Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Index frankfurtské burzy DAX klesl o 3,01 procenta na 21 717,39 bodu. Francouzský index CAC 40 zaznamenal pokles o 3,31 procenta na 7598,98 bodu. Index varšavské burzy uzavřel na 2635,76 bodu, což představuje pokles o 4,08 procenta.

Pražská burza po oznámení cel oslabila o 1,98 procenta na 2061,27 bodu. Dostala se tak na nejnižší hodnotu od 13. března. V červených číslech skončily bezmála všechny tituly na hlavním trhu burzy, nejvíce ztrácely akcie Komerční banky. Česká měna ve čtvrtek po oznámení amerických cel výrazně zpevnila k dolaru. Koruna k 17. hodině posílila oproti předchozímu závěru vůči měně USA o padesát haléřů na 22,49 koruny za dolar.

Euro ve čtvrtek vůči americkému dolaru posílilo. Kolem 21:50 SELČ zpevňovalo o 1,7 procenta na 1,102 amerického dolaru. Dolar ve stejnou dobu oslaboval proti japonskému jenu o 1,6 procenta na 146,32 jenu. Dolarový index, který sleduje hodnotu dolaru ke koši šesti předních světových měn, ztratil téměř o 1,6 procenta na 102,19 bodu.

Americké akcie

Americké akcie se první obchodní den po oznámení cel na dovoz do USA propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Jde o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020, uvedla agentura AP. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16 550,60 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40 545,93 bodu.

Japonský index Nikkei 225 na cla uvalená na import japonského zboží do USA reagoval také poklesem, odepsal 2,77 procenta a uzavřel na 34 735,93 bodu. Čínský index CSI 300 odepsal pouze 0,59 procenta na 3861,50 bodu. Vývoj rizikovějších aktiv, jako jsou právě akcie, následuje i bitcoin. Jeho cena od středečních 22:00 SELČ do čtvrtečního rána klesla o 1,6 procenta. Riziko takzvaného stagflačního scénáře v USA, tedy kdy je vyšší inflace a slabý růst, nesvědčí dolaru.

Ceny ropy

Ceny ropy ve čtvrtek výrazně klesají. Kolem 17:30 SELČ cena severomořské ropy Brent klesala o 6,7 procenta na 69,90 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI ve stejnou dobu ztrácela 7,4 procenta a prodávala se za 66,43 dolaru za barel. Brent je na cestě k nejvyššímu procentnímu poklesu od srpna 2022 a WTI od července 2022.

Osm členských zemí skupiny OPEC+ se dohodlo, že v květnu zvýší těžbu o 411 tisíc barelů denně, trh čekal růst jen o 135 tisíc barelů denně. Skupina zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu a její spojence v čele s Ruskem.

„Na finančních trzích plošně narostla averze k riziku a akcie se vyprodávají. Není to ale plošné, když defenzivním akciím a akciím telekomunikačních firem se přece jen daří růst,“ míní analytik Patria Finance Tomáš Vlk. „Ani evropské automobilky na tom nejsou až tak špatně, ale to je oblast, kde se americký útok obecně čekal a ceny už hodně spadly,“ dodal. Ze situace podle něj překvapivě dál neprofituje zlato, které prvotní růst úplně smazalo. „Koruna dostala sice zásah, ovšem nejde o nic dramatického. Kurz vůči euru se pouze krátce podíval nad 25 korun za euro,“ upozornil Vlk.

Od zveřejnění nových cel do čtvrtečního rána posílil o více než šestnáct procent index VIX, označovaný za indikátor strachu na burzách. VIX se na zvýšených úrovních pohyboval i v březnu, přičemž čtvrteční hodnota je podobná té z 13. března, poznamenal analytik XTB Tomáš Cverna. Investoři i spekulanti musejí podle něj počítat s vyšší rozkolísaností na trzích i nadále.

„Nejistota kolem případných dalších změn v Trumpově celní politice je velká. Navíc budou trhy reagovat na ekonomická data, která již začnou reflektovat vliv cel na reálnou ekonomiku,“ doplnil.

Tržní hodnota Apple klesla o 310 miliard dolarů

Podle listu Financial Times (FT) bude nový americký celní režim znamenat otřes pro americké technologické giganty, jako je Apple či Amazon. Trump totiž vyměřil výrazně vyšší celní sazby jejich asijským dodavatelům. Rozsah nových tarifů je podle analytika společnosti Wedbush Daniela Ivese „horší než nejhorší možný“ scénář, kterého se trhy obávaly.

