Unie se dohodla na daňových pravidlech pro velké firmy. Podle kritiků jsou slabá

Státy Evropské unie se v úterý večer dohodly s Evropským parlamentem (EP) na nových pravidlech, která mají pomoci v boji proti daňovým únikům velkých firem. Společnosti podnikající ve více státech budou muset zveřejňovat údaje o zaplacených daních ve všech jednotlivých zemích. Nevládní organizace jako Transparency International směrnici kritizovaly jako neúčinnou, neboť se nevztahuje na většinu zemí světa.

Zákonodárci evropského bloku vyjednávali o transparentnějších daňových pravidlech pro velké firmy od chvíle, kdy je v roce 2016 navrhla Evropská komise (EK). Podle dohodnutého kompromisu budou muset společnosti se ziskem nejméně 750 milionů eur (přes 19 miliard korun) zveřejňovat údaje o zaplacených daních, data o počtu zaměstnanců a další údaje podle jednotlivých zemí, v nichž působí.

„Tato dohoda ukazuje, že jsme průkopníky v otázkách daňové a firemní transparentnosti,“ prohlásila socialistická členka europarlamentního vyjednávacího týmu Evelyn Regnerová.

Bilionové ztráty

Podle portugalského předsednictví EU, které vyjednávalo za členské státy, jsou nová pravidla důležitá zejména s ohledem na ekonomickou krizi způsobenou pandemií. Kvůli tomu, že velké firmy často obcházejí svou daňovou povinnost, přicházejí podle unijních odhadů země EU zhruba o 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) ročně.

„V době, kdy se naši občané potýkají s důsledky pandemické krize, je důležitější než kdy dříve vyžadovat smysluplnou finanční transparentnost týkající se této praxe,“ prohlásil portugalský ministr hospodářství Pedro Siza Vieira.

Pokud dohodu v příštích měsících potvrdí ministři unijních zemí a plénum europarlamentu, začnou pravidla platit v roce 2023.

Nespokojenost

Nevládní organizace však označují dohodnutá pravidla za slabá. Vztahují se totiž pouze na země EU a státy ze seznamu takzvaných daňových rájů, na němž figurují dvě desítky zemí. Na podnikání ve zbytku světa nebude mít úprava vliv.

„Navrhovaná norma je v této podobě téměř zbytečná,“ uvedla Elena Gaitaová z organizace Transparency International zabývající se mimo jiné daňovou transparentností. EP i státy by podle ní měly kompromis v hlasování odmítnout a vyjednat zcela nový.

Chiara Putaturová z charitativní organizace Oxfam poznamenala, že velké firmy budou moci své zisky nadále utajovat a odvádět výhodné daně například na Bermudách, Kajmanských ostrovech či ve Švýcarsku. Dohoda navíc podle ní poskytuje firmám pětiletou lhůtu na nezveřejňování některých citlivých informací.

Zákonodárci přes kritiku vidí v návrhu zlepšení současného stavu. Podle europoslankyně Regnerové je to „pouze začátek na cestě k větší daňové a finanční transparentnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 7 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.