nebo stagnaci inflace. Nicméně přes zpomalení inflace předpokládají zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB), a to na konci června nebo na počátku srpna. 

„Zatímco na trhu se očekávalo, že inflace zůstane nad třemi procenty, poslední prognóza ČNB pro květnovou hodnotu inflace se ukázala jako správná. Zřejmě zásadní odchylku od očekávání na trhu představovalo překvapivé prohloubení poklesu cen potravin,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Plný dopad rozvolnění opatření do cen, pokud vůbec bude patrný, by se podle něj měl ukázat spíš až v červnových číslech.

Inflace v Česku (v %)
Zdroj: ČSÚ

Zvolnění tempa růstu cen je poměrně překvapivé i podle partnerky poradenské společnosti PwC Olgy Cilečkové. „Všeobecně se očekávalo, že k němu dojde spíše až v letních měsících. Vliv znovuotevřených provozoven a služeb, a s tím spojené zdražení řady z nich, se zásadně neprojevil. Ke zpomalení tempa růstu přispívají především potraviny,“ uvedla. 

„Je pravděpodobné, že v blízkosti tří procent se inflace bude pohybovat i v létě, nicméně od podzimu by se inflace mohla dostat pod 2,5 procenta, aby se v roce 2022 vrátila na cílovou hodnotu ČNB. Velkou neznámou je tentokrát rozvolnění, respektive reakce na vývoj cen v lockdownem postižených službách,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Další zdražování ve službách?

Celková inflace by se mohla v dalších měsících stabilizovat v oblasti mírně pod třemi procenty podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče. „Směrem k výraznějšímu než aktuálně očekávanému růstu inflace ale mohou přispět ceny potravin a také výraznější cenový růst spojený s otevíráním odvětví služeb,“ uvedl.

S uvolněním protiepidemických opatření přitom lze i podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka zřejmě očekávat další zdražovaní v segmentu služeb. Rizikem je podle něj i kumulace silných cenových tlaků u průmyslových výrobců. „Zároveň se však domnívám, že meziroční inflace bude ve druhém čtvrtletí kulminovat,“ uvedl.

Rizika dalšího vývoje inflace jsou i podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka poměrně výrazně vychýlena směrem nahoru. „ČNB na to může zareagovat obratem kurzu měnové politiky a zahájením série zvyšování úrokových sazeb, a to již za dva týdny,“ uvedl.

Také analytik České spořitelny Jiří Polanský se domnívá, že i přes mírné zpomalení cenového růstu zvýší ČNB sazby pravděpodobně už v červnu nebo srpnu. „Mírně vyšší pravděpodobnost dáváme již červnovému zasedání,“ uvedl. Naopak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nižší inflace snižuje pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb už v tomto měsíci.

Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht upozornil, že v nejbližších měsících se spojí dva proinflační faktory. Na straně poptávky se projeví podle něj pozdržená spotřeba a dosud uzavřené služby a obchody si budou kompenzovat ztráty za posledních několik měsíců.

Na straně nabídky bude podle Vagenknechta působit nízká srovnávací základna, narušené dodavatelské řetězce a rostoucí ceny komodit. „Celkově tento vývoj ovšem není v rozporu s původní tezí, že inflační tlaky budou pouze přechodné,“ uvedl.  

Čísla reflektují odhady ČNB

Květnová meziroční inflace byla v souladu s odhady ČNB v její aktuální prognóze. Rychleji proti odhadům rostla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Rychleji se také zvyšovaly ceny pohonných hmot. Naopak pomaleji proti odhadům rostly ceny potravin, jejichž dynamika je v posledních měsících výrazně rozkolísaná. 

Ve srovnání s prognózou ČNB byly nižší primární dopady zvýšení spotřební daně na cigarety. Regulované ceny v souladu s prognózou centrální banky meziročně stagnovaly.

„Zveřejněná data potvrzují vyznění stávající prognózy ČNB. Podle ní meziroční růst spotřebitelských cen dočasně zrychlí k horní hranici tolerančního pásma. Za tím je třeba hledat výrazné meziroční zdražení pohonných hmot, podpořené posléze též dynamickým zvýšením cen potravin a koncem roku i obnovením růstu regulovaných cen,“ uvedl náměstek ředitele měnové sekce ČNB Luboš Komárek s tím, že v příštím roce se inflace vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle národních bankéřů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.