Ives poznamenal, že „technologický sektor bude v souvislosti s tímto oznámením pod velkým tlakem kvůli obavám z destrukce poptávky, dodavatelských řetězců a zejména clům týkajícím se Číny a Tchaj-wanu“.

Tržní kapitalizace firmy Apple během čtvrtečního obchodování klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun) na 3,06 bilionu dolarů (68 bilionů korun). Odpovídá tomu pokles akcií, které ve čtvrtek odepsaly 9,25 procenta na 203,19 dolaru.

Maloobchodní řetězec Walmart odepsal 2,79 procenta, zatímco akcie výrobce sportovního oblečení a obuvi Nike klesly o 14,4 procenta.

Strategický význam cel

Zavedení amerických cel komentoval i investiční bankéř Ondřej Jonáš. „Tohle je jen první kapitola, kde zcela evidentně primárně nejde o cla. Daleko více jde – myslím – o bezcelní bariéry, všechny ty překážky administrativního a regulačního tipu,“ řekl Jonáš. Upozornil, že podle Američanů tyto opatření limitují jejich export.

„Pro Donalda Trumpa není primární jakýkoliv ekonomický argument, spíš ta strategická otázka přitáhnout do Spojených států některé klíčové výrobky, jako jsou čipy nebo farmaceutika a zajistit si dodavatelské řetězce v těch klíčových oblastech,“ míní Jonáš.

Trump podle Jonáše chce eliminovat nerovnosti, jako jsou evropská cla na americké automobily. Evropská unie účtuje USA čtyřikrát vyšší cla. „Bylo by alespoň z hlediska jednání velice diplomatické, kdyby je nějaký úředník ještě před snídaní zítra ráno zrušil,“ řekl bankéř.

Zpomalení české ekonomiky

Zavedení cel bude mít podle analytiků dopady i na Česko a zřejmě zpomalí růst tuzemské ekonomiky, který tak nedosáhne dříve očekávaných dvou procent, shodují se analytici.

„Pokud by platila daná výše cel i v příštích měsících, což u Donalda Trumpa není vůbec jisté, jednalo by se o tvrdý zásah pro evropskou, stejně tak českou ekonomiku. Razantní zvýšení míry protekcionismu výrazně přibrzdí mezinárodní obchod, na který jsme kriticky navázaní skrze silnou integraci do dodavatelsko-odběratelských řetězců,“ upozornil analytik ČSOB Dominik Rusinko. Podle něj se dá očekávat i zhoršení podnikatelské a spotřebitelské důvěry v ekonomiku. „Je zjevné, že náš letošní odhad růstu okolo dvou procent budeme významně přepisovat směrem dolů,“ dodal.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel podotkl, že dopad amerických cel zpomalí tuzemský hospodářský růst zhruba o 0,3 procentního bodu ročně. Makroekonomická prognóza ČBA z letošního února očekávala letos růst HDP o 2,1 procenta, příští rok 2,4 procenta.

„Oznámená cla byla celkově na straně pesimističtějších scénářů,“ míní analytik Komerční banky Kevin Tran Nguyen. Podle něj sice nelze vyloučit zmírnění cel v budoucnu, už nyní je ale jejich dopad negativní. „Vysoká cla otevírají cestu k vyjednávání, zároveň ale jejich vysoké počáteční úrovně představují šokovou terapii pro globální obchod,“ doplnil.

Podle analytiků přitom není jasné, podle čeho americká administrativa výši cel pro jednotlivé země určila. „Jak je výše těchto cel počítána? Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel. Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí děleno vývozy dané země do USA. Z toho se vezme z nejasného důvodu polovina a celní sazba je na světě. To je opravdu bizarní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální,“ zdůraznil Rusinko.

„Já se přiznám, že se neodvažuji moc tvrdit, odkud Donald Trump ta čísla vzal,“ řekl investiční analytik Sirius Finance Ivo Bečvář s tím, že je to podle něj záhadou. Trump v minulosti označoval za způsob celní ochrany i vyšší sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) v zahraničí, analytici nicméně upozorňují, že DPH se platí z veškerého zboží, ne pouze z dovozů.