Vláda slibovala rychlý internet, silnice a byty pro mladé, v rozpočtu ale chybí, kritizuje Kovářová (STAN)

Nahrávám video

Zatímco poslanci převahou hlasů koaličního hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM schválili první čtení rozpočtu pro rok 2020, na hlasech kritiků to neubralo. Podle nich je hlavní problém ve vysokých mandatorních výdajích a v absenci reforem důchodového nebo zdravotnického systému.

Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Pro byla i předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). „Rozpočet má koncepci, ve které se projevují priority současné vlády a jejího programového prohlášení, projevují se priority v sociální oblasti, které jsou shodné s naším programem. Proto jej můžeme podpořit,“ obhajovala Vostrá hlasování komunistů pro rozpočet ve středu večer v pořadu Byznys ČT24.

Podle Věry Kovářové, členky rozpočtového výboru a místopředsedkyně hnutí STAN, ale vláda zapomíná na své sliby. „Souhlasíme, aby se zvýšily výdaje v sociálních službách, kde je jejich potřeba silná a hrozí jejich nedostatek krizí,“ uvedla.

„V programovém prohlášení jsou ale jmenovány i priority, například že vláda zavede všude vysokorychlostní internet, bude stavět obchvaty, silnice, budovat sociální byty, byty pro mladé, pro seniory. A bohužel v návrhu státního rozpočtu o tom není ani zmínka,“ připomněla Kovářová s tím, že vláda ve svém programovém prohlášení také říká, že provede důchodovou reformu.

Nahrávám video

„Vláda nejprve navrhne deficitní rozpočet, na konci roku s úspěchem prohlásí, že má rozpočet vyrovnaný, ale je to především proto, že nedokáže investovat a naplánované investice realizovat, a to je velká chyba,“ dodala Kovářová.

„Rozdílný výsledek, co se týká státních rozpočtů, to znamená i do plusu, není jen neuskutečněnými investicemi, ale také i těžko předvídatelnými příjmy z Evropské unie,“ reagovala Vostrá.

„Je vždycky jednoduché říkat, investic by mělo být více, otázka je, jaká je možnost realizovat projekty, zda ty projekty vůbec jsou,“ dodala komunistická předsedkyně rozpočtového výboru. Podle ní je rozpočet sociálně zaměřený.

„To, co v rozpočtu a v práci vlády chybí, je, jakým způsobem budou důchody v budoucnu zajišťovány,“ nelíbí se Kovářové.

Nahrávám video

Slibujeme dalším ročníkům, že se o ně v důchodu postaráme

Povinné, takzvaní mandatorní výdaje, tvoří víc než polovinu státního rozpočtu. Jde o důchody, sociální dávky, ale také třeba příspěvky politickým stranám. Konkrétně právě na důchody, tradičně největší výdajovou položku, má jít 507 miliard, to je o 35 miliard víc než vloni.

„Dluh a deficit, to je špička ledovce, která je vidět, pak existuje takzvaný implicitní dluh, to je dluh, který sice není vidět, ale každý rok vzniká. Například pokud nereformujeme důchodový ani zdravotnický systém, tak každý rok slibujete dalšímu jednomu ročníku pracujících, že se o ně v důchodu postaráte, ale podle současných prognóz víme, že na ně peníze nebudou. A budeme si muset na ně půjčit, až oni si o ně za nějakých třicet, čtyřicet let řeknou,“ uvedl v ČT24 Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank.

„Rozpočet roste do výše rychleji, než roste HDP, jinými slovy, stát se zvětšuje, k čemuž nemá v současné době důvod,“ řekl hlavní ekonom společnosti Roklen Dominik Stroukal. Na druhou stranu ale ocenil, že se rozpočet zaměřil na školství a učitele. „To je asi ta nejpozitivnější položka,“ dodal.

Já živím ministryni financí, ne ona mě

„Paní Vostrá, méně paní Kovářová, ekonomiku vyrábějí a dělají, přitom zcela zapadá, co státní rozpočet je. Úplně zaniklo to, že podnikatelé, lidé, kteří s nasazením vlastního života živí vlastní zaměstnance a na závěr své každoroční práce jsou zdaněni, což naplní ten takzvaný státní rozpočet. A pak si o nich vypráví politici a přivlastňují si zásluhy, které pro ně udělali,“ reagoval na slova političek zakladatel a majitel společnosti BEST Tomáš Březina.

„I když je špatná doba, ekonomiku táhnou firmy,“ dodal zakladatel firmy BEST. „Já jsem ten, kdo živí ministryni financí, ne ona mě, a ona dělá všechno pro to, abych to měl těžší a těžší,“ dodal.

„Dnes ekonomiku táhne spotřeba, to jsme nastartovali neúměrným zvýšením mezd, které neodpovídají produktivitě práce. A to si myslím, že je špatně,“ navázal na něj generální ředitel Koh-i-noor Vlastislav Bříza.

Podle Březiny se ale česká ekonomika a její rozpočet nemohou rovnat okolním, vyspělejším zemím. „Státní rozpočet je faktickým zrcadlem stavu a výkonnosti české ekonomiky. Stav české ekonomiky je poddimenzovaný, nesprávně se říká, že jsme na tom skvěle. Jsme na tom třikrát hůř v HDP na hlavu než Rakousko a sedmkrát hůře než Bavorsko. Nemůžeme mít proto zdravotnictví na té úrovni, jako Rakušané nebo Němci, protože ty zdroje na to nejsou,“ dodal Březina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 18 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 18 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.