Teplárny dostaly svolení odklonit se od plynu. Ne všude je to však možné

Nahrávám video

Od pondělí začíná platit takzvané předcházení stavu nouze v teplárenství. Umožní teplárnám topit za využití jiných paliv, než je zemní plyn, aniž budou čelit sankcím či zdlouhavým povolovacím procesům. Některé firmy však uvádějí, že na alternativní palivo nepřejdou. Například proto, že rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu přichází pozdě, nebo že nemohou použít alternativní paliva z technologických důvodů.

Tepárna Liberec zásobuje nejen třináct tisíc domácností, ale i firmy. Zatím energii vyrábí jen spalováním odpadů. Pro zimní měsíce už však pouze tento zdroj stačit nebude.

„Abychom dokázali Liberec vytopit a zatopit mu, tak potřebujeme plyn, potažmo těžký topný olej,“ vypočítává předseda představenstva teplárny Jan Sedláček. Podle vedení je ale problém v načasování. „Jakékoliv alternativní palivo, těžký topný olej musíte začít shánět daleko dřív, než je vůbec topná sezona,“ zdůrazňuje Sedláček. Je tak podle něj potřeba půl roku a víc pro zajištění topného materiálu. „Pokud někdo nezačal dřív, tak s velkou pravděpodobností alternativní zdroje, alternativní paliva asi už nesežene.“

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) tvrdí, že teplárníci to věděli dopředu, „stejně jako věděli, že ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí kroky koordinujeme a že zároveň ministerstvo životního prostředí udělí výjimku.“

Pro Dětmarovickou elektrárnu se ministerskou novelou vyhlášky nic nezmění – topit může jen černým uhlím. Zdejší kotle chtěla původně skupina ČEZ odstavit na jaře příštího roku, kvůli aktuální situaci to bude zhruba o rok později. „Teď je důležité hlavně to, aby všechny ty zdroje, které mohou, aby jely a naplno. Vlastně tím, že ty zdroje jedou, tak zaprvé dodáváte teplo, dodáváte elektřinu, dodáváte plyn a také zamezujete tomu, aby ta cena rostla ještě víc,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. 

Podle ministerstva životního prostředí má novela vyhlášky ušetřit přibližně 200 milionů metrů krychlových zemního plynu. Ten nyní prostřednictvím potrubí Nord Stream 1 neproudí.

Místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) řekl, že rozhodnutí o možnosti využívat například uhlí nebo lehké topné oleje je nezbytně nutný krok. Jsme totiž v situaci, kdy hrozí, že bude nedostatek plynu, nebo že by byl mimořádně drahý, „což konečně dneska je.“

Výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek tvrdí, že teplárna při využití uhlí může nabídnout domácnostem levnější teplo, než při využití plynu. Zdůraznil však, že i zde se cena zvýší, protože zdražují všechna paliva. 

Právě stanovením horní hranice cen se bude v pátek zabývat mimořádná Evropská rada pro energetiku. V případě, že se unijní ministři nedohodnou, chce česká vláda připravit národní řešení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 6 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.