Vítkovice Heavy Machinery jsou v insolvenci. Firma nemá na výplaty

Představenstvo ostravské strojírenské společnosti Vítkovice Heavy Machinery ve středu podalo na firmu insolvenční návrh. Jako způsob řešení úpadku navrhlo reorganizaci. Za firmu to oznámil Jaroslav Martínek. Ve firmě, která zaměstnává přibližně 800 lidí, se ve středu zastavila výroba. Dodavatelé energií jí odpojili elektřinu a teplou vodu, zaměstnanci jsou od středy doma s 80 procenty mzdy. Firma zřejmě nemá peníze na výplaty a v podniku se bude s největší pravděpodobností i propouštět.

 „Lidé to nesou hodně špatně. Od vedení firmy máme informace, že momentálně nemají finanční prostředky na to, aby vyplatili mzdy,“ řekl předseda Základní organizace OS Kovo Těžká mechanika Vítkovice Miroslav Solanský. Výplatní termín v podniku má být v pátek.

Předseda představenstva VHM Jaromir Schmid uvedl, že musí nastat zásadní restrukturalizace, při které by se počet zaměstnanců významně snížil. Největší dluhy má podle něj firma vůči dodavatelům energií. O co nejrychlejším obnovení výroby se intenzivně jedná.

„Představenstvo společnosti je přesvědčeno, že optimálním a jediným správným řešením situace je soustředit se pouze na perspektivní části podniku schopné do budoucna ziskového provozu. Ty se v rámci reorganizace můžou stát předmětem nájmu nebo prodeje tuzemským i zahraničním investorům,“ uvedl Martínek.

Vítkovice vyvážejí 80 procent produkce

Noví investoři by podle něj měli platit energie, mzdy zaměstnanců i opravy výrobních kapacit. „Aby společnost neztrácela na hodnotě a aby byla schopna v maximální míře uspokojit věřitele, mělo by dojít v insolvenčním řízení k přerušení výroby jen na minimální dobu,“ uvedl Martínek.

VHM jsou producentem ocelí a výrobků z nich. Zhruba 80 procent výroby vyvážejí, hlavně do zemí Evropské unie.

VHM patřily do strojírenského holdingu ostravského podnikatele Jana Světlíka. V březnu 2018 firma skončila v úpadku. Soud schválil její reorganizaci a firmu postupně přebral strategický investor, společnost SPV VTK zakladatele holdingu Czechoslovak Group Jaroslava Strnada. Díky tomu, že do VHM vložil peníze a zajistil její financování, mohl tehdy podnik obnovit výrobu. Nyní je většinovým vlastníkem VHM Strnadův holding CE Power Industries.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Investoři ve shodě s představenstvem VHM dospěli k závěru, že přes velké úsilí managementu i významnou finanční injekci, která byla investory na udržení výroby poskytnuta, nelze udržet VHM v současné podobě,“ uvedl Schmid.

Evropské regulace prodražují výrobu

Důvodů je podle něj více. „Podnik trpí za uplynulých 15 let obrovskou podinvestovaností, která má za následek poruchovost strojů a špatnou logistiku výroby. Kvůli tomu nedokáže VHM v požadovaném čase a kvalitě plnit nasmlouvané zakázky,“ uvedl Schmid.

Po tříměsíčním zastavení výroby na přelomu let 2017 a 2018 sice firma získala významnou část zákazníků zpět, ale za cenu snížené marže. V provozním minusu firma neměla prostředky na potřebné investice. „VHM je stále nevhodně dimenzovaná jako společnost dodávající investiční celky. V této podobě nemůže v současném stavu na trhu prosperovat,“ uvedl Schmid. Podnik se podle něj potýká také s evropskými regulacemi, které prodražují výrobu, a levnými dodávkami metalurgických výrobků ze zemí mimo EU.

„Cílem insolvence a navrhované reorganizace je koncentrovat se ve VHM na životaschopné ziskové části a ty dále rozvíjet. To umožní transformovat VHM do podoby, v níž začne rychle generovat provozní zisk, bude možné financovat výrobu a investovat do nezbytných oprav strojů,“ uvedl Schmid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 54 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 14 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.