Svět se dohodl na minimální dani pro nadnárodní firmy ve výši 15 procent. Státníci mluví o historickém okamžiku

Nadnárodní podniky by měly od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to v pátek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu. Státníci hovoří o historickém okamžiku.

Dohoda podle organizace zajistí, aby velké podniky odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. „Náš mezinárodní daňový systém bude díky dnešní dohodě spravedlivější a bude lépe fungovat,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice,“ dodal.

Organizace také uvedla, že díky minimální sazbě by státy inkasovaly ročně kolem 150 miliard dolarů nových příjmů, zatímco práva na zdanění více než 125 miliard dolarů zisku by se přesunula do zemí, kde velké nadnárodní společnosti vydělávají.

S dohodou souhlasili také dosavadní tvrdí „odmítači,“ tedy Irsko, Maďarsko a Estonsko, které mají nízké firemní daně, na něž lákají korporace do svých zemí. 

Čtyři státy - Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka - se k dohodě zatím nepřipojí.

Země, které dohodu podpořily, by měly minimální globální daň ve výši 15 procent začít využívat od roku 2023. Někteří činitelé to označili za velmi napjatý termín. 

Švýcarsko v pátek vyzvalo k poskytnutí více času a právní jistoty při provádění nových daňových opatření. „Švýcarsko požaduje, aby při provádění byly zohledněny zájmy malých, robustních ekonomik a aby byla pro dotčené společnosti stanovena právní jistota,“ uvedlo ministerstvo financí v prohlášení. Dodalo, že nebude možné zavést nová pravidla do roku 2023, jak předpokládá OECD. 

Pochyby vyjádřila i organizace Oxfam, podle níž daňové ráje nezmizí. „Co se týče daní, ďábel se skrývá v detailech, například v husté síti výjimek,“ uvedla Susana Ruizová, která se organizaci soustředí na daňovou problematiku.

Nahrávám video

Souhlasili i Maďaři a Irové

Maďarsko se k dohodě připojí. Uvedl to v pátek, ještě před oficiálním oznámením OECD, ministr financí Mihály Varga. Podle něho byly splněny podmínky, které Budapešť navrhovala, včetně desetiletého přechodného období. Dohoda, za kterou stojí OECD, předpokládá, že globální sazba bude minimálně 15 procent. Podle Vargy si však Maďarsko udrží nynější devítiprocentní sazbu, a to díky speciálně vytvořenému mechanismu pro výběr globální daně, informovala agentura Reuters.

Irsko dohodu o globální dani podpoří, oznámila vláda v Dublinu už ve čtvrtek. Země dosud těží ze své nízké podnikové daně 12,5 procenta, která nalákala mnoho nadnárodních společností, například Apple, Google a Facebook, aby si vytvořily své evropské centrály právě v Irsku. „Tato přelomová dohoda se bude zabývat globálními daňovými výzvami digitalizace a poskytne jistotu a stabilitu, které velké podniky a vláda potřebují. Jsem přesvědčen, že Irsko bude přitažlivým domovem pro nadnárodní podniky dlouho do budoucna,“ uvedl irský ministr financí Paschal Donohoe. 

Facebook pak ve své reakci vyhlásil, že již dlouho volá po reformě globálních daňových pravidel. „Uznáváme, že by to mohlo znamenat placení vyšších daní a na různých místech,“ připustil zároveň viceprezident Facebooku pro globální záležitosti Nick Clegg. „Daňový systém musí vzbuzovat důvěru veřejnosti a zároveň poskytovat jistotu a stabilitu podnikům. Těší nás, že se rýsuje mezinárodní shoda,“ dodal.

Dohoda vyvolala nadšené ohlasy u mnoha státníků.

Pozitivně na ni reagoval například americký prezident Joe Biden, který její vznik podporoval. „Američtí pracovníci a daňoví poplatníci po desetiletí dopláceli na daňový systém, který odměňoval nadnárodní korporace za to, že pracovní místa a zisky přesouvaly do zahraničí,“ řekl. „Tento útěk za nižšími daněmi nepoškodil jen americké pracující, ale v hospodářské soutěži znevýhodnil i mnoho našich spojenců,“ dodal.

Americká ministryně financí Janet Yellenová pak řekla: „Přeměnili jsme neúnavná jednání v desetiletí zvýšené prosperity – pro Ameriku i pro svět. Dnešní dohoda představuje úspěch, který ekonomická diplomacie dosáhne jednou za generaci.“

Také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dosažení daňové dohody přivítala. „Je to historický okamžik. Je to velký krok vpřed při vytváření spravedlivějšího daňového systému,“ prohlásila. „Požadavek, aby velké společnosti platily správný objem daní, není jen otázkou veřejných financí. Je především otázkou základní spravedlnosti,“ dodala.

„Dnes jsme učinili další důležitý krok k větší daňové spravedlnosti,“ uvedl německý ministr financí Olaf Scholz. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire řekl, že „tato dohoda otevírá cestu ke skutečné fiskální revoluci.“

Česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dohodu rovněž přivítala. Nejde podle ní o trestání nadnárodních firem, ale o daňové narovnání a nastavení spravedlivých podmínek pro všechny.

  • Organizace OECD uvedla, že dohoda bude následně předložena 13. října ve Washingtonu ministrům financí zemí skupiny G20 a poté by ji měli koncem měsíce v Římě schválit lídři zemí G20.
  • Otazník podle agentury Reuters visí nad postojem Spojených států, který částečně závisí na vyjednávání v Kongresu o domácí daňové reformě.
  • Země, které dohodu podpoří, by ji měly do svých právních řádů vtělit už příští rok, aby mohla začít platit od roku 2023. Některé zúčastněné strany, například Švýcarsko, to považují za extrémně krátkou dobu.
  • Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že Paříž využije svého předsednictví Evropské unie v prvním pololetí roku 2022 k tomu, aby dohodu převedla do právních předpisů v celé sedmadvacítce.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...