Střešní soláry bez licence. Přes sliby papírování zůstává

Praha - Malé zelené elektrárny už nebudou pro svůj provoz potřebovat licenci od Energetického regulačního úřadu (ERÚ), a přesto budou moci dodávat přebytečnou elektřinu do sítě. Stát tak chce odstranit zbytečné administrativní bariéry, které rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny brzdily. Jenže zjednodušení je jen zdánlivé. Zatímco na jedné straně stát břemena zájemcům o malé elektrárny ubírá, jinde jim jich zase přidává. Energetickou novelu už podepsal prezident Miloš Zeman.

Zatímco po fiasku s dotacemi na solární elektrárny stát v posledních letech rozvoj obnovitelných zdrojů energie spíš brzdil, teď slibuje obrat. Podle novely energetického zákona, která čeká už jen na podpis prezidenta, by provozovatelé elektráren o výkonu do 10 kW, tedy například fotovoltaik nebo větrných mikroturbín na střechách domů, nově nemuseli být podnikateli. Odpadne jim tak vyplňování hned dvou formulářů – žádosti o licenci od ERÚ a žádosti o přidělení identifikačního čísla podnikatele. Státu také nebudou muset platit tisícikorunový poplatek za přidělení licence a ušetří si třicetidenní čekání na její udělení.

Ministerstvo průmyslu a obchodu si od zjednodušení slibuje tisícovku nových instalací ročně, zatímco nyní jich přibývají maximálně stovky. Ačkoliv ale na první pohled vypadá novinka slibně, změna zřejmě nebude tak velká, jak se zdá. „Skokově nedojde ke zvýšení,“ tvrdí mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Malá elektrárna po Česku
Zdroj: ČT24

Místo licence nové daně

Důvodů je hned několik. Prvním je to, že změna se zdaleka nebude týkat všech malých zelených elektráren. Ostrovní systémy, tedy takové elektrárny, které nedodávají elektřinu do sítě, protože ji jejich vlastník obratem spotřebuje, se bez licence obešly už nyní. Dalším důvodem je pak to, že na jedné straně stát novelou provozovatelům malých zdrojů zátěž ubírá, jinde jim ji ale zase naloží. „Zájemci o malé elektrárny sice nebudou muset mít licenci, ale stanou se plátci daně z elektřiny, a to i té, kterou si vyrobí pro vlastní spotřebu,“ vysvětlil Chvojka.

Z pohledu expertů jsou státní počty fraška. „Za jednu malou elektrárnu jsou to desítky korun ročně. U fotovoltaické elektrárny o výkonu kolem 5 kW, což je ta nejběžnější, to dělá nějakých 150 Kč ročně, ale daňové přiznání kvůli tomu budete muset vyplňovat,“ zdůraznil v rozhovoru pro portál ČT24 výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák. Malých solárních elektráren do 5 kW v Česku aktuálně funguje kolem 12,5 tisíce. Daň vybraná od všech z nich tak do státní kasy nepřinese ani dva miliony korun ročně. A podobné to bude i u jejich větších sester.

„Zájemci o malé solární elektrárny sice nebudou muset mít licenci, ale stanou se plátci daně z elektřiny, a to i té, kterou si vyrobí pro vlastní spotřebu. Nejde ani tolik o finanční hledisko, ale o byrokracii a administrativu s tím spojenou, která nebude malá a která původní efekt odbourání licencí vlastně vynuluje,“ kritizuje plány státu ústy svého mluvčího Energetický regulační úřad.

Elektrárna krok za krokem

Bez ohledu na novinky navíc administrativy spojené s připojováním nových elektráren do sítě stále zůstane víc než dost. Panely či mikroturbínu na střechu si nemůže nainstalovat ani otřelý domácí kutil sám, musí oslovit odbornou firmu. Na elektrárnu musí získat odbornou revizi a poté si dohodnout připojení s místním distributorem energie, tedy s ČEZ, E.ON nebo Pražskou energetikou.

I v tomto případě musí žadatel o připojení počítat s papírováním a poplatky. „Pohybují se v řádu tisíců korun, mezi 5 až 10 tisíci korunami dle distribuční společnosti,“ připomněl výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost. Další vyplňování kolonek na majitele malé elektrárny čeká u operátora trhu – státní společnosti OTE. U té se musí povinně zaregistrovat, aby mohl posílat přebytky elektřiny do elektrického vedení.

Elektroměr
Zdroj: CHROMORANGE/Bilderbox/ČTK/Picture Alliance

Elektřiny, kterou malé elektrárny pošlou do sítě, přitom není mnoho. „Ročně malá solární elektrárna s výkonem 5 kW složená zhruba z 20 panelů v České republice vyrobí 5 000 až 5 500 kWh elektřiny. Bez podpory fotovoltaika dává smysl, jen když maximum elektřiny spotřebujete v místě. Dá se to nastavit tak, že až 80 % spotřebujete v místě,“ uvedl Sedlák. Ročně tak provozovatel takové elektrárny do elektrického vedení pošle kolem tisícovky kilowatthodin elektřiny. Co to znamená v řeči peněz? Podle tarifu ERÚ provozovatel od distributora dostane zhruba 3 100 korun ročně. Pokud by si na střechu nainstaloval větrnou mikroturbínu, bude výkupní cena ještě zhruba o tisícovku nižší.

Sázka na zelenou energii se tak vyplatí jen někdy. Návratnost solární elektrárny z našeho příkladu se pohybuje kolem 13 let, elektřinu přitom budou panely bez problémů vyrábět 25 let a možná i déle. Z pohledu expertů tak jde o zajímavou investici. Například s větrnými mikroturbínami je to už ale horší. Ty jsou podle Sedláka tak drahé, a instalují se tak málo, že v Česku aktuálně neexistuje firma, která by je dodala na klíč. A ani do budoucna se na tom nejspíš nic nezmění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 18 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 19 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...